Podle agentury CzechTourism byla za poslední dva měsíce vůbec nejvyhledávanější podzimní destinací stezka Valaška v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Odpadky odnáším ve stodvacetilitrových pytlích. Za listopad jsem jich zatím vynesl skoro 60, minulý rok jich bylo 13,“ vypočítává správce horského sedla Pustevny Igor Klimenda.
Na dalším oblíbeném místě, Cinibulkově stezce v CHKO Kokořínsko, je situace velmi podobná. „Kromě vytížených parkovišť je to znát také na množství odpadu, kterým jsme zavaleni. Papíru vyvážíme o polovinu, a plastu dokonce o sto procent víc než minulý rok,“ popisuje stav komunálního odpadu Martin Mach, starosta obce Mšeno, u níž Cinibulkova stezka začíná.
Zvýšeného zájmu turistů o komplex skalních obydlí Drábské světničky si také všímá Jiří Klápště z CHKO Český ráj: „I když průměrně je celý letošní rok spíš slabší, v posledních měsících evidujeme velký zájem. Je pravda, že při procházce kolem takových míst není nouze o to, narazit na PET lahve, obaly od jídla, nebo dokonce použité toaletní papíry.“
O tom, že příroda láká návštěvníky po celé republice, se přesvědčili i dobrovolníci z iniciativy Ukliďme Česko, kteří na podzim a na jaře odpadky pravidelně uklízí. „Letos jsme zaregistrovali změnu k horšímu zejména u drobného znečištění, takzvaného litteringu, který je dán zvýšeným pohybem lidí během nouzového stavu,“ říká jeden z koordinátorů celého projektu Radek Janoušek.
V přírodě lidé rozestupy moc nedodržují
Přelidněnost může z jinak zdravé procházky přírodou udělat i rizikovou aktivitu, která odporuje protiepidemickým opatřením. Navíc některá místa ani nedovolují při větší koncentraci turistů dodržovat povinné dvoumetrové rozestupy. Podle Jiřího Klápště z CHKO Český ráj je to případ Drábských světniček, ale také velmi oblíbených skalních měst Hruboskalsko a Prachovské skály, kde se o víkendu ve stísněných prostorech mačkají lidé bez roušek.
„Díky sociálním sítím si lidé oblíbili tyto lokality, ale z hlediska nemoci covid-19 je to docela problematické.“ To potvrzuje i správce Pusteven Igor Klimenda, podle kterého je nejhorší situace o víkendech. „Turisté chodí ve velkých skupinách bez roušek, nedbají na pravidla a situaci nepomáhá ani to, že některé hospody po cestě čepují alkohol do skla,“ stěžuje si Klimenda.
Řada lidí ale neohrožuje své zdraví jen nedodržováním hygienických doporučení. V mnoha případech totiž lidé také vstupují na místa, kde lesníci těží dřevo kvůli kůrovci. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové už podnik zaznamenal případy, kdy lidé chodí i tam, kde je těžká technika jako pila nebo stroj na těžbu dřeva.
Podobnou zkušenost popisuje i mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák: „Často se stává, že lidé parkují mimo vyznačená parkoviště, a někdy vstupují i do klidových zón, kde plaší zvěř. Někteří lezou na vytěžené stromy, které jsou složené podél cest, nebo nedbají zákazu a na kole projíždějí pod ramenem harvestoru.“