Spolek pořádající Velkou cenu Brna má jít do insolvence, odhlasovali zastupitelé

Zastupitelé Brna odhlasovali, že spolek města a kraje pořádající motocyklovou Grand Prix má jít do insolvence. Závod s letitou tradicí se letos na jižní Moravě nepojede. Spolek má nevypořádané závazky k promotérské společnosti Dorna, vlastníkovi Masarykova okruhu Automotodromu a musí také vracet lidem peníze za nevyužité lístky za loňský ročník. V insolvenci by spolek nejspíš platil jen část závazků.

Pro návrh poslat spolek do insolvence zvedlo ruku 39 zastupitelů, tři byli proti a šest se zdrželo. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byly zvažovány různé postupy, ale na žádný další legální se nepřišlo.

Podle Vaňkové bude o stejném kroku rozhodovat i kraj, návrh na podání insolvence by ale podala co nejdříve. Zatím není jasné, jakou část by spolek musel uhradit, podle Vaňkové má na účtech třicet milionů korun. Vstupenky si koupilo asi 25 tisíc lidí, z toho 10 tisíc z Česka a zbytek ze zahraničí. Asi třetina už lístky vrátila. V případné insolvenci by se museli všichni věřitelé přihlásit s pohledávkou.

Vokřál: insolvence by byla mezinárodní ostudou

Bývalý primátor Brna Petr Vokřál (zvolen za ANO, nyní nez.) uvedl, že insolvence by byla mezinárodní ostudou pro Brno. „Že se nepojede, to se může stát. Ale v insolvenci budou lidé v nejistotě, jak budou vypořádané jejich vstupenky. Prodané jsou jich tisíce. Je ostudou města, že po 75 letech vše skončí vyhlášením insolvence,“ řekl.

„Pro nás rozhodnutí zastupitelstva města Brna nemá žádnou faktickou hodnotu, protože musíme brát v potaz pouze to, co oficiálně učiní spolek. Pokud zástupci spolku chtěli podpořit své rozhodnutí rozhodnutím zastupitelstva, tak to respektujeme. My stále čekáme, jak k tomu spolek konkrétně přistoupí,“ řekl tiskový mluvčí Automotodromu Brno Petr Boháč. Majitelé okruhu počkají na rozhodnutí soudu nebo insolvenčního správce. „Stále ale platí, že veškeré závazky, které po spolku požadujeme, vyplývají z uzavřených smluv,“ uvedl Boháč.

Loni v srpnu spolek uspořádal závody popáté. Původně měl smlouvu na pět ročníků. Loni se ale jelo bez diváků kvůli pandemii koronaviru. Dorna proto snížila zalistovací poplatek za zisk licence z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) na jeden milion eur (asi 27 milionů korun). Navíc se nad rámec původní smlouvy mělo jet i letos, s diváky a za částku šest milionů eur (162 milionů korun).

Dorna však pro letošní ročník požadovala opravu dráhy, na kterou si loni stěžovali jezdci. Oprava by odhadem stála 100 milionů a město ani kraj na ni nemají peníze. Navíc se zástupcům města ani kraje nelíbí, že chce Dorna od příštích ročníků zvýšit zalistovací poplatek na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Proto zastupitelstva kraje i města schválila usnesení, že počítají s tím, že se letos nepojede.

Peníze na poplatek a vrácení peněz za lístky spolek má

Dorně má dát spolek 27 milionů za poplatek, vracet se mají lístky asi za 30 milionů. Podle města má spolek peníze na úhradu Dorně, na vrácení peněz za vstupenky i na adekvátní dohodu s Automotodromem, od něhož si pronajímá dráhu. Podle města by ale nesměl Automotodrom Brno trvat na svých požadavcích, jako jsou úhrada neobjednaných oprav za 22 milionů nebo nájem 27 milionů za závody, které nebudou. Po jednáních se spolkem Automotodrom snížil požadavky na 25 milionů a požaduje i pětiprocentní podíl společnosti Automotodrom, který vlastní Brno. Odhadovaná cena podílu je asi 12 milionů. Spolek ale nabízí jako vyrovnání 5,5 milionu.

„Nebráníme se dohodě, ale původní nabídka spolku není odpovídající tomu, jaké náklady jsme s pořádáním Grand Prix měli a jaké opravy jsme na žádost promotéra a FIM (Mezinárodní motocyklové federace) v souladu se smlouvami prováděli. Od Spolku ale žádná smysluplná nabídka nepřišla,“ uvedl Boháč a potvrdil požadavky, které druhá strana prezentovala. Zároveň však poukázal na skutečnost, že podíl ve společnosti spolek před lety získal bezúplatně, aby mohl být součástí dozorčí rady a měl kontrolu nad hospodařením. „My proto teď chceme, aby nám pět procent vrátili, jelikož důvod, kvůli kterému jej dostali, pominul,“ dodal mluvčí Masarykova okruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.