Omezovat rychlost na třicítku se nechystáme, shodli se primátoři Brna, Ostravy a Prahy

24 minut
Události, komentáře: Debata primátorů o městské dopravě
Zdroj: ČT24

Stavba okruhů a investice do MHD jsou zásadní pro zlepšení dopravní situace ve městech, shodli se v pořadu Události, komentáře primátoři Brna, Ostravy a Prahy. Odmítli úvahy o plošném snížení maximální rychlosti, jak k tomu nedávno přistoupila Paříž.

Za rok stráví Pražané v kolonách 24 hodin. Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) vysvětlil, že největší problém je v částech města, kde chybí vnější okruh. Připomněl, že jeho stavbu má na starosti stát.

Vyzdvihl naopak pokrok stavby vnitřního městského okruhu, kde Praha nyní dokončuje geotechnický průzkum a má hotový koncept územního rozhodnutí. „Měl by se stavět v roce 2029. Rozhodli jsme se strčit ten okruh pod zem, kdyby stavba vedla dle původních plánů po povrchu, byla by prakticky nepovolitelná. Sice to bude o něco dražší, ale aspoň se někdy povolí,“ uvedl. 

Ostrava se zdá být nejprůjezdnější –⁠ průměrná rychlost v tomto městě činí 40 kilometrů za hodinu, zatímco v Praze a Brně je to 32 kilometrů v hodině. Tamní primátor Tomáš Macura (ANO) si však lepší situaci v Ostravě nepřivlastňuje jako svoji zásluhu. Vysvětlil, že dopravní kostra města je tam robustnější, byla navržena na velké množství lidí.

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) věří, že v nejbližších letech bude lépe průjezdné také Brno, na velkém městském okruhu se tam již pracuje. Připomněla, že jde primárně o investici Ředitelství silnic a dálnic, nicméně město se na stavbě finančně podílí přibližnou částkou půl miliardy korun. Po mnoha letech se tak nyní staví na mnoha částech. Věří tomu, že jakmile bude velký městský okruh dobudován, situace bude lepší.

MHD

Macura uvedl, že se vedení Ostravy posledních přibližně šest let snaží budovat nejmodernější dopravní podnik v zemi. Ten je dle něj založen na moderních dopravních prostředcích vybavených klimatizací, wifi, nízkopodlažím či bezpečnostními kamerami. „Zvyšujeme rychlost na tramvajových tratích až na osmdesát kilometrů za hodinu. Tam, kde to jde, ekologizujeme dopravu, budeme mít první vodíkové autobusy. To vše pro to, abychom ukázali hlavně mladým lidem, že hromadná doprava je způsob řešení městských problémů,“ řekl. 

Vaňková řekla, že je Brno na tom s hromadnou dopravou obdobně jako Ostrava v tom, že ji také chtějí modernizovat, zpříjemnit, zavedli systém placení kartou přímo ve vozech, chtějí rozšiřovat tramvajovou síť: „Děláme vše pro to, aby se občané naučili více využívat hromadnou dopravu.“

Pařížskou cestou ne

V Paříži nedávno snížili na většině komunikací maximální povolenou rychlost na 30 kilometrů za hodinu. Dle Macury to na určitých místech města dává smysl. Některé úseky chtějí v Ostravě postupně pro auta dokonce zavřít. Stejnou cestou, jakou šla Paříž, ale jít rozhodně nechce.

Primátorka Vaňková také nepovažuje omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině v Brně za smysluplné. Dle ní si některé silnice vyšší rychlost zaslouží. 

Hřib k tématu omezování rychlosti řekl, že pražský magistrát rozhoduje o rychlosti jen na hlavních tazích. Uvedl, že se vedení snaží o rozšíření pravomoci magistrátu, aby mohl lépe koordinovat uzavírky. Ministerstvo dopravy to ale odmítlo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který byl rovněž hostem pořadu, na to odpověděl tím, že ministerstvo rozhodně neodpovídá za katastrofální dopravní situaci, která nyní v Praze je. Kritizoval magistrát, který dle něj staví s obrovskou dávkou naivity a stavby špatně plánuje, tudíž se nyní na začátku školního roku naakumulovaly. Také se dle něj nekombinují správně. Postěžoval si, že stát dává Praze nemálo zdrojů a ta má letos prý vyčerpáno pouhých 20 procent z nich. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí, řekl předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec.
01:02Aktualizovánopřed 11 mminutami

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 4 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 4 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 9 hhodinami
Načítání...