Firma otce ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) získala na počátku nultých let za sporných okolností zemědělské pozemky na pražské periferii. Metropole by je nyní ráda odkoupila, aby je proměnila v pásy zeleně kolem chystaného pražského okruhu; Tomanova firma ale žádá bezmála dvě stě milionů korun, které si Praha nemůže dovolit zaplatit. Původem pozemků a spory kolem nich se zabývali Reportéři ČT.
Praha by ráda získala pozemky od otce ministra Tomana. Požadovanou částku si nemůže dovolit
15 minut
Reportéři ČT: Xaverovský zázrak
Záměr na dostavbu desítky let očekávaného pražského okruhu, který má vyvést dopravu z metropole, počítá mimo jiné se vznikem zelených pásů – čili zalesněných úseků, které by zmenšily dopad velké dopravní stavby na životní prostředí a které Praha slíbila městským částem.
Projekt ale hned na začátku narazil. Některé z pozemků, které město potřebuje, totiž vlastní rodina ministra zemědělství Miroslava Tomana a nechce se jich vzdát lacino. Prodej podmiňuje cenou, která je o desítky milionů vyšší, než kolik metropole může zaplatit.
„Nabídková cena, která měla být nabízena hlavním městem Prahou, je zhruba 110 milionů korun. Částka, kterou požadoval prodejce, je vyšší, někde na hranici 170 nebo 180 milionů,“ uvedl starosta Běchovic Ondřej Martan (ODS).
Pozemky o výměře asi deseti hektarů původně získala firma Xaverov v roce 2003 za nestandardních okolností, a to na základě dokumentu úředníka ministerstva zemědělství, na kterém v té době jako náměstek pracoval současný ministr Miroslav Toman.
Původní firma je následně převedla na společnost Agrotrade. Obě ovládá Miroslav Toman starší, jeden z významných funkcionářů komunistické éry (například ministr zemědělství ČSSR) s mnoha konexemi, a jedná za ně ministrův bratr Zdeněk. Šéf zemědělského resortu rodinné podnikání dlouhodobě odmítá komentovat.
O zelených pásech rozhodla rada v čele s Krnáčovou
Město začalo jednat o výkupu pozemků letos v létě. Zelené pásy mají být na mnoha místech a kromě rodiny Tomanových musí město jednat s desítkami dalších majitelů. Podle náměstka primátora Adama Scheinherra Praha vlastní v inkriminované oblasti asi 30 procent pozemků, ze zbylé části ale zatím nevykoupila žádné.
O zelených pásech, které mají přispět mimo jiné k odhlučnění dálnice, rozhodla rada v čele s Adrianou Krnáčovou (ANO). Na starost to měl radní pro dopravu Petr Dolínek z ČSSD, o vlastnících ale podle svých slov nic nevěděl. „Mně je vlastně jedno, kdo je majitelem. Stěžejní bylo, aby ten produkt (zelené pásy) byl pro místní, protože je velmi nepříjemné mít dálnici pod okny,“ prohlásil.
Problematický privatizační projekt
Xaverov byl původně socialistický státní drůbežářský podnik, který měl po celé republice své závody. Stát v roce 1992 Xaverov privatizoval a v následujících deseti letech se dostal pod kontrolu Miroslava Tomana staršího.
V roce 2000 se začala firma hlásit k rozsáhlým nemovitostem v Praze. Tvrdila, že na těchto pozemcích Xaverov v minulosti hospodařil, a že na ně má tedy nárok. V privatizačním projektu, na základě kterého stát prodával firmu Xaverov, ale tyto pozemky nejsou.
Firma však přesto tyto lukrativní pražské parcely v roce 2003 získala. Úředníci ministerstva zemědělství oficiální dokument sepsali poté, co do resortu nastoupil Miroslav Toman, který byl v té době náměstkem ministra zemědělství.
„Tato firma pozemky získala za podivných okolností. Podivné je, že získala nabývací titul jenom na základě nějakého vyjádření ministerstva zemědělství, a to stačilo k zápisu některých pozemků a jejich vlastnictví do katastru,“ hodnotila pražská radní Hana Marvanová (za STAN).
Podle Marvanové šlo o účelový dokument
O obsahu má pochybnosti i právník Viktor Rossmann. „Ten dokument je dokumentem Ministerstva zemědělství České republiky a je nazván 'Prohlášení o právním nástupnictví'. V dokumentu je konstatováno, že národní podnik Drůbežářský průmysl byl nějakým způsobem transformován. A že jeho nástupcem je Xaverov, akciová společnost. Nic víc tento dokument neříká,“ doplnil Rossmann.
„Jsem zcela přesvědčen, že vzhledem k pozemkům to neříká naprosto vůbec nic a že na základě tohoto dokumentu nemohlo dojít k žádnému zápisu ani změny vlastnictví ani vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí,“ dodal Rossmann.
O důvodu vzniku dokumentu má radní Marvanová jasno. „Na mě to dělá dojem, že dokument vznikl jenom účelově, aby to firma donesla na katastr a mohla zkusit usilovat o záznam svého vlastnického práva k pozemkům,“ prohlásila.
Dokument zpracoval úředník Stanislav Codl. Ten byl v té době podřízený současného ministra Miroslava Tomana. Znal se ale i s jeho otcem, napsali spolu dokonce knihu. „Byli to čelní představitelé, řekněme, socialistického zemědělství a nepochybně spolu také celou řadu akcí podnikali,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.
K dokumentu, díky kterému firma Xaverov cenné pozemky získala, se ale Codl nechce vyjadřovat. „Odmítám k tomu dávat jakékoliv vyjádření nebo jakékoliv stanovisko. Nejste ani první, ani poslední, kteří tady z televize nebo tedy z jiných orgánů byli a kterým jsem řekl 'ne, já se Vám k tomu vyjadřovat nebudu',“ reagoval na dotazy Reportérů ČT Codl.
„Je jednoznačné, že příslušné instituce státu selhaly. A v důsledku toho stát přišel o majetek značné hodnoty,“ uzavřela Marvanová.
Praha pozemky ale nutně potřebuje. Jinak nesplní slib, který dala městským částem – vybudovat zelené pásy. „Pokud by to nemělo dopadnout, tak je to pro nás prostě velké zklamání,“ dodal starosta Běchovic Martan.
