Demonstrace proti omezením měla být rozehnaná, stát je zbabělý, zlobí se imunolog Hořejší

Nahrávám video

Aby mělo očkování smysl, je potřeba, aby vakcínu dostala většina společnosti, řekl v rozhovoru pro Českou televizi molekulární imunolog a bývalý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší. U starších lidí podle něj nebude vakcína tak účinná, jak naznačovaly testy, a proto je potřeba, aby očkování podstoupili i mladší, méně rizikoví lidé. Rozhovor vedl Tomáš Drahoňovský.

Z jednoho čísla nelze hned vyčíst trend, ale přece jenom: Kdy vy osobně začnete být optimistou, že pokračování druhé vlny – nebo tomu můžeme říkat třetí vlna – bude spět k závěru?

Dobrá zpráva bude teprve, až uvidíme, že výrazně klesají počty nejtěžších případů a zvláště úmrtí. Zatím tomu tak není. Dá se očekávat, že tak za 14 dní bude dosaženo vrcholu třetí vlny. V uplynulých dnech byly počty nově diagnostikovaných nákaz vysoké, dokonce vyšší, než tomu bylo na začátku listopadu v druhé vlně. Takže bych nebyl optimistický. Že včera (v neděli) přibylo něco přes čtyři tisíce, může být jenom výkyv.

Dá se podle vás říci, že funguje strategie vlády držet v pátém stupni co nejvíce lidi izolované, nerozvolňovat pravidla? Dalo by se dělat něco víc? I sám premiér říká, že nejvyšší počet přenosů je v domácnostech a zaměstnání, přičemž žádné zákazy pro pracovní prostředí neplatí.

Situace je opravdu hrozná, jsme nejhorší na světě. Zakázat lidem chodit do práce by bylo to poslední, co by se dalo udělat. Ale určitě by to hodně pomohlo. Že se to nejvíce šíří v domácnostech, to je pravda, je to tak zjišťováno po celém světě. Ale lidé si to museli do domácností odněkud přinést.

Přinesli si to jednak ze zaměstnání, jednak ze setkání se svými známými. Že tady máme třetí vlnu, je jasně důsledek toho, co se dělo o Vánocích a na konci roku. Lidé se setkávali a šířilo se to tím způsobem. Nedali si říct a přes všechna doporučení se chovali, jako by se nic nedělo.

Další věc je, že když se podíváte, co se dělo včera (v neděli) na Staroměstském náměstí, to je hrozné. Jak je možné, že stát připustí, aby se tak brutálním způsobem porušovala všechna nařízení, která demonstranti včetně exprezidenta Klause porušovali? Mělo to být okamžitě rozehnáno. Nechápu, že se stát chová takovým zbabělým způsobem. Asi je to kvůli tomu, že nechtějí rozpoutat nějaké násilnosti, ale stát musí být schopen vynutit si své předpisy.

Je otázka, jestli by tvrdý zásah nevedl k tomu, že by se ještě více přestala dodržovat opatření. Ostatně už teď vidíme, že uzávěra trvá tak dlouho, že efektivita opatření možná klesá. Jakým způsobem byste navrhovali, aby se lidé přiměli k tomu opatření dodržovat? Kampaní, nebo větší represí?

Stát si vynucuje spoustu jiných věcí, spoustu omezení. Klasickým příkladem jsou pravidla silničního provozu, například bezpečnostní pásy v autech. To jsou věci, proti kterým se také protestovalo, ale dnes se to bere jako naprostá samozřejmost. Když vás dnes chytí policajti a nemáte zapnutý bezpečnostní pás, tak jste potrestaný.

A na Staroměstském náměstí jsou lidé, kteří demonstrativně nerespektují to, za jakých podmínek byla tato demonstrace povolena. Ale myslím si, že toto je velmi malá, hlučná, agresivní menšina, se kterou je potřeba se nějak vypořádat, a ne říkat, že ve společnosti existuje odpor a že by to vyvolalo revoluci. Já říkám, že velká většina lidí je rozumná, disciplinovaná a těchto křiklounů je malá menšina. Je smutné, že stát před nimi kapituluje.

Neočkované lidi nikdo nepustí do zahraničí, očekává imunolog

Vycházím třeba z posledního průzkumu agentury PAQ Research, který mluví o tom, že podpora pro to nechat se očkovat v české společnosti klesá. Vy jste naposledy, kdy jsme spolu hovořili, byl optimistický v tom, protože vakcíny do Česka přicházejí, daří se desítky tisíc lidí očkovat. Ale přece jenom tisíce vakcín podle všeho zůstávají nevyužity. Vidíte v systému rezervy?

Nevím, jestli si myslíte, že to, že se vakcíny nevypotřebovaly, je tím, že o ně není zájem. To rozhodně není pravda.

Aby nedošlo k mýlce, přibližně sto tisíc vakcín už došlo do Česka, ale prozatím nebyly aplikovány. Proč tomu tak je, není známo.

Myslím, že je úplně jasné, proč nebyly aplikovány. Je to technickými nedostatky organizace očkování. Neříkejte mi, že tady není sto tisíc lidí, kteří by se nechali očkovat. Já bych se například nechal očkovat okamžitě, ale tu možnost nemám. Respektuji – a je správně – že se nejdříve mají očkovat nejrizikovější skupiny, v prvé řadě zdravotníci, policisté a důležité profese, které jsou naprosto nezbytné pro chod společnosti.

Že jste dovozoval, že se lidé nechtějí nechat očkovat, je myslím tím, že pořádně ještě nezačala žádná přesvědčovací kampaň. Já na přesvědčovací kampaň nespoléhám. Spoléhám na to, že ti, kteří budou očkovaní, budou mít nějaké výhody, respektive ti, kteří nebudou očkováni a nebudou k tomu mít medicínské důvody, budou znevýhodněni – nebudou moct chodit na masové akce, nebudou moct cestovat do zahraničí, protože do zahraničí je bez covidového pasu nikdo nepustí.

Myslím, že až půjde do tuhého, většina lidí se ráda nechá očkovat. Vůbec nechápu, že je v tomto státě taková spousta lidí, kteří se chovají tak iracionálně. Věří úplným nesmyslům o očkování. Přesvědčovací kampaň by už opravdu měla začít. Pořád jsem si myslel, že je na to ještě dost času, ale opravdu by to už začít mělo.

Kdy bude podle vás pomocí vakcíny efektivně zabráněno šíření covidu-19 na českém území? Kolik lidí by bylo potřeba do kterého okamžiku naočkovat, abychom příští rok nemuseli prožívat tutéž situaci jako teď?

Je naplánováno, že do druhého čtvrtletí by měli být naočkováni všichni lidé z rizikových skupin. To je dohromady něco mezi dvěma a třemi miliony. Kdyby to bylo tak, že budou tito lidé naočkováni, tak by výrazně pokleslo to nejhorší, s čím je tato epidemie spojována – těžké případy a úmrtí v rizikových skupinách. Kdyby alespoň byli očkováním ochráněni tito lidé, bylo by to naprosté minimum.

Že ve zbývající populaci se bude onemocnění šířit dál, je smutné a negativní, ale to nejhorší by se zmírnilo. Věřím, že do konce září bude očkovaná velká většina populace. To by velice významně zpomalilo šíření infekce. Nemuseli bychom se setkat s další podzimní vlnou, ale i kdyby k ní došlo, tak tím, že by byla ochráněna většina rizikových skupin, důsledky by nebyly tak hrozné.

Musíme si uvědomit, že i kdyby byly očkovány rizikové skupiny, tak účinnost vakcín u rizikových skupin, hlavně u starých lidí, pravděpodobně bude nižší, než to vycházelo ve třetích fázích klinických testování. Účastníky byli většinou lidé z nerizikových skupin. Starší lidé mají slabší imunitní systém, hůře reagují na jakákoliv očkování.

Může se stát, že jenom 50 procent z nich i po očkování bude skutečně odolných. Druhých 50 procent doufejme, že alespoň nebude trpět nejhoršími důsledky a počty hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče a úmrtí budou podstatně nižší. Ale jisté to není a je možné, že těch 50 procent bude závažný problém. V takovém případě by bylo naprosto zásadní, aby se zbytek populace proočkoval tak, aby se dosáhlo kolektivní imunity a byli chráněni i ti, na které očkování nefunguje.

To, že virus prochází českou společností – do značné míry proto, že nebyla dodržována opatření – bude mít alespoň v tomto nějaký pozitivní efekt? Že bude buněčná imunita zůstávat delší dobu, než se původně předpokládalo?

Povídání o buněčné imunitě jsou zkazky, o tom se pořádně nic neví. Samozřejmě, že jak protilátková, tak buněčná imunita hraje roli. Není prozkoumané, jakou relativní roli hraje jedno nebo druhé.

Čím více lidí prodělá onemocnění, tím více bude lidí, kteří budou alespoň po omezenou dobu rezistentní vůči reinfekci, to je pravda. Ale někdo si myslí, že se dá nahradit očkování tím, čemu někteří hloupí lidé říkají přirozená imunizace. Bohužel mezi tyto lidi patří rektor Univerzity Karlovy nebo exprezident Klaus, kteří tyto termíny používají. To je nesmysl, protože ve srovnání s očkováním je tento způsob získávání imunity velmi nebezpečný. Lidé, kteří onemocní, trpí stokrát, tisíckrát horšími komplikacemi, než se dá očekávat u vakcíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
10:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Experti vyjmuli lebku svaté Zdislavy z betonu, je v zachovalém stavu

Lebku svaté Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu, vzácná relikvie je zachovalá, nyní ji čekají restaurátorské práce, oznámila policie. Lebku v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku pětatřicetiletý muž, podezřelého zadrželi ve čtvrtek. Obviněný podle policie zalil relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
před 1 hhodinou

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 4 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 5 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 6 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 7 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 15 hhodinami
Načítání...