Strakonickému sídlišti hrozí ledové radiátory. Důvodem jsou dluhy dodavatele tepla

Teplárna Strakonice upozorňuje, že přestane dodávat teplo firmě Energo Strakonice, která zásobuje teplem sídliště Šumavská. O dodávky tepla by mohly přijít desítky domácností. Energo dluží teplárně 880 tisíc korun, uvedl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel. Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal předběžné opatření, podle nějž musí teplárna Energu dál dodávat a Energo musí za teplo platit, uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

O situaci chtějí jednat radní, vypnutí dodávek tepla je krajní možnost, řekl místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost). Město Strakonice je většinovým vlastníkem teplárny. Situaci je připraven řešit i hejtman Martin Kuba (ODS).

Teplárna podala na Energo Strakonice trestní oznámení a poslala Energu předžalobní výzvu. Ve vyjádření na Facebooku teplárna uvedla, že když Energo nezjedná nápravu do 13. ledna, bude teplárna muset začít omezovat dodávky tepla, případně je zcela zastavit.

„Teplárna má dodávat společnosti Energo. S ní dnes nemáme smlouvu, Energo nám neplatí, tím pádem omezujeme dodávky. Energetický regulační úřad (ERÚ) nám zakázal řešit situaci s konečnými zákazníky. Do 31. prosince jsme měli povinnost Energu dodávat a dodávali bez ohledu na to, že společnost Energo nám neplatila a dluží nám 880 000 korun. Posílali jsme jim v prosinci novou smlouvu, nepodepsali ji s námi, takže nám zanikla povinnost dodávat teplo společnosti Energo,“ řekl Hřídel.

Energo mluví o výhrůžkách a nezákonném jednání

Mluvčí ERÚ si není vědom, že by úřad teplárně zakázal řešit věc s konečnými zákazníky. „Nespatřujeme právní důvod k tomu, aby se dodávky omezovaly. Dle názoru ERÚ je stále platné předběžné opatření, které vydal v rámci řízení. Teplárně nařizuje dodávat teplo a distributorovi hradit stanovenou cenu,“ řekl Kebort. Když držitel licence poruší své povinnosti, hrozí mu podle energetického zákona pokuta až 15 milionů korun.

Situaci projednají s ředitelem radní. Místostarosta předpokládá, že ji vyřeší ve středu nebo v nejbližších dnech. „Odpojení od sítě je nejkrajnější možnost, která teď nepadá na váhu, spíš to byla přestřelka mezi teplárnou a firmou Energo. Jsou to smluvní vztahy mezi nimi, ale nemohou přerůst v to, že to odskáče někdo třetí. Chceme vědět, jak to bude vzhledem k občanům, k té třetí straně, která by to nejvíc odskákala,“ řekl Oberfalcer.

Jednatel Energo Strakonice Roman Němeček ve vyjádření pro regionální Deník uvedl, že výhrůžky omezit dodávky tepla jsou nezákonným jednáním, v rozporu s normami energetického práva a v rozporu s pravomocnými rozhodnutími ERÚ, jak zajistit teplo na zmíněném sídlišti. „Teplárna Strakonice si bohužel bere ve svých obchodních sporech jako rukojmí konečné odběratele tepelné energie,“ uvedl Němeček.

V podobné situaci se ocitlo loni na podzim město Velké Hamry na Liberecku. Firma Golem Velké Hamry nakonec musela kvůli nouzovému stavu splnit nařízení hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) a obnovit dodávky tepla pro městské objekty.

Situaci ve Strakonicích chce řešit jihočeský hejtman. „Spojím se s vedením Strakonic a chci ujistit všechny strakonické občany, že jako hejtman využiju všechny legislativní nástroje, abych jim v těchto dnech zajistil dodávky tepla,“ řekl Kuba.

Strakonická teplárna skončila v roce 2019 ve ztrátě po zdanění 33,3 milionu korun, tržby byly 316 milionů. Prodala 472,5 terajoulů tepla. Za loňský rok skončí v zisku, řekl Hřídel. Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Zaměstnává 126 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...