Tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech může být podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vypsaný ještě před koncem roku. V Otázkách Václava Moravce zmínil jako možný termín listopad, záleží na schválení zákona a doručení a vyhodnocení bezpečnostních dotazníků od uchazečů.
„Nemůžeme vypsat tendr dříve, než bude dokončeno bezpečnostní posouzení. Udělali jsme jej proto, protože se obstruoval zákon a byla dohoda, že nepustíme dříve tendr, než bude schválený zákon,“ uvedl Havlíček. Schválení zákona prý očekává v září. Celková doba na vyhodnocení nabídky po podpis smlouvy je podle vicepremiéra 28 až 29 měsíců a je rozdělená na kvalifikační část, tedy bezpečnostní posouzení, a vlastní tendr.
Žádná z oslovených firem nemá podle ministra s vyplněním bezpečnostního dotazníku problém. Česko oslovilo s nabídkou účasti v tendru firmy EdF z Francie, Westinghouse z USA a KHNP z Jižní Koreje. Do tendru naopak nebyly zařazeny ruské a čínské firmy.
Míra ruského vlivu
Člen senátního výboru pro energetiku Lukáš Wagenknecht označil bezpečnostní dotazníky za zdržování. „Byla to obezlička, abyste mohli prodloužit vliv Ruska, aby do toho mohl vstoupit, je to jen další zpoždění v celé proceduře. Tendr už mohl být vypsán,“ domnívá se.
Podle Wagenknechta je ruský vliv na ministra Havlíčka „extrémně zřejmý“. Helena Langšádlová (TOP 09), mimo jiné členka hospodářského výboru sněmovny, v Otázkách Václava Moravce Havlíčka obvinila, že podmínky tendru byly nastaveny výhodně pro ruského uchazeče Rosatom, který byl nakonec po vrbětické kauze z tendru vyloučen.
„Jsem přesvědčená, že jste měl plány na to, aby Rosatom vyhrál,“ uvedla. „Ten tendr byl napsaný pro Rosatom, i z hlediska kapacity jaderného zdroje,“ dodala. Havlíček podle ní sledoval „zadání z Hradu“.
Havlíček nařčení vnímá jako zpolitizované. Takovou možnost odmítá, návrat Ruska do hry není podle něho možné zařídit ani po volbách. „Muselo by se změnit úplně vše, nastartovat nové bezpečnostní posouzení, napsat nová zadávací dokumentace,“ vysvětluje.
„Nikdy jsme neříkali, že Rusko vyhraje, my jsme pouze chtěli docílit dobrou cenu a každý, kdo ekonomicky aspoň trochu selsky uvažuje, tak ví, že když tam budeme mít tři nebo čtyři uchazeče, tak se podaří tu cenu srazit. Měli jsme zájem, aby se Rusko zúčastnilo bezpečnostního posouzení, a pokud by vypadlo z bezpečnostního posouzení, což byla i moje domluva s ředitelem BIS Koudelkou, tak by vláda nepřipustila, že by nakonec šlo do tendru.“
Kolik to bude stát?
Vstupní cenu výstavby nového bloku stanovil Havlíček mezi 140 a 160 miliardami korun podle kurzu a následně ceny peněz, tedy úroku pro financování. Ten se může v případě, že by si půjčoval ČEZ na trhu, pohybovat kolem šesti či osmi procent. Pokud by si půjčoval od státu, tak by mohlo jít o dvě až tři procenta.
Podle senátora Wagenknechta dosáhne celková cena nového bloku až 400 miliard korun a vzhledem ke zpoždění podobných staveb v Evropě je ohrožený i předpokládaný termín dokončení stavby v roce 2036.
