Spolek pořádající Velkou cenu Brna má jít do insolvence, odhlasovali zastupitelé

Zastupitelé Brna odhlasovali, že spolek města a kraje pořádající motocyklovou Grand Prix má jít do insolvence. Závod s letitou tradicí se letos na jižní Moravě nepojede. Spolek má nevypořádané závazky k promotérské společnosti Dorna, vlastníkovi Masarykova okruhu Automotodromu a musí také vracet lidem peníze za nevyužité lístky za loňský ročník. V insolvenci by spolek nejspíš platil jen část závazků.

Pro návrh poslat spolek do insolvence zvedlo ruku 39 zastupitelů, tři byli proti a šest se zdrželo. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byly zvažovány různé postupy, ale na žádný další legální se nepřišlo.

Podle Vaňkové bude o stejném kroku rozhodovat i kraj, návrh na podání insolvence by ale podala co nejdříve. Zatím není jasné, jakou část by spolek musel uhradit, podle Vaňkové má na účtech třicet milionů korun. Vstupenky si koupilo asi 25 tisíc lidí, z toho 10 tisíc z Česka a zbytek ze zahraničí. Asi třetina už lístky vrátila. V případné insolvenci by se museli všichni věřitelé přihlásit s pohledávkou.

Vokřál: insolvence by byla mezinárodní ostudou

Bývalý primátor Brna Petr Vokřál (zvolen za ANO, nyní nez.) uvedl, že insolvence by byla mezinárodní ostudou pro Brno. „Že se nepojede, to se může stát. Ale v insolvenci budou lidé v nejistotě, jak budou vypořádané jejich vstupenky. Prodané jsou jich tisíce. Je ostudou města, že po 75 letech vše skončí vyhlášením insolvence,“ řekl.

„Pro nás rozhodnutí zastupitelstva města Brna nemá žádnou faktickou hodnotu, protože musíme brát v potaz pouze to, co oficiálně učiní spolek. Pokud zástupci spolku chtěli podpořit své rozhodnutí rozhodnutím zastupitelstva, tak to respektujeme. My stále čekáme, jak k tomu spolek konkrétně přistoupí,“ řekl tiskový mluvčí Automotodromu Brno Petr Boháč. Majitelé okruhu počkají na rozhodnutí soudu nebo insolvenčního správce. „Stále ale platí, že veškeré závazky, které po spolku požadujeme, vyplývají z uzavřených smluv,“ uvedl Boháč.

Loni v srpnu spolek uspořádal závody popáté. Původně měl smlouvu na pět ročníků. Loni se ale jelo bez diváků kvůli pandemii koronaviru. Dorna proto snížila zalistovací poplatek za zisk licence z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) na jeden milion eur (asi 27 milionů korun). Navíc se nad rámec původní smlouvy mělo jet i letos, s diváky a za částku šest milionů eur (162 milionů korun).

Dorna však pro letošní ročník požadovala opravu dráhy, na kterou si loni stěžovali jezdci. Oprava by odhadem stála 100 milionů a město ani kraj na ni nemají peníze. Navíc se zástupcům města ani kraje nelíbí, že chce Dorna od příštích ročníků zvýšit zalistovací poplatek na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Proto zastupitelstva kraje i města schválila usnesení, že počítají s tím, že se letos nepojede.

Peníze na poplatek a vrácení peněz za lístky spolek má

Dorně má dát spolek 27 milionů za poplatek, vracet se mají lístky asi za 30 milionů. Podle města má spolek peníze na úhradu Dorně, na vrácení peněz za vstupenky i na adekvátní dohodu s Automotodromem, od něhož si pronajímá dráhu. Podle města by ale nesměl Automotodrom Brno trvat na svých požadavcích, jako jsou úhrada neobjednaných oprav za 22 milionů nebo nájem 27 milionů za závody, které nebudou. Po jednáních se spolkem Automotodrom snížil požadavky na 25 milionů a požaduje i pětiprocentní podíl společnosti Automotodrom, který vlastní Brno. Odhadovaná cena podílu je asi 12 milionů. Spolek ale nabízí jako vyrovnání 5,5 milionu.

„Nebráníme se dohodě, ale původní nabídka spolku není odpovídající tomu, jaké náklady jsme s pořádáním Grand Prix měli a jaké opravy jsme na žádost promotéra a FIM (Mezinárodní motocyklové federace) v souladu se smlouvami prováděli. Od Spolku ale žádná smysluplná nabídka nepřišla,“ uvedl Boháč a potvrdil požadavky, které druhá strana prezentovala. Zároveň však poukázal na skutečnost, že podíl ve společnosti spolek před lety získal bezúplatně, aby mohl být součástí dozorčí rady a měl kontrolu nad hospodařením. „My proto teď chceme, aby nám pět procent vrátili, jelikož důvod, kvůli kterému jej dostali, pominul,“ dodal mluvčí Masarykova okruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
před 7 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 13 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 2 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.