Dálniční síť se letos rozrostla o 21 kilometrů, o třetinu méně než v roce 2019

Dálniční síť se v roce 2020 rozrostla o 21 nových kilometrů bez započítání dalších šestnácti kilometrů zmodernizované D1. Navíc přibylo 20 kilometrů přeložek silnic první třídy, díky kterým zmizelo několik problematických úseků. Stavělo se i na železnici, Správa železnic dokončila rekonstrukci Negrelliho viaduktu, pustila vlaky na novou trať Vršovice–Hostivař a pokročila s elektrizací tratě z Olomouce do Šumperka.

Rok 2020 poznamenala pandemie covidu-19 ve všech myslitelných oborech, dopravní stavby nevyjímaje. „Není jednoduché stavět, lidé jsou v karanténách, nebylo jednoduché pro stavební firmy zabezpečovat pracovníky ze zahraničí,“ charakterizoval dobu ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) při své poslední letošní velké dopravní akci, totiž zprovoznění nového úseku dálnice D48.

Dálnice D48 v úseku Rybí–Příbor–Rychaltice byla jedním z pouhých dvou nových dálničních úseků, který Ředitelství silnic a dálnic letos uvedlo do provozu. Úsek je dlouhý jedenáct kilometrů, ale nejde o dálniční novostavbu se vším všudy. Stavba Rybí–Rychaltice vede tudy, kudy se jezdilo částečně od 70., částečně od 90. let po čtyřpruhové silnici.

O dosavadní I/48 se ale často hovořilo jako o silnici smrti – místo středového dělicího pásu oddělovala oba směry buď lanová svodidla, nebo vůbec nic. ŘSD tedy fakticky přestavělo dosavadní „osmačtyřicítku“ v původní stopě, ale do lepších parametrů. Nově jde o plnohodnotnou dálnici se středovým dělicím pásem a samozřejmě i povolenou rychlostí 130 kilometrů za hodinu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ačkoli šlo „pouze“ o rozšíření, cena odpovídá zcela nové dálnici. Ředitelství silnic a dálnic za ni zaplatilo necelých 2,1 miliardy bez DPH. Druhá zprovozněná dálnice, která vznikla v trase, kde dříve žádná silnice nevedla, přišla na 1,8 miliardy korun bez DPH, i když je srovnatelně dlouhá.

Je to deset kilometrů dálnice D6 ve středních Čechách. Formálně jde o dva úseky, které na sebe však navazují a do provozu vstoupily současně. První navázal u Nového Strašecí na dosavadní dálnici z Prahy a řidiče dovedl mimo nepříjemnou lesní pasáž staré silnice k Řevničovu. Druhý úsek představuje dálniční obchvaty Řevničova a Krušovic. Zejména druhá stavba je obzvláště významná, v Řevničově i Krušovicích vedla státní silnice mezi rodinnými domy, řidiče jistě potěšil i fakt, že již nemusí vykružovat prudkou krušovickou zatáčku.

Dálnice D6 u Řevničova
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Silnice I/6 ale stále vede řadou jiných obcí a měst, největšími jsou město Bochov a obec Lubenec. Lubenecký dálniční obchvat se již staví, měl by být jedním z dálničních úseků zprovozněných v příštím roce. Naopak Bochovští se budou s tisíci aut denně před svými zahradami potýkat ještě šest let, ačkoli ministr Havlíček při otevírání řevničovských úseků řekl, že by mohla dostavba dálnice D6 zrychlit. Věří, že to bude možné díky novele liniového zákona, díky které by měl jít rychleji výkup pozemků.

V minulosti silničáři tvrdili, že staví „novou“ dálnici i na Vysočině. Tak charakterizovali modernizaci dálnice D1, která má za sebou předposlední sezonu. Definitivně na podzim skončily opravy dvou úseků, šest kilometrů dálnice nad Velkým Meziříčím bylo přitom v přepočtu na kilometr vůbec nejdražší letošní investicí ŘSD. Modernizace meziříčského úseku stála 1,6 miliardy korun bez DPH, tedy téměř stejně jako stavba nové a téměř dvakrát delší dálnice ve středních Čechách.

Dálniční most u Velkého Meziříčí
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Pro Ředitelství silnic a dálnic byla samotná soutěž na dodavatele problematická, protože vítězná nabídka vyšla o polovinu dráž, než silničáři předpokládali. Stavba u Velkého Meziříčí je ale specifická hlavně tím, že její součástí je i most Vysočina dlouhý 425 a vysoký 76 metrů – na celé „déjedničce“ je nejvyšší. Velké Meziříčí je navíc zdaleka největším sídlem v bezprostřední blízkosti té části dálnice D1, které se modernizace týká (jde o úsek Mirošovice–Kývalka, netýká se tedy dálnice v Praze ani v Brně). Projekt modernizace a rozšíření proto musel zahrnout i hlukovou ochranu města pod dálnicí.

Pět kilometrů mezi dvěma meziříčskými dálničními křižovatkami je jedním ze dvou modernizovaných úseků, kde letos práce nadobro skončily, druhým je desetikilometrový úsek Soutice–Loket na Benešovsku. Silničáři se v příštím roce budou muset vrátit na dalších pět úseků D1, kde letos práce začaly, ale ještě nejsou u konce. ŘSD i ministerstvo dopravy přitom ujišťují, že vše stihnou tak, aby byla D1 od Mirošovic po Kývalku příští rok na podzim zcela v novém.

  • Dálnice:
  • - D6: Řevničov, obchvat a Nové Strašecí – Řevničov (9,8 km)
    - D48: Rybí–Rychaltice (11,5 km)
  • celkem: 21,4 km
  • Modernizace D1 (dokončené úseky):
  • - 07 Soutice–Loket (10 km)
    - 19 Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ (5,9 km)
  • celkem: 15,9 km
  • Obchvaty a přeložky státních silnic:
  • - I/16: Slaný–Velvary, II. etapa (6,4 km)
    - I/19: Kámen, obchvat (2,4 km)
    - I/21: Nová Hospoda – Kočov, II. stavba (3 km)
    - I/21: Trstěnice–Drmoul (5 km)
    - I/58: Příbor–Skotnice (3 km)
    - II/298: Opočno, východní obchvat
  • celkem: 19,8 km
  • zdroj: ŘSD

Rok 2020 přinesl i několik nových silničních obchvatů a přeložek frekventovaných silnic. Ředitelství silnic a dálnic jich otevřelo v součtu zhruba dvacet kilometrů. Nejdelší je šestikilometrová druhá etapa přeložky silnice I/16 mezi Slaným a Velvary. Spolu se severním obchvatem Slaného zprovozněným loni odvedla auta z úzké a nebezpečné staré silnice, zároveň odvedla auta ze samotného Slaného i čtyř obcí či osad východně od města.

Hned dvě přeložky zprovoznili silničáři na silnici I/21, která spojuje západočeské dálnice D5 a D6 a je klíčová pro dopravu do Mariánských Lázní. Pětikilometrový úsek Trstěnice–Drmoul odvedl dopravu z obou těchto obcí a výrazně zrychlil a zpříjemnil cestování kolem Mariánských Lázní. Další tříkilometrová přeložka potom odvedla auta dále od zástavby v obci Bezděkov a řidiče zbavila prudké bezděkovské zatáčky.

Obchvat Drmoulu
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

S otevřením nového úseku dálnice D48 u Příbora souvisí také zprovoznění přeložky silnice I/58, která slouží jako obchvat obce Skotnice. V jižních Čechách dostala potom obchvat obec Kámen. V Brně pomohla dopravě na Velkém městském okruhu rozšířená 880metrová část Žabovřeské ulice.

První část obchvatu získala také Jesenice. Jde o krajskou investici, městem prochází silnice II. třídy
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Obchvaty ale nejsou jen dílem státního Ředitelství silnic a dálnic. Staví je i kraje na silnicích druhé třídy. Letos začali řidiči jezdit po první části obchvatu středočeské Jesenice, obchvat dostal Velký Beranov na Jihlavsku a také se otevřel severní obchvat východočeského Opočna – ale až na druhý pokus.

Napoprvé jej silničáři z Královéhradeckého kraje za účasti regionálních politiků zprovoznili v srpnu. Do voleb ale významná dvoukilometrová dopravní stavba, díky které již nemusí do centra Opočna zajíždět řidiči na trase z Dobrušky k silnici I/11 do Třebechovic, zasáhla docela jinak, než si politici představovali.

Opočenský obchvat
Zdroj: David Taneček/ČTK

Týden po slavnostním otevření se silnice zase uzavřela – nařídil to stavební úřad, který v té době ještě nepovolil užívání stavby. Napodruhé, již správně, zprovoznili krajští silničáři opočenský obchvat až v říjnu, necelý týden po volbách.

Rok 2021 má být rekordní, navíc skončí modernizace D1

Letošní „dálniční úroda“ nebyla z nejbohatších, ve srovnání s rokem 2019 s 33 novými dálničními kilometry šlo o třetinový propad. V příštím (volebním) roce by to mělo být mnohem lepší. Ředitelství silnic a dálnic slibuje 46,5 kilometru nových dálnic. O něco se rozrostou D6 díky již zmíněnému lubeneckému obchvatu a D7 po rozšíření úseku u Panenského Týnce. Zároveň chtějí silničáři dokončit dálniční obchvat Otrokovic.

Zlomový bude rok 2021 hlavně pro východní Čechy, kde se staví hned 35 z oněch 46 kilometrů. Přes 22 kilometrů připadá na dva úseky dálnice D11 od Hradce Králové až za Jaroměř, dalších 13 na dálnici D35 od Opatovic až k obci Časy, kde se bude prozatím sjíždět na holickou silnici I/36. Rok 2021 bude i rokem skončení modernizace D1, ačkoli zbývá dokončit ještě 55 kilometrů na pěti úsecích.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na příští rok plánují silničáři také zprovoznění severovýchodního obchvatu Krnova, který město zbaví dopravy směřující z Opavy na Město Albrechtice (potažmo Jeseník či polskou Nysu). Přerovu by měl trochu ulevit od tranzitní dopravy průtah na silnici I/55, který odlehčí křižovatce Polní a Velké Dlážky.

V roce 2021 by měl být hotový i východní obchvat Chrudimi. Poslední jeho úsek především odvede dopravu ze Slatiňan. Dvě nové přeložky otevřou silničáři na severu Plzně a zároveň by měla v příštím roce skončit oprava křižovatky Rádelský Mlýn na silnici I/35, která letos významně komplikovala cestování z Turnova (respektive Prahy či Hradce Králové) do Jablonce nad Nisou, ale i Liberce.

  • Dálnice:
  • - D6: Lubenec, obchvat (4,9 km)
    - D7: Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu (3,5 km)
    - D11: Hradec Králové – Smiřice a Smiřice–Jaroměř (22,4 km)
    - D35: Opatovice–Časy (12,6 km)
    - D55: Otrokovice, jihovýchodní část obchvatu (3,1 km)
  • Modernizace D1:
  • - 02 Mirošovice–Hvězdonice (7,7 km)
    - 11 Koberovice–Humpolec (8,8 km)
    - 12 Humpolec – Větrný Jeníkov (13,6 km)
    - 16 Velký Beranov – Měřín (14,7 km)
    - 23 Devět křížů – Ostrovačice (10,3 km)
  • Vybrané obchvaty:
  • - I/37: jižní část obchvatu Chrudimi (4,6 km)
    - I/37: obchvat Osové Bítýšky (2,8 km)
    - I/55: průtah a křižovatka v Přerově (1,4 km)
    - I/57: severovýchodní obchvat Krnova (7,8 km)
  • zdroj: ŘSD

Železnice: nová pražská trať je věcí roku 2020 i 2021

I na železnici vznikají přeložky starých tratí. Letos v prosinci vstoupila – i když zatím jen částečně – do provozu jedna z nich, pětikilometrová nová trať z pražských Vršovic do Hostivaře. Trať, která nahradila původní železnici přes zastávku Strašnice, využívá prostor bývalého vršovického seřaďovacího nádraží a Správa železnic z ní v příštím roce chce mít svoji první čtyřkolejku. Součástí projektu je i rekonstrukce vršovického nádraží a stavba dvou nových zastávek. Zatímco na Edenu již mohou cestující vystupovat, na Zahradním Městě začnou vlaky zastavovat až v příštím roce.

Zastávka Praha-Eden
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

I další významná stavba, kterou Správa železnic letos dokončila, je v Praze. Vlaky se po téměř po třech letech vrátily na Negrelliho viadukt, který má za sebou rozsáhlou rekonstrukci.

Mimo Prahu patřila k nejvýznamnějším dokončeným železničním stavbám roku 2020 elektrizace trati Šakvice–Hustopeče. Do Hustopečí začala s novým jízdním řádem od poloviny prosince zajíždět většina osobních vlaků z Brna, které dosud jezdily do Břeclavi.

Elektrický vlak v Hustopečích
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Skončily i rekonstrukce několika nádraží: chebského, jaroměřského, letohradského a mikulášovického, v Písku a Karlových Varech vznikly nové zastávky.

V příštím roce by měla skončit první etapa elektrizace trati Brno–Zastávka, Olomouc–Šumperk, Oldřichov u Duchova – Litvínov a také úseku z Kadaně-Prunéřova na kadaňské nádraží.

Rok 2021 bude i ve znamení dokončování dvou velkých staveb na IV. koridoru – zmíněné přeložky mezi pražskými Vršovicemi a Hostivaří, kde ještě zbývá zprovoznit dvě koleje a jednu zastávku, a také modernizovaného úseku Votice–Sudoměřice. Po jeho zprovoznění bude v novém trať od Prahy až do Plané nad Lužnicí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na páteřních železničních koridorech skončí i rekonstrukce berounského nádraží a přilehlého úseku do Králova Dvora, zato vypuknou tři akce, které budou mít drtivý dopad na dálkovou železniční dopravu mezi Prahou a Brnem i Ostravou.

Jednak začne Správa železnic opravovat trať z Poříčan do Velimi. Práce začaly již letos, ale zatím se dělníci omezovali na poříčanské nádraží. V roce 2021 se však již vydají i na trať, která sice v 90. letech prošla modernizací, ale v rané fázi výstavby koridorů. Je proto potřeba zvýšit nástupiště, rekonstruovat trakční vedení i zabezpečovací zařízení. Jde ovšem o trať, po které jezdí ve špičce asi dvacet vlaků za hodinu. Když železničáři uzavřou jednu kolej, na zbylou se všechny vlaky nevejdou.

Podobné to bude i mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí. V budoucnu má mezi Chocní a Ústím vzniknout zcela nová trať, její stavba sice ještě není na řadě, ale začne rekonstrukce stávající trati. Jde o jediný „zapomenutý úsek“ I. koridoru kromě některých velkých uzlů, který ještě vůbec neprošel modernizací.

K tomu všemu začne rekonstrukce trati mezi Brnem a Blanskem. V příštím roce by neměla být doprava úplně vyloučena, budou ale dlouhodobé výluky jednotlivých kolejí. Kvůli souběhu těchto výluk avizovala Správa železnic, že od dubna bude platit fakticky nový jízdní řád pro tratě z hlavního města do Brna a Ostravy. Mimo jiné by se část expresních vlaků měla po dvou desítkách let vrátit na trať přes Havlíčkův Brod. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři ČT: Babiš se vyhnul kritice výroků politiků SPD k zahraničním tématům

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.
před 7 hhodinami

Poprvé po volbách zasedla tripartita, na růstu platů se neshodla

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nemocných s respiračními infekcemi přibývá. Hlavně mezi dospělými

Přes 150 vážných případů chřipky a 49 úmrtí evidují hygienici od začátku chřipkové sezony. Po vánočních svátcích čísla opět rostou. Nemocnost akutními respiračními infekcemi, mezi které patří i chřipka, stoupla v minulém týdnu o 70 procent a dosáhla hodnot z předvánočního období. Na sto tisíc obyvatel aktuálně připadá přes 1500 případů akutních respiračních infekcí. Nemoc se teď šíří především mezi dospělými – opatrní by měli být hlavně senioři a pacienti s oslabenou imunitou.
před 9 hhodinami

Divím se, že potřebuje být mermomocí ministrem, říká Kordová Marvanová o Turkovi

Senátorka a advokátka Hana Kordová Marvanová (nestr. za SPOLU) považuje snahy poslance za Motoristy Filipa Turka dostat se do čela resortu životního prostředí za „trochu nedůstojné“. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se Turek stane vládním zmocněncem pro klimatickou politiku poté, co ho prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. „Já se mu jaksi divím. Divím se, že za každou cenu potřebuje být ministrem. Myslím, že i v parlamentu by mohl ty věci ovlivňovat,“ prohlásila senátorka v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. „Vždy jsem byla toho názoru, že prezident musí jmenovat na návrh premiéra ministra, ale výjimečně – pokud jsou dány výjimečné důvody – tak nemusí. Ale musí to eventuálně ustát v případě žalob,“ dodala.
před 9 hhodinami

Zpráva o Turkovi jako zmocněnci vyvolala pozdvižení

Vládní zmocněnec dle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) není funkcí, která by mohla nahradit ministra. Bylo by to obcházení ústavy, uvedl na síti X v reakci na to, že se poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel nechce jmenovat ministrem životního prostředí, stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) upozornil i na zákon o střetu zájmů, podle kterého poslanec nesmí být v žádné funkci na ministerstvu. Ekologické organizace se shodují, že Turkovo jmenování zmocněncem je účelové.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda obnovuje radu pro duševní zdraví a kritizuje předchozí kabinet kvůli muniční iniciativě

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...