Nouzový stav je nutnost, míní Hamáček. Bartoš chce pozitivně motivovat, Filip zapojení hygieny

Prodloužení nouzového stavu je nutnost, jinak zkolabuje zdravotnictví, míní vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Předseda Pirátů Ivan Bartoš očekává, že vláda představí, jak chce veřejnost pozitivně motivovat k dodržování opatření. Komunisté podle svého šéfa Vojtěcha Filipa chtějí přenést více odpovědnosti na lokální úroveň k hygienickým stanicím. Trojice politiků diskutovala v Otázkách Václava Moravce.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce 7. 2. 2020 – první část

Hamáček dle svých slov vidí prostor pro jednání s opozicí. „Budeme hledat podporu, protože si nedokážu představit, že je někdo schopen ve čtvrtek nouzový stav neodhlasovat. Znamená to katastrofu, kolaps zdravotnictví, znamená to odchod vojáků z nemocnic a ústavů sociální péče, konec platnosti opatření, která epidemii aspoň trochu drží na uzdě,“ zdůrazňuje.

Předseda Pirátů chce po vládě informace o tom, jak se posunula příprava novely pandemického zákona, plán návratu žáků a studentů do škol, ale také kompenzací pro ty, kteří museli zůstat doma či v karanténě, a pro zavřené provozy. „To je to, co pomůže, aby mapa nebyla červená,“ je přesvědčen Bartoš.

Vicepremiér předpokládá, že kabinet bude poslance žádat o prodloužení nouzového stavu o třicet dní. Pro kratší termín nevidí důvod, protože čísla ukazují, že nemocnice čeká další nápor. Ten bez stavu nouze nelze zvládnout, varuje Hamáček. „Naše opatření nejsou svou podstatou zásadně odlišná od opatření rakouských. Omezují sociální kontakty a trasují. Vidím obrovský problém v tom, že se kontakty nehlásí,“ doplňuje.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce 7. 2. 2020 – druhá část

Právě Rakousko je příkladem pro šéfa komunistů, který poukazuje například na situaci na tamních horách. Filip věří, že bude-li v Česku fungovat systém, návštěvy hor nebudou problémem. Apeluje také na lokální rozhodování hygienických stanic. „Bavíme se, co ještě zakážeme, místo abychom si řekli, tohle je možné za těchto podmínek,“ kritizuje předseda KSČM.

Podle Hamáčka je ovšem sci-fi, aby vláda přenesla kompetence na krajské hygieny a tím je dále zavalila. Je také přesvědčen, že pokud by v jedné oblasti hygienici provoz na horách omezili, Češi by zkrátka jen zamířili jinam.

Pozitivní kroky, ne pouze restrikce, apeluje Bartoš

Na Rakousko se ale odvolává také Bartoš. Předseda Pirátů poukazuje na stoprocentní nemocenskou pro lidi s covidem. Podobné kroky podle něj zvýší množství lidí, kteří si zajdou na testy. Jistotu by měli dostat také živnostníci. „To je princip, jak se bojuje s pandemií. Musíme dělat pozitivní kroky, když nefungují restrikce,“ má jasno Bartoš.

Ministr vnitra v ČT nevyloučil, že se vláda v pondělí bude zabývat naopak zpřísněním opatření. Je ale připraven jednat i o motivačních krocích. Podotýká, že souhlasit musí ministryně financí Alena Schillerová i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba za ANO). „Stál bych o to, abychom dotáhli nejdříve do konce kompenzační otázky,“ říká Hamáček.

Současné vládní usnesení o vyhlášení nouzového stavu zřejmě čeká přezkum u Ústavního soudu. Obrátit se na něj chtějí někteří členové horní komory. „Senátoři kritizují zejména nesrozumitelnost opatření a to, že vláda v boji proti pandemii sama sobě umožnila krizová opatření svévolně měnit bez ohledu na práva, do kterých zasahují,“ vysvětluje manažer senátorského klubu STAN Jan Doležálek.

„Usnesením o nouzovém stavu si vláda sama vymezila neohraničené pravomoci, vládne takřka svévolně a v Poslanecké sněmovně za podpory komunistů neustále nouzový stav prodlužuje. Chápeme nezbytnost některých opatření, ale vláda nyní omezuje život i v oblastech, kde to není nutné,“ zdůvodňuje krok místopředseda horní komory Jan Horník (STAN).

Právník Ondřej Dostál, který se podílel na přípravě podání k Ústavnímu soudu, uvedl, že nouzový stav by neměl dlouhodobě umožnit vládě, aby vládla dekrety a ze hry vyřadila sněmovní opozici i Senát. „Není možné, aby se při každém prodlužování tohoto stavu politicky handlovalo o základní svobody občanů. Vláda nezvládá své zákazy odůvodnit a sama přiznává, že zavedená opatření nefungují, přitom jejich dopad na ekonomiku státu i na každodenní život občanů je enormní,“ říká Dostál.

Zatím osmnáct senátorů napříč politickým spektrem také podepsalo ústavní stížnost na vládní krizová opatření. „Senátoři nesouhlasí s uzavřením škol, omezením práva na náboženskou svobodu a kritizují také zákaz nočního vycestování z České republiky. Pokud vláda nepřijde s urychleným řešením, senátoři jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud,“ avizuje Doležálek. Návrh se podle něj chystají podpořit i další členové Senátu.

Jeden volební obvod by byl nepřehledný, míní Filip

Hosté Otázek Václava Moravce diskutovali rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona. Otázka voleb spadá do kompetencí ministerstva vnitra, Jan Hamáček ale trvá na tom, že nyní záleží především na dohodě na politické scéně. Chce mít co nejdříve jasno v základních věcech, jako je například rozdělení volebních obvodů.

„Z mého pohledu je jeden volební obvod to nejčistší,“ konstatuje s tím, že v takovém případě jedna strana staví jednu kandidátku a jednička na ní je zároveň kandidátem na premiéra.

Předseda komunistů už předeslal, že takové návrhy se mu nelíbí, a podporuje zachování čtrnácti volebních obvodů. „Problematika jednoho volebního obvodu je složitá, museli bychom mít kandidátky o dvě stě dvaceti lidech a to je pro lidi nepřehledné,“ míní Vojtěch Filip. Není podle něj také spravedlivé, aby koalice měly stejnou vstupní hranici pro sněmovnu jako jednotlivé strany.

Ivan Bartoš zdůrazňuje, že je potřeba upravit tři odstavce, a doufá proto, že ostatní strany nebudou vyjednávání o podobě volebního zákona komplikovat. Piráti podporují zachování čtrnácti krajů, jeden obvod je podle Bartoše příliš pragocentrický.