Lidem, kteří se octli po překreslení hranic v novém okrese, zbývá pár dní na výměnu občanky

Nahrávám video

S Novým rokem se překreslí hranice některých okresů. Obyvatelé, kterým se tak změní adresa bydliště, proto mají posledních pár dní na výměnu občanských průkazů. Pokud návštěvu úřadu nestihnou, mohou se dopustit přestupku, za který hrozí až patnáctitisícová pokuta. Úprava měla lidem z těchto lokalit sjednotit sídla klíčových institucí. Ne všude se to ale podařilo.

„Při nesprávných údajích by mohli mít občané také problémy při uzavírání smluv,“ doporučuje změnu občanky mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Lidé fakticky zůstávají stále na stejné adrese, stát jen posunul hranice okresů. Změna se týká například Vsetínska, Harrachova, středočeských Černíků nebo obcí v okolí Holýšova v Plzeňském kraji.

„Údaj pomáhá především složkám IZS pro jednoznačnou a rychlou identifikaci držitele občanského průkazu, neboť existují duplicity v názvech obcí,“ přidává další argument pro změnu hranic Malá. Upravit je potřeba jeden řádek na zadní straně občanského průkazu.

Změny hranic okresů od 1.1. 2021
Zdroj: ČT24/MV ČR

„Je to hloupost,“ hodnotí přechod mezi okresy Zuzana Nótová. V jejím případě se na občance přepíšou Domažlice na Plzeň-jih. Ze stejného důvodu si muselo nebo ještě musí vystavit novou občanku asi pět tisíc obyvatel z okolí Holýšova. Podle zaměstnanců úřadu si většina občanů o nový průkaz již požádala.

K soudu musí stále do Domažlic

Do Stodu, který byl ještě minulý rok v jiném okrese, to nyní mají Holýšovští blíž, jen deset minut autem. Od 1. ledna 2021 pod místní úřad spadají oficiálně. Obyvatelé obcí v okolí Holýšova teď nově také třeba na okresní správu sociálního zabezpečení jezdí do Plzně.

K okresnímu soudu ale musí stále do Domažlic. Cílem změny okresní hranice přitom bylo zajistit, aby lidé nemuseli dojíždět na úřady v různých městech.

„To, co ministerstvo deklarovalo, že všechny úřady budou na jednom místě, se nestalo. Podle mě se to ani stát nemohlo, viz třeba soudy. To bude muset rozhodnout speciální změna zákona o soudu a soudcích, kde jsou soudní okrsky jmenované,“ tvrdí starosta Holýšova Libor Schröpfer (za Piráty). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.