Bartoše vyzvou při sobotní volbě předsedy Pirátů tři protikandidáti

Potvrzeno. Kandidáty na předsedu Pirátů budou kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta také někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra budou ucházet necelé dvě desítky kandidátů. Dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal v pondělí prohlásil, že pozastaví své členství ve straně, vadí mu aktualizace všeobecného kodexu zastupitele, který definuje kumulaci funkcí.

Michailidu byla v roce 2014 místopředsedkyní strany a po rezignaci většiny vedení před konáním mimořádného celostátního fóra v létě 2014 ji krátce vedla jako statutární zástupkyně. V kandidátské řeči na stranickém fóru uvedla, že Piráti jsou v krizi. „Je potřeba, aby v této nelehké chvíli měla strana ve svém čele někoho, kdo má jako prioritu dlouhodobou záchovu pirátského hnutí.“ Nabízí návrat transparentnosti do stranické diskuse i rozhodování, ale také „snahu o nalezení cest, jak mediálně komunikovat autentické pirátství“.

Witosz ve své stručné kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy. „Strana, která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana, která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne.“ 

Bartoš kandidaturu oznámil v polovině prosince poté, co si při jednáních o vládě dával čas na rozmyšlenou. V kabinetu Petra Fialy (ODS) je vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii.

Senátor Wagenknecht ve svém kandidátském projevu uvedl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.

Pikal pozastaví členství u Pirátů, nesouhlasil s diskuzí o kumulaci funkcí

V pondělí na stranickém fóru také avizoval dosavadní místopředseda strany Vojtěch Pikal, že k 10. lednu pozastaví členství u Pirátů. Reagoval na diskusi ohledně aktualizace všeobecného kodexu zastupitele. 

Aktualizovaný kodex měl mimo jiné obsahovat rozšířenou a přepracovanou sekci ohledně kumulace funkcí. „Je upřesněna definice uvolněné funkce, jasný závazek si na ni vyhradit dostatečný čas a možnost souběhu uvolněných a neuvolněných funkcí a ministerské a poslanecké role,“ uvedl Pikal v úvodním příspěvku ke kodexu.

„K 10.1. pozastavuji členství ve straně. Tohle nemám zapotřebí,“ napsal po diskusi bývalý místopředseda sněmovny. Na fóru vzniklo následně diskusní vlákno na jeho podporu, ve kterém Pikal mimo jiné napsal: „Vy tu všichni děláte, jako by se pozastavené členství nedalo jedním slovem obnovit. Předpisy jsou nástroj a politická strana nemá být životní styl.“

Funkci místopředsedy nebude obhajovat Richterová ani Holomčík

Koalice PirátiSTAN skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za koalicí SPOLU a ANO – získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla. V předchozím volebním období měli 22 poslanců.

Vedení Pirátů se na on-line jednání všech členů strany 8. ledna jistě obmění z větší části. Funkce místopředsedů neobhajují Olga Richterová, Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Do vedení se chce naopak vrátit Martin Kučera, jenž na post místopředsedy rezignoval koncem listopadu. Mezi 18 kandidáty jsou například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja či bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant.

Vedle volby předsedy a místopředsedů mají Piráti na programu celostátního fóra představení svých ministrů a jejich plánů, ale i představení pirátských kandidátů na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.