Strakonickému sídlišti hrozí ledové radiátory. Důvodem jsou dluhy dodavatele tepla

Teplárna Strakonice upozorňuje, že přestane dodávat teplo firmě Energo Strakonice, která zásobuje teplem sídliště Šumavská. O dodávky tepla by mohly přijít desítky domácností. Energo dluží teplárně 880 tisíc korun, uvedl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel. Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal předběžné opatření, podle nějž musí teplárna Energu dál dodávat a Energo musí za teplo platit, uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

O situaci chtějí jednat radní, vypnutí dodávek tepla je krajní možnost, řekl místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost). Město Strakonice je většinovým vlastníkem teplárny. Situaci je připraven řešit i hejtman Martin Kuba (ODS).

Teplárna podala na Energo Strakonice trestní oznámení a poslala Energu předžalobní výzvu. Ve vyjádření na Facebooku teplárna uvedla, že když Energo nezjedná nápravu do 13. ledna, bude teplárna muset začít omezovat dodávky tepla, případně je zcela zastavit.

„Teplárna má dodávat společnosti Energo. S ní dnes nemáme smlouvu, Energo nám neplatí, tím pádem omezujeme dodávky. Energetický regulační úřad (ERÚ) nám zakázal řešit situaci s konečnými zákazníky. Do 31. prosince jsme měli povinnost Energu dodávat a dodávali bez ohledu na to, že společnost Energo nám neplatila a dluží nám 880 000 korun. Posílali jsme jim v prosinci novou smlouvu, nepodepsali ji s námi, takže nám zanikla povinnost dodávat teplo společnosti Energo,“ řekl Hřídel.

Energo mluví o výhrůžkách a nezákonném jednání

Mluvčí ERÚ si není vědom, že by úřad teplárně zakázal řešit věc s konečnými zákazníky. „Nespatřujeme právní důvod k tomu, aby se dodávky omezovaly. Dle názoru ERÚ je stále platné předběžné opatření, které vydal v rámci řízení. Teplárně nařizuje dodávat teplo a distributorovi hradit stanovenou cenu,“ řekl Kebort. Když držitel licence poruší své povinnosti, hrozí mu podle energetického zákona pokuta až 15 milionů korun.

Situaci projednají s ředitelem radní. Místostarosta předpokládá, že ji vyřeší ve středu nebo v nejbližších dnech. „Odpojení od sítě je nejkrajnější možnost, která teď nepadá na váhu, spíš to byla přestřelka mezi teplárnou a firmou Energo. Jsou to smluvní vztahy mezi nimi, ale nemohou přerůst v to, že to odskáče někdo třetí. Chceme vědět, jak to bude vzhledem k občanům, k té třetí straně, která by to nejvíc odskákala,“ řekl Oberfalcer.

Jednatel Energo Strakonice Roman Němeček ve vyjádření pro regionální Deník uvedl, že výhrůžky omezit dodávky tepla jsou nezákonným jednáním, v rozporu s normami energetického práva a v rozporu s pravomocnými rozhodnutími ERÚ, jak zajistit teplo na zmíněném sídlišti. „Teplárna Strakonice si bohužel bere ve svých obchodních sporech jako rukojmí konečné odběratele tepelné energie,“ uvedl Němeček.

V podobné situaci se ocitlo loni na podzim město Velké Hamry na Liberecku. Firma Golem Velké Hamry nakonec musela kvůli nouzovému stavu splnit nařízení hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) a obnovit dodávky tepla pro městské objekty.

Situaci ve Strakonicích chce řešit jihočeský hejtman. „Spojím se s vedením Strakonic a chci ujistit všechny strakonické občany, že jako hejtman využiju všechny legislativní nástroje, abych jim v těchto dnech zajistil dodávky tepla,“ řekl Kuba.

Strakonická teplárna skončila v roce 2019 ve ztrátě po zdanění 33,3 milionu korun, tržby byly 316 milionů. Prodala 472,5 terajoulů tepla. Za loňský rok skončí v zisku, řekl Hřídel. Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Zaměstnává 126 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 6 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 7 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 13 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 16 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 19 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
3. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled