Červnové živly na jihu Moravy a v Ústeckém kraji způsobily zemědělcům škody ve výši 1,5 miliardy korun. Alespoň tak to vláda sečetla do konce června a tolik peněz taky vyčlenila na kompenzace. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) mluvil v pořadu Interview ČT24 o pomoci zemědělcům i boji proti kůrovci, v němž lesníkům zatím pomohlo chladné a deštivé léto.
Smrk není sprosté slovo, řekl Toman k situaci s kůrovcem
29 minut
Interview ČT24: Miroslav Toman o tornádu i kůrovci
Toman nejprve mluvil o pomoci zemědělcům zasaženým přírodními katastrofami: „Po shromáždění žádostí budeme vyplácet zálohy, které se po sečtení škod vyúčtují, abychom zemědělcům nebránili, protože potřebují peníze teď hned na obnovu.“ Žádosti se podle webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který je bude zpracovávat, přijímají do 17. srpna.
Kompenzace na zmírnění škod se budou týkat budov, zvířat i zemědělské produkce. Pro zemědělce a potravináře je zatím připraveno 1,5 miliardy korun, podle Tomana se ještě čeká na vyhodnocení příslušných komisí. Pokud by bylo vyčíslení zemědělských škod vyšší, resort zemědělství by čekalo jednání s ministerstvem financí. Celková škoda po tornádu byla vyčíslena na 15 miliard korun.
Na Moravě můžou žádat lidé z obcí Břeclav, Hodonín, Hrušky, Kostice, Lužice u Hodonína, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Ratíškovice, Tvrdonice a Týnec na Moravě. V Ústeckém kraji se odškodnění týká lidí z obcí Bílenec, Blatno u Podbořan, Černčice u Petrohradu, Krty, Malměřice, Petrohrad a Stebno u Petrohradu.
„Nemůžeme nechat přírodu úplně samovolně“
Řeč se v pořadu stočila i na problém s kůrovcem. Toman uvedl, že se v lesích zdvojnásobila těžba, Lesy České republiky ale těží jen kůrovcem napadené dřevo. „Pokud se tomu (kůrovci) chce zabránit, tak my opravdu musíme jít do těch stromů, které se zdají zelené, ale kůrovec je uvnitř,“ řekl Toman. Takový strom může podle něj „nakazit“ dalších deset. Kůrovec se prý nezastavuje, ale zpomaluje. Pomohlo prý chladné a deštivé léto, problém je hlavně v severních Čechách.
V Lužických horách přehodnocují strategii a nechtějí tak intenzivně kácet. Toman připustil, že může vzniknout několikahektarová holina. „My musíme odstranit napadané stromy z lesa a musíme je obnovit. Ono to bez toho nejde. Nemůžeme přírodu nechat úplně samovolně, protože les má i hospodářskou funkci mimo to, že jde o zelené plíce a biodiverzitu,“ sdělil Toman s tím, že lesníci podle něj dělají, co je v jejich silách.
Pokud se podle ministra podaří vysadit pestrobarevné, smíšené lesy, pak se nebude muset kácet plošně. Již druhý rok se podle Tomana sází víc listnáčů než jehličnatých stromů, kůrovec je podle něj také šancí na obměnu lesů. Zpráva z ministerstva zemědělství z roku 2019 ale ukazuje, že příliš rychle se nemění.
„Rychleji to nejde. My musíme využívat to, kde se vykácejí stromy tak, abychom tam sázeli pestrobarevné lesy,“ uvedl s tím, že les roste 60 až 80 let, je potřeba ho nechat dozrát. Loni se vysadilo 36 milionů sazenic smrků. „To neznamená, že smrk je sprosté slovo. Smrk není sprosté slovo,“ uvedl s tím, že do některých míst patří, a že dobří hospodáři si financují obnovu lesa z výnosů z těžby.
