Antimonopolní úřad povede Petr Mlsna. Dosavadní náměstek ministra vnitra uspěl ve výběrovém řízení

Události: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povede Petr Mlsna (zdroj: ČT24)

Petr Mlsna by se měl stát novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Uspěl ve výběrovém řízení Úřadu vlády, která nyní schválila výsledek. Pokud jej jmenuje prezident, vystřídá Mlsna počátkem prosince Petra Rafaje, který po jedenácti letech ve funkci předčasně skončí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že všech jedenáct uchazečů o post předsedy antimonopolního úřadu splnilo kvalifikační požadavky. Petra Mlsna z nich získal nejvíce bodů, a to 86 z 90 možných. Za ním skončili Michal Petr, který získal 82 bodů, a Jan Sixta s 81 body.

Vláda ještě v pondělí pošle návrh na jmenování Mlsny předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Pražský hrad. Vítěz výběrového řízení řekl, že má ambici ve své budoucí funkci obnovit důvěryhodnost instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Považuje to za klíčový úkol.

Hlavními pilíři koncepce, se kterou u výběrové komise uspěl, má být změna v obsazování rozkladových komisí, intezivnější komunikace s protikorupčními organizacemi i médii a veřejností. Chce také zahájit „diskusi o reformě dvoustupňového rozhodování v rámci přezkumu veřejných zakázek“.

„Otevření se veřejnosti a změna komunikace souvisí s maximální transparentností, vysvětlováním rozhodnutí, pořádáním pravidelných tiskových brífinků a podobně,“ upřesnil Mlsna.

Petr Mlsna přejde na antimonopolní úřad z ministerstva vnitra, kde pracuje jako náměstek pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy. Byl první, o kom se začalo hovořit jako o možném nástupci Petra Rafaje poté, co dosavadní předseda ÚOHS oznámil rezignaci. V polovině října jednal Mlsna i s prezidentem republiky Milošem Zemanem, kterému zájem o funkci potvrdil.

Petr Mlsna je dlouholetým státním úředníkem, po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy a německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd téže univerzity nastoupil počátkem století na Úřad vlády, kde první tři roky pracoval na odboru kompatibility s právem Evropské unie a potom jako legislativec. Již v roce 2009 se o něm hovořilo jako o kandidátovi na ministra spravedlnosti ve Fischerově vládě.

Po nástupu Nečasovy vlády se stal Petr Mlsna náměstkem ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády, kterým tehdy byl Jiří Pospíšil. Když se po necelém roce místo Pospíšila stala předsedkyní legislativní rady Karolína Peake, stal se Mlsna jejím náměstkem. V prosinci 2012 při rekonstrukci vlády, kdy se Peake nakrátko stala ministryní obrany, dostal se do čela legislativní rady vlády Petr Mlsna sám a zároveň usedl v Nečasově vládě jako ministr bez portfeje. Po pádu kabinetu v létě následujícího roku se opět stal náměstkem nové ministryně spravedlnosti a předsedkyně legislativní rady Marie Benešové. Když nastoupila Sobotkova vláda, přešel na ministerstvo školství, kde byl náměstkem Marcela Chládka, a od jara 2015 pracoval na ministerstvu vnitra jako náměstek pro řízení sekce legislativy a archivnictví. Na podzim 2020 zvítězil ve výběrovém řízení na předsedu ÚOHS.

Mlsna zároveň přednáší na FSV UK a Právnické fakultě, vyšlo mu přes sto článků v oblasti ústavního, evropského a mezinárodního práva.

Kromě odborné činnosti a práce ve státní správě se věnoval také vrcholovému sportu – pískal druhou fotbalovou ligu a v letech 2016 až 2019 byl místopředsedou Komise rozhodčích Fotbalové asociace.

Petr Mlsna
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Rafaj ohlásil rezignaci v říjnu, skončí 1. prosince

Petr Mlsna nebyl jediným uchazečem o vlivnou funkci. Do výběrového řízení se přihlásili i bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík, státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta, místopřededa ÚOHS Hynek Brom, bývalí místopředsedové úřadu Robert Neruda a Michal Petr a pět dalších kandidátů.

Že bude potřeba vybrat nového předsedu antimonopolního úřadu, bylo zřejmé od 7. října, kdy Petr Rafaj přinesl prezidentu Zemanovi svoji rezignaci k 1. prosinci. Schylovalo se k tomu ale již dříve. Prezidentovi navrhli Rafajovo odvolání premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).

Šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci.

Výběrové řízení na předsedu ÚOHS proběhlo poprvé, dosud jej vždy vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací i opozičních Pirátů ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Ve výběrové komisi byli místopředsedkyně vládního Výboru pro personální nominace Yvona Charouzdová, ředitel odboru práva veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj Vlastimil Fidler a státní tajemník ministerstva vnitra Josef Postránecký.