Spolek pořádající Velkou cenu Brna má jít do insolvence, odhlasovali zastupitelé

Zastupitelé Brna odhlasovali, že spolek města a kraje pořádající motocyklovou Grand Prix má jít do insolvence. Závod s letitou tradicí se letos na jižní Moravě nepojede. Spolek má nevypořádané závazky k promotérské společnosti Dorna, vlastníkovi Masarykova okruhu Automotodromu a musí také vracet lidem peníze za nevyužité lístky za loňský ročník. V insolvenci by spolek nejspíš platil jen část závazků.

Pro návrh poslat spolek do insolvence zvedlo ruku 39 zastupitelů, tři byli proti a šest se zdrželo. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byly zvažovány různé postupy, ale na žádný další legální se nepřišlo.

Podle Vaňkové bude o stejném kroku rozhodovat i kraj, návrh na podání insolvence by ale podala co nejdříve. Zatím není jasné, jakou část by spolek musel uhradit, podle Vaňkové má na účtech třicet milionů korun. Vstupenky si koupilo asi 25 tisíc lidí, z toho 10 tisíc z Česka a zbytek ze zahraničí. Asi třetina už lístky vrátila. V případné insolvenci by se museli všichni věřitelé přihlásit s pohledávkou.

Vokřál: insolvence by byla mezinárodní ostudou

Bývalý primátor Brna Petr Vokřál (zvolen za ANO, nyní nez.) uvedl, že insolvence by byla mezinárodní ostudou pro Brno. „Že se nepojede, to se může stát. Ale v insolvenci budou lidé v nejistotě, jak budou vypořádané jejich vstupenky. Prodané jsou jich tisíce. Je ostudou města, že po 75 letech vše skončí vyhlášením insolvence,“ řekl.

„Pro nás rozhodnutí zastupitelstva města Brna nemá žádnou faktickou hodnotu, protože musíme brát v potaz pouze to, co oficiálně učiní spolek. Pokud zástupci spolku chtěli podpořit své rozhodnutí rozhodnutím zastupitelstva, tak to respektujeme. My stále čekáme, jak k tomu spolek konkrétně přistoupí,“ řekl tiskový mluvčí Automotodromu Brno Petr Boháč. Majitelé okruhu počkají na rozhodnutí soudu nebo insolvenčního správce. „Stále ale platí, že veškeré závazky, které po spolku požadujeme, vyplývají z uzavřených smluv,“ uvedl Boháč.

Loni v srpnu spolek uspořádal závody popáté. Původně měl smlouvu na pět ročníků. Loni se ale jelo bez diváků kvůli pandemii koronaviru. Dorna proto snížila zalistovací poplatek za zisk licence z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) na jeden milion eur (asi 27 milionů korun). Navíc se nad rámec původní smlouvy mělo jet i letos, s diváky a za částku šest milionů eur (162 milionů korun).

Dorna však pro letošní ročník požadovala opravu dráhy, na kterou si loni stěžovali jezdci. Oprava by odhadem stála 100 milionů a město ani kraj na ni nemají peníze. Navíc se zástupcům města ani kraje nelíbí, že chce Dorna od příštích ročníků zvýšit zalistovací poplatek na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Proto zastupitelstva kraje i města schválila usnesení, že počítají s tím, že se letos nepojede.

Peníze na poplatek a vrácení peněz za lístky spolek má

Dorně má dát spolek 27 milionů za poplatek, vracet se mají lístky asi za 30 milionů. Podle města má spolek peníze na úhradu Dorně, na vrácení peněz za vstupenky i na adekvátní dohodu s Automotodromem, od něhož si pronajímá dráhu. Podle města by ale nesměl Automotodrom Brno trvat na svých požadavcích, jako jsou úhrada neobjednaných oprav za 22 milionů nebo nájem 27 milionů za závody, které nebudou. Po jednáních se spolkem Automotodrom snížil požadavky na 25 milionů a požaduje i pětiprocentní podíl společnosti Automotodrom, který vlastní Brno. Odhadovaná cena podílu je asi 12 milionů. Spolek ale nabízí jako vyrovnání 5,5 milionu.

„Nebráníme se dohodě, ale původní nabídka spolku není odpovídající tomu, jaké náklady jsme s pořádáním Grand Prix měli a jaké opravy jsme na žádost promotéra a FIM (Mezinárodní motocyklové federace) v souladu se smlouvami prováděli. Od Spolku ale žádná smysluplná nabídka nepřišla,“ uvedl Boháč a potvrdil požadavky, které druhá strana prezentovala. Zároveň však poukázal na skutečnost, že podíl ve společnosti spolek před lety získal bezúplatně, aby mohl být součástí dozorčí rady a měl kontrolu nad hospodařením. „My proto teď chceme, aby nám pět procent vrátili, jelikož důvod, kvůli kterému jej dostali, pominul,“ dodal mluvčí Masarykova okruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 51 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 5 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...