Dálniční síť se v roce 2020 rozrostla o 21 nových kilometrů bez započítání dalších šestnácti kilometrů zmodernizované D1. Navíc přibylo 20 kilometrů přeložek silnic první třídy, díky kterým zmizelo několik problematických úseků. Stavělo se i na železnici, Správa železnic dokončila rekonstrukci Negrelliho viaduktu, pustila vlaky na novou trať Vršovice–Hostivař a pokročila s elektrizací tratě z Olomouce do Šumperka.
Dálniční síť se letos rozrostla o 21 kilometrů, o třetinu méně než v roce 2019
Rok 2020 poznamenala pandemie covidu-19 ve všech myslitelných oborech, dopravní stavby nevyjímaje. „Není jednoduché stavět, lidé jsou v karanténách, nebylo jednoduché pro stavební firmy zabezpečovat pracovníky ze zahraničí,“ charakterizoval dobu ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) při své poslední letošní velké dopravní akci, totiž zprovoznění nového úseku dálnice D48.
Dálnice D48 v úseku Rybí–Příbor–Rychaltice byla jedním z pouhých dvou nových dálničních úseků, který Ředitelství silnic a dálnic letos uvedlo do provozu. Úsek je dlouhý jedenáct kilometrů, ale nejde o dálniční novostavbu se vším všudy. Stavba Rybí–Rychaltice vede tudy, kudy se jezdilo částečně od 70., částečně od 90. let po čtyřpruhové silnici.
O dosavadní I/48 se ale často hovořilo jako o silnici smrti – místo středového dělicího pásu oddělovala oba směry buď lanová svodidla, nebo vůbec nic. ŘSD tedy fakticky přestavělo dosavadní „osmačtyřicítku“ v původní stopě, ale do lepších parametrů. Nově jde o plnohodnotnou dálnici se středovým dělicím pásem a samozřejmě i povolenou rychlostí 130 kilometrů za hodinu.
obrázek
Ačkoli šlo „pouze“ o rozšíření, cena odpovídá zcela nové dálnici. Ředitelství silnic a dálnic za ni zaplatilo necelých 2,1 miliardy bez DPH. Druhá zprovozněná dálnice, která vznikla v trase, kde dříve žádná silnice nevedla, přišla na 1,8 miliardy korun bez DPH, i když je srovnatelně dlouhá.
Je to deset kilometrů dálnice D6 ve středních Čechách. Formálně jde o dva úseky, které na sebe však navazují a do provozu vstoupily současně. První navázal u Nového Strašecí na dosavadní dálnici z Prahy a řidiče dovedl mimo nepříjemnou lesní pasáž staré silnice k Řevničovu. Druhý úsek představuje dálniční obchvaty Řevničova a Krušovic. Zejména druhá stavba je obzvláště významná, v Řevničově i Krušovicích vedla státní silnice mezi rodinnými domy, řidiče jistě potěšil i fakt, že již nemusí vykružovat prudkou krušovickou zatáčku.
Dálnice D6 u Řevničova
Silnice I/6 ale stále vede řadou jiných obcí a měst, největšími jsou město Bochov a obec Lubenec. Lubenecký dálniční obchvat se již staví, měl by být jedním z dálničních úseků zprovozněných v příštím roce. Naopak Bochovští se budou s tisíci aut denně před svými zahradami potýkat ještě šest let, ačkoli ministr Havlíček při otevírání řevničovských úseků řekl, že by mohla dostavba dálnice D6 zrychlit. Věří, že to bude možné díky novele liniového zákona, díky které by měl jít rychleji výkup pozemků.
V minulosti silničáři tvrdili, že staví „novou“ dálnici i na Vysočině. Tak charakterizovali modernizaci dálnice D1, která má za sebou předposlední sezonu. Definitivně na podzim skončily opravy dvou úseků, šest kilometrů dálnice nad Velkým Meziříčím bylo přitom v přepočtu na kilometr vůbec nejdražší letošní investicí ŘSD. Modernizace meziříčského úseku stála 1,6 miliardy korun bez DPH, tedy téměř stejně jako stavba nové a téměř dvakrát delší dálnice ve středních Čechách.
Dálniční most u Velkého Meziříčí
Pro Ředitelství silnic a dálnic byla samotná soutěž na dodavatele problematická, protože vítězná nabídka vyšla o polovinu dráž, než silničáři předpokládali. Stavba u Velkého Meziříčí je ale specifická hlavně tím, že její součástí je i most Vysočina dlouhý 425 a vysoký 76 metrů – na celé „déjedničce“ je nejvyšší. Velké Meziříčí je navíc zdaleka největším sídlem v bezprostřední blízkosti té části dálnice D1, které se modernizace týká (jde o úsek Mirošovice–Kývalka, netýká se tedy dálnice v Praze ani v Brně). Projekt modernizace a rozšíření proto musel zahrnout i hlukovou ochranu města pod dálnicí.
Pět kilometrů mezi dvěma meziříčskými dálničními křižovatkami je jedním ze dvou modernizovaných úseků, kde letos práce nadobro skončily, druhým je desetikilometrový úsek Soutice–Loket na Benešovsku. Silničáři se v příštím roce budou muset vrátit na dalších pět úseků D1, kde letos práce začaly, ale ještě nejsou u konce. ŘSD i ministerstvo dopravy přitom ujišťují, že vše stihnou tak, aby byla D1 od Mirošovic po Kývalku příští rok na podzim zcela v novém.
- Dálnice:
- - D6: Řevničov, obchvat a Nové Strašecí – Řevničov (9,8 km)
- D48: Rybí–Rychaltice (11,5 km) - celkem: 21,4 km
- Modernizace D1 (dokončené úseky):
- - 07 Soutice–Loket (10 km)
- 19 Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ (5,9 km) - celkem: 15,9 km
- Obchvaty a přeložky státních silnic:
- - I/16: Slaný–Velvary, II. etapa (6,4 km)
- I/19: Kámen, obchvat (2,4 km)
- I/21: Nová Hospoda – Kočov, II. stavba (3 km)
- I/21: Trstěnice–Drmoul (5 km)
- I/58: Příbor–Skotnice (3 km)
- II/298: Opočno, východní obchvat - celkem: 19,8 km
- zdroj: ŘSD
Rok 2020 přinesl i několik nových silničních obchvatů a přeložek frekventovaných silnic. Ředitelství silnic a dálnic jich otevřelo v součtu zhruba dvacet kilometrů. Nejdelší je šestikilometrová druhá etapa přeložky silnice I/16 mezi Slaným a Velvary. Spolu se severním obchvatem Slaného zprovozněným loni odvedla auta z úzké a nebezpečné staré silnice, zároveň odvedla auta ze samotného Slaného i čtyř obcí či osad východně od města.
Hned dvě přeložky zprovoznili silničáři na silnici I/21, která spojuje západočeské dálnice D5 a D6 a je klíčová pro dopravu do Mariánských Lázní. Pětikilometrový úsek Trstěnice–Drmoul odvedl dopravu z obou těchto obcí a výrazně zrychlil a zpříjemnil cestování kolem Mariánských Lázní. Další tříkilometrová přeložka potom odvedla auta dále od zástavby v obci Bezděkov a řidiče zbavila prudké bezděkovské zatáčky.
Obchvat Drmoulu
S otevřením nového úseku dálnice D48 u Příbora souvisí také zprovoznění přeložky silnice I/58, která slouží jako obchvat obce Skotnice. V jižních Čechách dostala potom obchvat obec Kámen. V Brně pomohla dopravě na Velkém městském okruhu rozšířená 880metrová část Žabovřeské ulice.
První část obchvatu získala také Jesenice. Jde o krajskou investici, městem prochází silnice II. třídy
Obchvaty ale nejsou jen dílem státního Ředitelství silnic a dálnic. Staví je i kraje na silnicích druhé třídy. Letos začali řidiči jezdit po první části obchvatu středočeské Jesenice, obchvat dostal Velký Beranov na Jihlavsku a také se otevřel severní obchvat východočeského Opočna – ale až na druhý pokus.
Napoprvé jej silničáři z Královéhradeckého kraje za účasti regionálních politiků zprovoznili v srpnu. Do voleb ale významná dvoukilometrová dopravní stavba, díky které již nemusí do centra Opočna zajíždět řidiči na trase z Dobrušky k silnici I/11 do Třebechovic, zasáhla docela jinak, než si politici představovali.
Opočenský obchvat
Týden po slavnostním otevření se silnice zase uzavřela – nařídil to stavební úřad, který v té době ještě nepovolil užívání stavby. Napodruhé, již správně, zprovoznili krajští silničáři opočenský obchvat až v říjnu, necelý týden po volbách.
Rok 2021 má být rekordní, navíc skončí modernizace D1
Letošní „dálniční úroda“ nebyla z nejbohatších, ve srovnání s rokem 2019 s 33 novými dálničními kilometry šlo o třetinový propad. V příštím (volebním) roce by to mělo být mnohem lepší. Ředitelství silnic a dálnic slibuje 46,5 kilometru nových dálnic. O něco se rozrostou D6 díky již zmíněnému lubeneckému obchvatu a D7 po rozšíření úseku u Panenského Týnce. Zároveň chtějí silničáři dokončit dálniční obchvat Otrokovic.
Zlomový bude rok 2021 hlavně pro východní Čechy, kde se staví hned 35 z oněch 46 kilometrů. Přes 22 kilometrů připadá na dva úseky dálnice D11 od Hradce Králové až za Jaroměř, dalších 13 na dálnici D35 od Opatovic až k obci Časy, kde se bude prozatím sjíždět na holickou silnici I/36. Rok 2021 bude i rokem skončení modernizace D1, ačkoli zbývá dokončit ještě 55 kilometrů na pěti úsecích.
obrázek
Na příští rok plánují silničáři také zprovoznění severovýchodního obchvatu Krnova, který město zbaví dopravy směřující z Opavy na Město Albrechtice (potažmo Jeseník či polskou Nysu). Přerovu by měl trochu ulevit od tranzitní dopravy průtah na silnici I/55, který odlehčí křižovatce Polní a Velké Dlážky.
V roce 2021 by měl být hotový i východní obchvat Chrudimi. Poslední jeho úsek především odvede dopravu ze Slatiňan. Dvě nové přeložky otevřou silničáři na severu Plzně a zároveň by měla v příštím roce skončit oprava křižovatky Rádelský Mlýn na silnici I/35, která letos významně komplikovala cestování z Turnova (respektive Prahy či Hradce Králové) do Jablonce nad Nisou, ale i Liberce.
- Dálnice:
- - D6: Lubenec, obchvat (4,9 km)
- D7: Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu (3,5 km)
- D11: Hradec Králové – Smiřice a Smiřice–Jaroměř (22,4 km)
- D35: Opatovice–Časy (12,6 km)
- D55: Otrokovice, jihovýchodní část obchvatu (3,1 km) - Modernizace D1:
- - 02 Mirošovice–Hvězdonice (7,7 km)
- 11 Koberovice–Humpolec (8,8 km)
- 12 Humpolec – Větrný Jeníkov (13,6 km)
- 16 Velký Beranov – Měřín (14,7 km)
- 23 Devět křížů – Ostrovačice (10,3 km) - Vybrané obchvaty:
- - I/37: jižní část obchvatu Chrudimi (4,6 km)
- I/37: obchvat Osové Bítýšky (2,8 km)
- I/55: průtah a křižovatka v Přerově (1,4 km)
- I/57: severovýchodní obchvat Krnova (7,8 km) - zdroj: ŘSD
Železnice: nová pražská trať je věcí roku 2020 i 2021
I na železnici vznikají přeložky starých tratí. Letos v prosinci vstoupila – i když zatím jen částečně – do provozu jedna z nich, pětikilometrová nová trať z pražských Vršovic do Hostivaře. Trať, která nahradila původní železnici přes zastávku Strašnice, využívá prostor bývalého vršovického seřaďovacího nádraží a Správa železnic z ní v příštím roce chce mít svoji první čtyřkolejku. Součástí projektu je i rekonstrukce vršovického nádraží a stavba dvou nových zastávek. Zatímco na Edenu již mohou cestující vystupovat, na Zahradním Městě začnou vlaky zastavovat až v příštím roce.
Zastávka Praha-Eden
I další významná stavba, kterou Správa železnic letos dokončila, je v Praze. Vlaky se po téměř po třech letech vrátily na Negrelliho viadukt, který má za sebou rozsáhlou rekonstrukci.
Mimo Prahu patřila k nejvýznamnějším dokončeným železničním stavbám roku 2020 elektrizace trati Šakvice–Hustopeče. Do Hustopečí začala s novým jízdním řádem od poloviny prosince zajíždět většina osobních vlaků z Brna, které dosud jezdily do Břeclavi.
Elektrický vlak v Hustopečích
Skončily i rekonstrukce několika nádraží: chebského, jaroměřského, letohradského a mikulášovického, v Písku a Karlových Varech vznikly nové zastávky.
V příštím roce by měla skončit první etapa elektrizace trati Brno–Zastávka, Olomouc–Šumperk, Oldřichov u Duchova – Litvínov a také úseku z Kadaně-Prunéřova na kadaňské nádraží.
Rok 2021 bude i ve znamení dokončování dvou velkých staveb na IV. koridoru – zmíněné přeložky mezi pražskými Vršovicemi a Hostivaří, kde ještě zbývá zprovoznit dvě koleje a jednu zastávku, a také modernizovaného úseku Votice–Sudoměřice. Po jeho zprovoznění bude v novém trať od Prahy až do Plané nad Lužnicí.
obrázek
Na páteřních železničních koridorech skončí i rekonstrukce berounského nádraží a přilehlého úseku do Králova Dvora, zato vypuknou tři akce, které budou mít drtivý dopad na dálkovou železniční dopravu mezi Prahou a Brnem i Ostravou.
Jednak začne Správa železnic opravovat trať z Poříčan do Velimi. Práce začaly již letos, ale zatím se dělníci omezovali na poříčanské nádraží. V roce 2021 se však již vydají i na trať, která sice v 90. letech prošla modernizací, ale v rané fázi výstavby koridorů. Je proto potřeba zvýšit nástupiště, rekonstruovat trakční vedení i zabezpečovací zařízení. Jde ovšem o trať, po které jezdí ve špičce asi dvacet vlaků za hodinu. Když železničáři uzavřou jednu kolej, na zbylou se všechny vlaky nevejdou.
Podobné to bude i mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí. V budoucnu má mezi Chocní a Ústím vzniknout zcela nová trať, její stavba sice ještě není na řadě, ale začne rekonstrukce stávající trati. Jde o jediný „zapomenutý úsek“ I. koridoru kromě některých velkých uzlů, který ještě vůbec neprošel modernizací.
K tomu všemu začne rekonstrukce trati mezi Brnem a Blanskem. V příštím roce by neměla být doprava úplně vyloučena, budou ale dlouhodobé výluky jednotlivých kolejí. Kvůli souběhu těchto výluk avizovala Správa železnic, že od dubna bude platit fakticky nový jízdní řád pro tratě z hlavního města do Brna a Ostravy. Mimo jiné by se část expresních vlaků měla po dvou desítkách let vrátit na trať přes Havlíčkův Brod.