Sněmovní volby přehledně: Kdy hlasovat, kde a jak?

Po roce se v Česku opět otevřou volební místnosti. Tentokrát se – na rozdíl od loňských krajských voleb – bude hlasovat v celé republice a voliči přijdou vybrat své nové poslance. Ve dnech 8. a 9. října bude na výběr až z 22 politických stran, hnutí nebo volebních koalic. Hlasovat budou i voliči v zahraničí, kteří přijedou na zastupitelské úřady České republiky.

V minulých třech letech se v Česku volil prezident, potom zastupitelé obcí a měst spolu s částí senátorů, po nich europoslanci, loni krajští zastupitelé a s nimi opět část senátorů, ale nyní přicházejí volby, které jsou bezesporu nejdůležitější – což je patrné i z tradičně vysoké volební účasti – tedy ty do Poslanecké sněmovny.

I když letošní volby provází několik novinek, samotné hlasování ovlivní minimálně. „Změna má takovou podobu, jakou volič při hlasování ve volební místnosti nezaznamená. Bude postupovat tak, jak si to vyzkoušel například v roce 2017,“ avizoval náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Vokáč.

Poslance může volit každý občan České republiky, kterému je alespoň 18 let. Rozhodující je druhý den voleb, takže kdo oslaví osmnáctiny 9. října, již k volbám může. Naopak k nim – na rozdíl od voleb do obecních zastupitelstev a do Evropského parlamentu – nemohou přijít cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Mohou zato volit Češi, kteří žijí v zahraničí, a nemusí k tomu ani cestovat do vlasti.

Lístky přijdou do schránek, kdo nechce volit ve svém okrsku, musí mít průkaz

Nejsnazší bude účast u voleb pro lidi, kteří žijí na své trvalé adrese. Volební lístky by měli dostat do poštovních schránek. To musí zabezpečit jejich radnice do tří dnů před začátkem hlasování, tedy do 5. října. Zároveň musí lidem ozřejmit, do kterého volebního okrsku patří, a tedy kam mají přijít odezvdat svůj hlas.

Ve městech se zpravidla volí v nejbližší škole, a pokud je v ní více volebních místností, jsou přehledně označeny podle ulic, jejichž obyvatelé v nich volí. V menších obcích se často volí na obecním úřadě, občas i na jiném místě. Volební místnosti radnice zřizují například i v hasičských zbrojnicích nebo třeba v bývalé výtopně.

Kdo chce volit jinde než v okrsku, kam spadá podle své trvalé adresy, musí včas požádat o voličský průkaz. Nejzazší termín k podání žádosti je 6. října (pouze do 16 hodin), kdy již je potřeba podat ji osobně. Písemně lze o průkaz požádat do 1. října.

Nejpřísnější lhůty museli splnit voliči, kteří chtějí volit ze zahraničí bez voličského průkazu. Ti musí být zapsáni na zvláštním seznamu a lhůta pro tento zápis uplynula již 29. srpna. I ze zahraničí ale lze volit s voličským průkazem – a k tomu volič na zvláštním seznamu figurovat nemusí.

Kromě seznamů, které vedou zastupitelské úřady a které jsou trvalé, existují také zvláštní seznamy voličů vedené obecními úřady, které vznikají jednorázově pouze pro konkrétní volby. Na nich jsou zapsáni lidé, kteří jsou dlouhodobě ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení, a také vězni, kteří jsou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. O zapsání informuje pacienty, klienty nebo vězně správa příslušného zařízení nebo věznice.

Místnosti se otevřou 8. října ve 14:00

Všechny další termíny, které stanoví volební zákon, se týkají úřadů, případně kandidujících politických uskupení, nikoli samotných voličů, a to až do začátku voleb.

Poslance budou občané České republiky vybírat od 14 hodin 8. října do 14 hodin 9. října. Čas, kdy budou volební místnosti otevřené, zůstal stejný jako v minulosti. V pátek tedy bude možné hlasovat od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Pro účast na hlasování stačí voliči za určitých okolností jediná věc – občanský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti (cestovní, diplomatický nebo služební pas nebo cestovní průkaz). To však platí pouze v případě, že člověk hlasuje ve svém volebním okrsku. V tom případě by s sebou sice měl mít i volební lístky, které dostal do schránky, ale není to nezbytné. Kdo si lístky zapomene, sežere mu je pes nebo roztrhá dítě, dostane ve volební místnosti náhradní sadu.

Kdo přijde s voličským průkazem, musí ho odezvdat, komise jej zapíše na seznam voličů a dotyčný dostane volební lístky rovnou ve volební místnosti.

Ve volebních místnostech budou zveřejněna případná prohlášení o vzdaní se kandidatury nebo jejím odvolání, což by měli voliči zohlednit při svém hlasování. Nebudou totiž vybírat jen strany, ale i konkrétní kandidáty.

Po prokázání totožnosti občanským průkazem, případně také po předložení voličského průkazu, dostane volič obálku, do které vloží vybraný volební lístek. Se sadou lístků a touto prázdnou obálkou odejde za plentu, kde do obálky vloží lístek vybraného uskupení.

Lístek může předem ještě upravit – zakroužkovat kandidáty, u nichž si přeje, aby ho v parlamentu zastupovali na úkor jiných, kteří jsou na kandidátce výše. Zakroužkovat lze maximálně čtyři z nich, kroužkování nicméně povinné není a lístek je možné do obálky vkládat bez úprav. Vždy smí být v obálce ale lístek jenom jeden. 

Obálku s hlasem vhazuje volič do urny. Ostatní lístky je možné vyhodit do připravených pytlů, vzít si je na podpal nebo je nechat psovi a dětem k roztrhání či sežrání.

Stejně jako loni při krajských volbách budou moci poslance volit i lidi, kteří mají nařízenou karanténu kvůli covidu-19 (avšak pouze kvůli této nemoci), pakliže ovšem poslanci do 15. září nezruší stav pandemické pohotovosti. Lidé s covidem-19 budou moci hlasovat na speciálních drive-in volebních stanovištích z auta, případně budou moci zavolat volební komisi, která přijde k nim domů s přenosnou volební schránkou.

Podle ředitele volebního odboru ministerstva vnitra Tomáše Jírovce ze zákona vyplývá, že bude nejméně jedno drive-in stanoviště v každém okrese. Jejich adresy zveřejní kraje na svých webech nejpozději 23. září, zároveň vydá přehled i ministerstvo.

Na stanoviště budou moci přijet pouze lidé, kteří trvale žijí v příslušném okrese, nebo mají voličský průkaz. Že musí být v karanténě, mohou prokázat potvrzením od lékaře, pozitivním testem, případně i čestným prohlášením. Při volbě na zvláštním hlasovacím místě budou vyškrtnuti ze seznamu voličů ve svém obvyklém okrsku. 

Hlasovat se bude také v pobytových zařízeních, která budou kvůli covidu-19 uzavřena. Zatímco hlasování do přenosné schránky se uskuteční ve dnech voleb, tedy v pátek a sobotu, na drive-in hlasovacích místech se bude volit již ve středu 6. října od 8 do 17 hodin. 

Přenosná volební schránka je standardním vybavením volební komise. Volič může požádat, aby s ní k němu domů komisaři přišli, lze se obrátit předem na obecní úřad nebo přímo ve dnech voleb na samotnou komisi. Volební zákon stanoví, že tak lze učinit „ze závažných, zejména zdravotních důvodů“.

Přepočet hlasů na mandáty letos jinak

Po uzavření volebních místností v sobotu 9. října ve 14 hodin bude již vše na volebních komisích a následně na Českém statistickém úřadu.

Komise musí sečíst počty hlasů odevzdaných v jejich okrscích a výsledky sdělit statistickému úřadu, ten potom sestaví celkové výsledky. Na rozdíl od evropských voleb, kde veškeré sčítání probíhá neveřejně a voliči znají až konečné výsledky, při volbách do Poslanecké sněmovny statistici zveřejňují i průběžné výsledky sčítání.

Náměstek Vokáč upozornil, že na rozdíl od předchozích sněmovních voleb jsou volební lístky jen jednostranné. „Voliči ani volební komise nebudou vystaveni riziku, že by zapomněli otočit volební lístek a zapomněli na kandidáty, kteří jsou na druhé straně,“ uvedl.

Oproti minulosti se bude lišit interpretace konečných výsledků hlasování. Po lednovém zásahu Ústavního soudu museli zákonodárci pozměnit volební zákon. Jednak snížili kvórum platné pro volební koalice – nadále platí, že samostatně kandidující uskupení se do sněmovny dostane, pokud získá alespoň pět procent hlasů, ale koalicím nově stačí osm procent, je-li dvoučlenná, a jedenáct procent, má-li tři a více členů. Letos kandidují dvě volební koalice – jedna dvoučlenná a jedna tříčlenná. Zbylých dvacet volebních listin reprezentuje uskupení, která jsou formálně samostatná.

Jiným způsobem než dříve se také budou rozdělovat mandáty. Ústavní soud znemožnil další používání d'Hondtovy metody, která zvýhodňovala strany s největším ziskem na úkor těch s nižším počtem hlasů. Novela volebního zákona vrátila přepočet hlasů na mandáty v prvním skrutiniu podle Imperialiho metody, podle ní se budou přepočítávat hlasy získané stranami v jednotlivých krajích.

Ve druhém skrutiniu se podle Hagenbach-Bischoffovy metody rozdělí zbylé mandáty již na celorepublikové úrovni. Především to znamená, že by měl být podíl mandátů jednotlivých stran blíže podílu hlasů, které dostaly, i když i tato varianta mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Zachováno zůstalo čtrnáct volebních krajů, které jsou totožné se samosprávnými kraji.