V Lužicích na Hodonínsku poničených bouří a tornádem v pátek dopoledne začala první demolice řízená hasiči, jde o bytový dům a zdravotní středisko. V Hruškách zase začali bourat hospodu. K demolici je v postižených obcích určeno podle hasičů zatím kolem 180 objektů, v Hruškách zhruba třetina z nich. Stát také v pátek spustil program kurzarbeitu pro postižené firmy z Břeclavska a také Lounska, kde se koncem června objevil ničivý jev podobný tornádu. To jihomoravské odpovídalo kategorii F4, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
I když svépomocí lidé bourali některé domy již v minulých dnech, hasiči zahájili řízené demolice až v pátek. Jako první přišlo na řadu lužické zdravotní středisko.
„Je to první demolice, kterou máme pod kontrolou a na kterou jsme vyčlenili síly a prostředky. Dostatek těžké techniky jsme byli schopni vyčlenit díky průběhu likvidačních prací,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Jaroslav Mikoška. Na demolici se podle něj podílejí dvě desítky hasičů se 14 kusy techniky.
V Hruškách došlo hned ze začátku na ruiny hospody. Pro místní je to smutná zpráva, zaniká místo, kde se léta scházeli – třeba na narozeninové nebo svatomartinské oslavy. V Hruškách je předběžně určeno k demolici 58 budov. Ještě více domů má jít k zemi v Mikulčicích – 62. V Moravské Nové Vsi je největší počet poškozených budov, celkem 369, k demolici je určeno 31 z nich. V Lužicích bude strženo 17 domů, v Hodoníně deset. Ostatní je potřeba opravit. Patří k nim i škola v Hruškách. Místostarosta obce uvedl, že radnice poptává řemeslníky, kteří by opravili budovu školy a také poškozený kostel.
Bouřky minulý týden zasáhly Břeclavsko a Hodonínsko. Poničily 1202 domů a vyžádaly si šest životů.
Původně se počítalo s tím, že hasiči začnou strhávat poničené a nestabilní domy až příští týden. Vzhledem k uvolnění sil a prostředků ale hasiči podle mluvčího zahájili demoliční práce dříve.
Ubytování dobrovolníků mimo vesnice
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) žádá dobrovolníky, kteří se o prodlouženém víkendu chystají přijet pomáhat do míst postižených tornádem, aby si zajistili vlastní ubytování někde mimo zasaženou oblast. V obcích sice vzniknou stanová městečka, ale jejich kapacita je minimální, řekl v pátek po jednání krizového štábu hejtman.
„Zatím vůbec netušíme, kolik lidí sem přijede. Ale i kdyby to bylo 5 tisíc dobrovolníků, tak se to podobá návštěvnosti nějakého hudebního festivalu. Stejně jako ani hudební festival nezorganizujete za dva dny, tak ani my nemůžeme zajistit pro takové množství lidí zázemí,“ zdůraznil hejtman. Dodal, že není možné vedení postižených obcí takovými věcmi zaměstnávat víc, než je nutné.
Za ideální označil postup, kdy dobrovolníci ráno přijedou na odstavná místa v Břeclavi nebo Hodoníně. Autobusy brněnského dopravního podniku je dopraví tam, kde bude pomoc potřeba, odpoledne nebo večer je odvezou zpět k autu a oni se odjedou ubytovat mimo oblast poškozenou tornádem.
V každé z obcí sice malé stanové městečko s hygienickým zázemím vznikne, ale jejich kapacita bude velmi omezená. Místa, kde lze zaparkovat, i stanová městečka by nejpozději od soboty mělo být možné zobrazit na portálu Mapy.cz, uvedl hejtman.
Na dobrovolníky a organizaci dopravy se připravují i policisté. Budou je směrovat na dvě místa a to letiště v Ladné u Břeclavi a do Hodonína, kde jim poradí v logistickém koordinačním centru v kulturním domě. „Připraveny jsou autobusy, které je budou vozit do obcí na konkrétní místa,“ popsal mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.
Lidé poslali přes miliardu
Na obce postižené minulý čtvrtek tornádem se už ve sbírkách vybrala miliarda. Nejvíce peněz je zřejmě na účtu Diecézní charity Brno, na který lidé dosud poslali 247 milionů korun. Například sbírkový účet Nadace Via v pátek dopoledne překonal hranici 200 milionů, na účtu organizace Člověk v tísni je 136,5 milionu korun. Ke 100 milionům se blíží Český červený kříž.
„Jsme velmi překvapeni mírou solidarity a tím, kolik se vybralo peněz, a to nejen u nás. I jiné námi pořádané sbírky jsme měli vysoké, například při povodních v roce 1997 a 2002 jsme vybrali kolem 60 milionů, což samozřejmě na tu doby bylo hodně, ale ne tak moc jako nyní. Překvapila mě i rychlost, kdy v podstatě za čtyři dny jsme měli 200 milionů,“ řekl ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
První peníze chce charita rozdělit už příští týden. Organizace Člověk v tísni odeslala už ve středu po dohodě se starosty 25 milionů korun na účty jihomoravských obcí, které postihlo tornádo.
Peníze na účtech přibývaly nejrychleji bezprostředně po katastrofě a po víkendu, kdy se načetly transakce z volných dnů. Už na začátku týdne bylo na sbírkových účtech dohromady okolo 850 milionů. Od té doby peníze přibývají pomaleji. Vybraná suma, byť po menších částkách, roste stabilně například na portálu donio.cz, jehož prostřednictvím lidé přispívají konkrétním rodinám.
Lidé již v minulosti hojně přispívali při přírodních katastrofách. Ve sbírkách pro oblasti postižené záplavami v roce 1997, jež postihly především území Moravy, se vybralo téměř 800 milionů korun. Vlnu solidarity vyvolaly i záplavy, které poničily Česko v srpnu 2002. Jen na sbírkovém účtu společnosti Člověk v tísni se po povodních sešlo víc než čtvrt miliardy korun.
Kromě lidových sbírek dostávají zasažené obce finanční pomoc také od jiných radnic. Naposledy schválilo 800tisícový příspěvek zastupitelstvo Kroměříže. Peníze radnice rovnoměrně rozdělí mezi Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice a Lužice, každá z obcí tedy dostane 200 tisíc korun.
„Se starosty jednotlivých obcí to bylo projednáno,“ řekl zastupitelům starosta Kroměříže Jaroslav Němec (Nezávislí).
Finanční příspěvky posílají také firmy. Ty, jejichž klienty lidé z poničených obcí jsou, jim také slíbily úlevy. „Budou mít v následujících měsících neměřenou elektřinu pro účely rekonstrukcí svých objektů. Tato situace se týká zhruba 1500 odběratelů. Současně 4500 odběratelům budeme poskytovat slevu na distribuční část ceny elektřiny,“ uvedl místopředseda představenstva distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON Pavel Čada.
Stát nabízí firmám kurzarbeit
Firmy z Břeclavska, Hodonínska a také Lounska, kde se krátce po jihomoravském tornádu vyskytl podobný jev zvaný downburst, kterým počasí způsobilo škody, mohou využít kurzarbeitový program Tornádo. Stát uhradí výdaje na náhrady mezd či výdělky s odvody zaměstnancům za dobu, kdy nemohli pracovat či museli dělat jinou práci. Peníze budou moci zaměstnavatelé získat už před výplatami, uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Zaměstnavatelé budou moci žádosti posílat elektronicky, ale i na papíře.
„Cíl je jasný – udržet v postižených obcích zaměstnanost. Škody jsou enormní. Bylo by katastrofální, kdyby v důsledku tornáda v obcích firmy zkrachovaly,“ řekla ministryně.
Podle náměstkyně ministerstva pro zaměstnanost Kateřiny Štěpánkové vysílají úřady práce do terénu mobilní týmy, které budou o kurzarbeitové podpoře informovat a pomáhat případně s vyřizováním. Elektronický systém by měl být připraven nejpozději od 12. července, dodala Štěpánková.
Díky do zahraničí
Prezident Miloš Zeman odeslal slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, rakouskému prezidentovi Alexanderu Van der Bellenovi, papeži Františkovi i dalším státníkům dopisy, kterými poděkoval za jejich solidaritu v souvislosti s následky tornáda.
„Děkuji, že v těchto těžkých chvílích stojíte po boku České republiky,“ konstatoval český prezident v dopisech.
Slovenské prezidentce Zeman napsal, že děkuje za solidaritu s českými občany, které tornádo zasáhlo. „Mnozí z nich ztratili své blízké, desítky osob byly zraněny, a ještě více z nich přišlo o střechu nad hlavou,“ uvedl.
Ocenil obrovskou vlnu solidarity a pomoci, kterou Slovensko okamžitě poskytlo, ale i zapojení jednotek slovenského záchranného systému do záchranných prací.
Tornádo síly F4
Tornádo způsobenými škodami odpovídá síle označované F4. V předběžné zprávě o hodnocení tohoto výjimečného jevu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V této kategorii dosahuje vítr rychlosti zhruba 267 až 324 kilometrů v hodině. Meteorologové původně odhadovali, že síla větrného víru odpovídala F3. Tornádo přesahující sílu F3 v Česku dosud zaznamenáno nebylo.
Rychlost tornáda nelze změřit, jeho síla se proto měří podle škod, které způsobí. „Na základě leteckého i pozemního průzkumu a následné konzultace mezi odborníky nad získanými materiály o způsobeném poškození byla tornádu přiřazena kategorie F4,“ konstatoval ČHMÚ.
Síla tornáda se určuje pomocí rozšířené Fujitovy stupnice, od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5, který se vyskytuje pouze ve dvou procentech případů. Tornádo označované F4 dokáže zbořit dobře postavené domy a ty se slabšími základy odfouknout pryč, stejně jako automobily.
