Závory byly nahoře, přes přejezd se přesto prohnala lokomotiva. Nejde o systémový problém, tvrdí Havlíček

3 minuty
UDÁLOSTI: Správa železnic řeší několik problémů s elektronikou
Zdroj: ČT24

Výstražná světla nesvítila, závory byly zvednuté a přesto přes přejezd u zastávky Oleško na Litoměřicku projela plnou rychlostí lokomotiva – jeden z novějších strojů s druhem elektromotoru, které měly před lety na českých tratích problém kvůli bludným proudům. Ministr dopravy ale odmítl, že by šlo o systémový problém. Správa železnic sice měla potíže i s dalšími třemi přejezdy, kde ale podle ministra už je příčina jasná a s incidentem na Litoměřicku nesouvisela.

Stává se, že se přejezd zabezpečený světly, případně i závorami rozbije. Potom před ním musí vlak zpomalit a houkat. U Oleška, kde se kříží koridorová trať se silnicí III. třídy, projela plnou rychlostí lokomotiva, aniž by se rozsvítila červená světla a v době, kdy byly závory zvednuté. Podle jednoho ze zdrojů jela lokomotiva rychlostí až 160 kilometrů za hodinu.

Je nasnadě, že trať přijíždějící lokomotivu nezaznamenala. Signál, že přijíždí vlak, by měly přejezdu dát detektory umístěné dva kilometry od něj. Obavy, že by se něco takového mohlo stát, zdržely v minulém desetiletí schvalování moderních lokomotiv a jednotek s asynchronními motory – problém s takzvanými rušivými proudy řešili například výrobci Pendolina i lokomotiv Taurus. 

Správa železnic zatím k možnosti, že rušivé proudy způsobily, že projel vlak plnou rychlostí přes otevřený přejezd, neříká nic. „Nemohu to vyloučit, ale nemohu to ani potvrdit. Je to v šetření,“ uvedla mluvčí správy Nela Friebová. Generální ředitel výrobce zabezpečení AŽD Praha Zdeněk Chrdle o tom ale pochybuje. „Je sice pravda, že se kolem roku 2005 interakce kolejových obvodů a asynchronních motorů řešila, ale provedla se řada měření a úprav a od této doby se problém nevyskytl,“ podotkl.

Opakování? Ne, písek

Na přejezdu u Oleška se problém ani při porovnávacích jízdách neopakoval, zato však v následujícím měsíci vypověděla službu automatika přejezdů v Novém Boru. Přejezdy musela Správa železnic přepnout tak, aby je ovládali výpravčí.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) to ale s incidentem na Litoměřicku nesouviselo. „Zůstal písek na trati. Toto nelze nikdy stoprocentně vyloučit. Přesto je železnice nejbezpečnější dopravní prostředek,“ zdůraznil.

V případě nespuštěných závor na koridoru potom ministr odmítl, že by šlo o systémový problém. „Správa železnic na tom teď velmi intenzivně pracuje. Zjišťuje příčiny, které tam jsou. Potvrdila mi zatím, že nedošlo k žádnému systémovému selhání,“ uvedl Havlíček.

Výsledky šetření podle něj budou k dispozici během několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odborníci letos řešili už přes osm desítek podezření na otravu houbami

Toxikologické informační středisko od června eviduje už přes osmdesát případů otravy nebo podezření na otravu houbami. Polovinu případů tvořily děti. Podle zjištění České televize se lidé nejčastěji potýkali s problémy způsobenými nesprávným skladováním nebo úpravou běžně jedlých druhů.
před 20 mminutami

Dva měsíce před volbami přišli do Událostí, komentářů zástupci sedmi uskupení

Dva měsíce před sněmovními volbami se ve speciálním vydání Událostí, komentářů s moderátorkou Janou Peroutkovou sešli zástupci stran a hnutí, které mají dle průzkumů šanci dostat se do sněmovny. O obraně, rozpočtu, zdravotnictví či bydlení přišli debatovat Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS), Tomio Okamura (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM) a Boris Šťastný (Motoristé).
před 8 hhodinami

Nové studně budou levnější, u odborníků však novela budí spíše rozpaky

Ze tří stovek korun se poplatek za povolení studny loni v červenci zvýšil na deset tisíc korun, letos od srpna pak klesl na pět tisíc korun. Je to jeden z výsledků stavební novely, letos už páté. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě však tvrdí, že se v předpisu nadále těžko orientuje i odborník a uvítala by komplexní pozměňovací návrh. To ministerstvo pro místní rozvoj odmítá.
před 9 hhodinami

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bitcoinový audit podle Decroix ukazuje, že ministerstvo nic netají

Externí audit bitcoinového daru podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) ukazuje, že její resort netají žádná zjištění, která by nechtěl publikovat. První část auditu je již zveřejněná a na konci srpna bude pak známá jeho kompletní verze. Podle opozice nezjistil nic nového. Koaliční partneři chtějí počkat na celkové dokončení a zároveň žádají prošetření celé transakce, zda nedošlo k trestnému činu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výše sankce za předčasný konec u dodavatele energií podléhá nově limitu

Dodavatelé energií budou od pátku pokutovat zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu, podle nových pravidel. Sankce bude nově představovat až čtyřicet procent z částky, kterou by zákazníci jinak zaplatili při trvání smlouvy do jejího konce. Dosud se dodavatelé museli řídit pouze zásadou přiměřenosti. Počítá s tím novela energetického zákona, která upravuje i některé další podmínky ve vztahu mezi obchodníky a spotřebiteli. Novela také posílila některé kompetence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
před 14 hhodinami

Policie dočasně vypnula systém identifikace obličejů na ruzyňském letišti

Policie v pátek dočasně vypnula systém automatické detekce obličejů na pražském Letišti Václava Havla. Důvodem je nová evropská legislativa o umělé inteligenci (AI). Systém fungoval od roku 2019 a pomohl zadržet 155 hledaných osob.
před 17 hhodinami

Úprava pravidel otevírá dveře vysokým dřevostavbám

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.
před 19 hhodinami
Načítání...