Bartoše vyzvou při sobotní volbě předsedy Pirátů tři protikandidáti

Potvrzeno. Kandidáty na předsedu Pirátů budou kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta také někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra budou ucházet necelé dvě desítky kandidátů. Dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal v pondělí prohlásil, že pozastaví své členství ve straně, vadí mu aktualizace všeobecného kodexu zastupitele, který definuje kumulaci funkcí.

Michailidu byla v roce 2014 místopředsedkyní strany a po rezignaci většiny vedení před konáním mimořádného celostátního fóra v létě 2014 ji krátce vedla jako statutární zástupkyně. V kandidátské řeči na stranickém fóru uvedla, že Piráti jsou v krizi. „Je potřeba, aby v této nelehké chvíli měla strana ve svém čele někoho, kdo má jako prioritu dlouhodobou záchovu pirátského hnutí.“ Nabízí návrat transparentnosti do stranické diskuse i rozhodování, ale také „snahu o nalezení cest, jak mediálně komunikovat autentické pirátství“.

Witosz ve své stručné kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy. „Strana, která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana, která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne.“ 

Bartoš kandidaturu oznámil v polovině prosince poté, co si při jednáních o vládě dával čas na rozmyšlenou. V kabinetu Petra Fialy (ODS) je vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii.

Senátor Wagenknecht ve svém kandidátském projevu uvedl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.

Pikal pozastaví členství u Pirátů, nesouhlasil s diskuzí o kumulaci funkcí

V pondělí na stranickém fóru také avizoval dosavadní místopředseda strany Vojtěch Pikal, že k 10. lednu pozastaví členství u Pirátů. Reagoval na diskusi ohledně aktualizace všeobecného kodexu zastupitele. 

Aktualizovaný kodex měl mimo jiné obsahovat rozšířenou a přepracovanou sekci ohledně kumulace funkcí. „Je upřesněna definice uvolněné funkce, jasný závazek si na ni vyhradit dostatečný čas a možnost souběhu uvolněných a neuvolněných funkcí a ministerské a poslanecké role,“ uvedl Pikal v úvodním příspěvku ke kodexu.

„K 10.1. pozastavuji členství ve straně. Tohle nemám zapotřebí,“ napsal po diskusi bývalý místopředseda sněmovny. Na fóru vzniklo následně diskusní vlákno na jeho podporu, ve kterém Pikal mimo jiné napsal: „Vy tu všichni děláte, jako by se pozastavené členství nedalo jedním slovem obnovit. Předpisy jsou nástroj a politická strana nemá být životní styl.“

Funkci místopředsedy nebude obhajovat Richterová ani Holomčík

Koalice PirátiSTAN skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za koalicí SPOLU a ANO – získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla. V předchozím volebním období měli 22 poslanců.

Vedení Pirátů se na on-line jednání všech členů strany 8. ledna jistě obmění z větší části. Funkce místopředsedů neobhajují Olga Richterová, Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Do vedení se chce naopak vrátit Martin Kučera, jenž na post místopředsedy rezignoval koncem listopadu. Mezi 18 kandidáty jsou například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja či bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant.

Vedle volby předsedy a místopředsedů mají Piráti na programu celostátního fóra představení svých ministrů a jejich plánů, ale i představení pirátských kandidátů na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Objem hypoték v listopadu klesl o čtyři procenta na 37,1 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 9 mminutami

Čeští zbrojaři mají za sebou úspěšný rok

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
před 1 hhodinou

Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojenská policie zasahuje kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
před 10 hhodinami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet. Hřib a Pospíšil rezignovali z rady

Pražští zastupitelé na čtvrtečním zasedání schválili návrh rozpočtu města na rok 2026. Odhlasovali si také personální změny v radě. Z té odcházejí náměstci primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) a Zdeněk Hřib (Piráti), který zůstává v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku a pražským zastupitelem. Zastupitelé také schválili převod 600 milionů korun Kongresovému centru Praha. Rozhoduje se i o směně pozemků pro Střední odbornou školu civilního letectví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump chce Evropu slabou, ale aby se o ni nemusel starat, soudí poradce Pojar

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.
před 10 hhodinami
Načítání...