Policie na konci roku začala vyšetřovat, zda se při prodeji elektrárny největší české energetické společnosti ČEZ v bulharské Varně nestal trestný čin. Elektrárna se dostala do problémů kolem roku 2013 a bulharský stát chtěl ČEZu odebrat licenci. Po tahanicích s úřady se česká společnost rozhodla vyklidit pole a elektrárnu prodat. Policie začala prověřovat trestní oznámení, podle kterého byl prodej značně nevýhodný a mohl stát připravit o několik miliard korun. V Bulharsku natáčeli Reportéři ČT.
Znalec, kterého si ČEZ vybral, ocenil elektrárnu, která v roce 2004 stála 260 milionů eur, o 13 let později na méně než 48 milionů eur. Za tuto cenu ji koupila bulharská firma Sigda, kterou ovládá bulharský vlivný politik Ahmed Dogan. Nový majitel vzápětí malou část koupených pozemků vedle elektrárny oddělil a jiný bulharský znalec jen tuto část pozemků ocenil na 32 milionů eur. Znamenalo by to, že hlavní část, tedy samotná elektrárna, by tím pádem byla skoro bezcenná.
„My jsme do Bulharska vstupovali v rámci privatizace. To znamená, že jsme kupovali od bulharského státu jak distribuční společnosti, tak elektrárnu Varna. Elektrárnu jsme kupovali za 260 milionů eur. Plus tam byla ještě privatizační podmínka 100 milionů na navýšení základního kapitálu té elektrárny, kterou jsme my splnili,“ popsala mluvčí skupiny ČEZ Alice Horáková.
A právě v miliardové investici je největší problém. Zatímco do nákupu a navýšení základního jmění investoval ČEZ v roce 2006 v přepočtu asi 8,5 miliardy korun, na konci roku 2016 elektrárnu prodal s velkou ztrátou, a to za pouhých 1,2 miliardy korun.
Posudek Pirátů odhaduje ztráty na osm miliard korun
To, o kolik miliard přesně ČEZ v Bulharsku přišel a z jakých důvodů, nyní vyšetřuje z podnětu Pirátské strany i česká policie. „My jsme si dělali vlastní expertní posouzení, kde jsme koukli na čísla, když se elektrárna pořídila, pak se do ní investovalo, byly z ní nějaké zisky a nakonec z toho bylo finální číslo. Když se prodávala, tak nám ta ztráta vyšla na osm miliard korun,“ vyčíslil senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty). Podle něj ale zástupci ČEZu uvádí menší ztráty, a to dvě a půl miliardy. „Pro mě i 2,5 miliardy korun je velká finanční ztráta,“ dodal.
Společnost ČEZ je ze 70 % vlastněná českým státem, a tak jde o veřejné peníze. „Ministerstvo financí z pozice majoritního akcionáře nemá kompetenci řešit jednotlivé obchodní případy, ministerstvu financí je známo, že v dané věci probíhají úkony orgánů činných v trestním řízení, a společnost ČEZ jim poskytla součinnost,“ uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec.
V Bulharsku se problematice věnuje místní protikorupční fond, díky kterému se spustilo vyšetřování i v této zemi. Také Bulharům připadá prodej elektrárny netransparentní a prodejní cena příliš nízká.
„ČEZ prodal tuto společnost za cenu 48 milionů eur. Její součástí byla přístavní infrastruktura. V obchodním rejstříku jsou publikované informace, že reálně samotné nemovitosti, které tvoří část přístaviště, jsou oceněné nezávislým znalcem na 32 milionů eur,“ vyčíslila Lora G. Mateevová z bulharského Antikorupčního fondu (ACF).
Odstavení provozu místo ekologizace
ČEZ se navíc při nákupu elektrárny od bulharského státu v privatizační smlouvě zavázal, že její provoz do konce roku 2014 zekologizuje. To ale neudělal a elektrárnu začátkem roku 2015 odstavil, prý proto, že neměla platné povolení. Podle bulharského ministerstva životního prostředí ale ČEZ příslušné certifikáty měl. Společnost ovšem tvrdí, že za všechno může bulharský stát.
ČEZ tak v roce 2017 elektrárnu prodal jako nefunkční. Bulharská firma Sigda, která elektrárnu od ČEZu koupila, ji nedlouho poté opět připojila k síti a začala provozovat jako pohotovostní zdroj, takzvanou studenou rezervu. Za to, že elektrárna byla v pohotovostním režimu, jí začal bulharský stát vyplácet v přepočtu stovky milionů korun ročně, i když prakticky žádnou elektřinu nevyráběla.
„Podle nás jsou dvě jediné reálné možnosti. Buď došlo k nějakému předem domluvenému procesu, kdy to bylo prodané pod cenou, anebo je nějaká extrémní korupce na bulharské straně, kde všechny úřady, kterých je několik, lžou a vydávají nepravdivé údaje o tom, že elektrárna funguje,“ okomentoval senátor Wagenknecht.
Někteří vysoce postavení bulharští úředníci, kteří byli u toho, když se ČEZ kolem roku 2010 pokoušel elektrárnu zmodernizovat, vzpomínali, že společnost investovala množství peněz do drahého projektu, který měl elektrárnu ekologizovat pomocí kompletní přestavby z uhlí na takzvaný paroplyn.
„Založili projekt, do toho investovali, já si myslím, minimálně pět milionů eur do toho muselo jít,“ vzpomínal bývalý náměstek na bulharském ministerstvu energetiky Javor Kujumdžiev. Nakonec k žádné ekologizaci nedošlo. Zůstalo jen u projektu.
ČEZ tvrdí, že je to proto, že bulharský stát firmě házel klacky pod nohy při prodeji vyrobené elektřiny. „Nikdo jim nikdy nebránil, pokud splňovali technologické podmínky, aby elektrárna Varna prodávala na svobodném trhu. Nikdy žádné překážky neměli,“ bránil se bývalý člen bulharské regulační komise KEVR Elenko Božkov.
ČEZ chce v arbitráži stovky milionů eur
ČEZ roku 2016 zahájil s Bulharskem arbitráž kvůli zmařené investici. V Česku naopak státní zastupitelství koncem loňského roku zahájilo vyšetřování samotného ČEZu pro podezření ze ztráty několika miliard. ČEZ podle Horákové v arbitráži požaduje řádově stovky milionů eur.
Vstup na balkánský trh se realizoval v době generálního ředitele ČEZu Martina Romana. Jeho zástupcem byl už tehdy Daniel Beneš. Ten ho na ředitelském postu vystřídal roku 2011 a o tři roky později se začala firma z Balkánu stahovat. Horáková podíl viny na straně ČEZu odmítá. „My jsme přesvědčeni, že ta ztráta nastala kvůli tomu, že bulharský stát porušil podmínky privatizace, takže proto ho žalujeme a jsme přesvědčeni, že za to nese odpovědnost bulharský stát,“ řekla.
