Přejme si, aby 28. říjen byl svátkem národní hrdosti, uvedl prezident. Vyznamenáni byli Gott, Prymula i Rychetský

8 minut
Projev prezidenta Miloše Zemana u příležitosti státního svátku 28. října
Zdroj: ČT24

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Zeman v projevu připomněl své nedávné televizní vystoupení, ve kterém lidi vyzval k dodržování vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Vyslovil se v něm také pro pokutování těch, kteří vládní nařízení porušují.

Ke státnímu svátku 28. října řekl, že jeho smyslem je především oslava díla těch, kteří jsou vyznamenáni. Výrazné osobnosti podle něj stojí za dějinným pohybem, proto své projevy k 28. říjnu vždy zaměřoval na popis životních příběhů lidí, které se rozhodl ocenit. „Je mi líto, že to nemohu udělat i dnes, a velice se omlouvám jak vyznamenaným, tak jejich rodinným příslušníkům, že na základě zpřísněných opatření vlády jsem byl nucen odsunout slavnost 28. října na příští rok,“ řekl Zeman.

Dějiny podle něj tvoří lidé, kteří v životě něco dokázali. Řekl, že mezi ně nepatří pouze vyznamenaní na Pražském hradě. „Jsou to tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony lidí, kteří svým způsobem mají za sebou úctyhodnou životní dráhu a mohou se ohlédnout za sebe a vidět, že tato dráha byla úspěšná,“ uvedl prezident.

Přál by si proto, aby další osobnosti byly oceňovány na úrovni krajů, měst a obcí. „Já věřím, že ti, kdo se na mě dnes dívají, budou spolu se mnou slavit svátek 28. října jako jejich svátek, svátek jejich díla,“ dodal. Zároveň doplnil, že si lidé nemají všímat těch, kteří nic nedokázali a jen špiní práci druhých.

„Vážení spoluobčané, přejme si, aby svátek 28. října byl svátek národní hrdosti. Hrdosti, která je vytvářena všemi těmi, kdo pomáhají našemu národu k lepšímu životu. Přejme si, aby to byl svátek nás všech, a budu se těšit, že za jeden rok se opět setkáme ve Vladislavském sále Pražského hradu,“ zakončil projev Zeman.

Seznam vyznamenaných byl zveřejněn na webu

O rozhodnutí zrušit ceremoniál spojený s předáváním státních vyznamenání informoval s týdenním předstihem prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „Na základě doporučení pana ministra zdravotnictví, pana profesora Prymuly, pan prezident rozhodl, že státní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října 2021,“ řekl.

Se začátkem projevu nicméně Hrad zveřejnil seznam lidí, kterým prezident letos vyznamenání udělil – byť zatím nepředal. Předem byla známa jména asi čtvrtiny ze čtyř desítek vyznamenaných. Podle očekávání nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdržel zpěvák Karel Gott. Celkem Zeman vyznamenal 38 osobností. 

Řádů bílého lva prezident udělil celkem šest. Nejvyšší státní vyznamenání dostali také bojovník z východní fronty druhé světové války Miloslav Masopust a in memoriam váleční letci František Chábera a Josef Koukal, oceněn jím byl i legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu Heliodor Píka.

Mezi oceněnými není Jaroslav Kubera, který zemřel v lednu ve funkci předsedy Senátu. Zeman mu slíbil udělit Řád bílého lva, vdova Věra Kuberová ale ocenění odmítla převzít. 

Sám prezident předem oznámil, že udělí Řád bílého lva Romanu Prymulovi, a tak se stalo. Už dříve jej nazval „vítězem nad první vlnou koronaviru“ a vyznamenání mu udělil přesto, že Prymula musí skončit ve funkci ministra zdravotnictví.

11 minut
Události: Den vzniku samostatného československého státu
Zdroj: ČT24

Za boj proti pandemii se Zeman rozhodl ocenit i zástupce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Medaili Za hrdinství dostala zdravotní sestra v důchodu Jana Březinová, která i přes prodělanou rakovinu plic pomáhá v nemocnici v Litomyšli zvládat krizovou situaci. Medaili Za zásluhy prezident udělil armádnímu specialistovi Petrovi Šnajdárkovi, který se významně podílí na projektu takzvané chytré karantény. 

Stejnou medaili obdrželi náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós a první náměstek policejního ředitele Martin Vondrášek, a to za svou práci v krizovém štábu. Podle Pražského hradu se velkou měrou zasloužili o zvládnutí první vlny epidemie. V souvislosti s koronavirem se ocenění dočkal i biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který se podílel se svým týmem na vývoji léku remdesivir používaného na léčbu lidí postižených nemocí covid-19.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, dostal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Medailí Za hrdinství Zeman ocenil pracovníka vězeňské služby Petra Langa, který se stal obětí loňské střelby v ostravské fakultní nemocnici. Vlastním tělem při ní chránil svou dceru. Stejné ocenění dostal voják Vladimír Šupa. V roce 2009 přišel na misi v Afghánistánu o část nohy poté, co najel s vozidlem na minu. I přes vážné poranění pokračuje v práci pro armádu jako instruktor.

Zeman dále vyznamenal téměř tři desítky lidí medailí Za zásluhy. Dostal ji třeba hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek či Peter Weiss, který nedávno skončil na postu slovenského velvyslance v Praze. Z oblasti sportu ocenil bývalého trenéra české fotbalové reprezentace Karla Brücknera, bývalého motokrosového závodníka Jaroslava Faltu a hokejového reprezentanta Václava Nedomanského.

Z kultury medaili dostal nedávno zesnulý herec Karel Fiala, jehož proslavil film Limonádový Joe, herci Josef Dvořák a Pavel Trávníček, či zpěváci lidových písní Jožka Černý a Jožka Šmukař. Oceněna byli také varhanice Alena Štěpánková Veselá, izraelská spisovatelka Eva Erbenová, která přežila koncentrační tábor Osvětim, a umělecký fotograf Václav Fanta, který přišel o zrak a pomáhá nevidomým.

Zeman na seznam zařadil také tři historiky. Medaili Za zásluhy obdržel vojenský historik Eduard Stehlík, který se letos stal ředitelem Památníku Lidice, historik zabývající se obdobím husitství Petr Čornej a historik a politický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Jako každoročně jsou na seznamu vyznamenaných i zástupci podnikatelů. Zeman medaili udělil třeba bývalému řediteli jaderné elektrárny Temelín Františku Hezoučkému, majiteli společnosti TOS Varnsdorf Janu Rýdlovi a šéfovi společnosti TOP Hotels Group Vladimíru Dohnalovi. V jeho pražském hotelu TOP Hotel Zeman například sledoval výsledek prezidentské volby či v něm pořádá sjezdy Zemanem založená Strana práv občanů - Zemanovci.

Mezi vyznamenanými je také sexuolog Radim Uzel, vysokoškolský profesor v oblasti trestního práva Jiří Jelínek a dětský psychiatr Jaroslav Matýs, který před rokem po kritice rezignoval na post šéfa dětských psychiatrů, a to kvůli svým výrokům o autismu a za rozhovor o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. Zeman ocenil i místopředsedu Svazu Vietnamců v České republice Tana Trinha a in memoriam bývalého dlouholetého starostu obce Vintířov Jiřího Ošeckého.  

Zeman ocenil o čtyři osobnosti méně než v loňském roce

Prezident Zeman letos ocenil o čtyři osobnosti méně než před rokem, kdy se rozhodl předat nejvyšší počet vyznamenání za své působení ve funkci. Řády a medaile nyní udělil 38 osobnostem, loni jich bylo 42 a předloni 41.

Zeman nejméně vyznamenání udělil při první příležitosti v roce 2013, a to 29. O rok později ocenil o čtyři lidi více a v roce 2015 vybral 35 osobností. V roce 2016 dal řády nebo medaile 30 lidem, v roce 2017 oceněných bylo 39.

Nejvíce státních vyznamenání udělil v roce 1998 první český prezident Václav Havel, a to téměř 90. Jeho následník Václav Klaus pravidelně uděloval lehce nad 20 vyznamenání.

52 minut
Mimořádné vysílání ČT24: 28. říjen 2020
Zdroj: ČT24

Havel počtem vyznamenaných „nešetřil“, mezi lety 1995 a 2002 jich udělil víc než 400. Když v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností, kritizoval ho tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a nástupce ve funkci prezidenta Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností, a nikoli hned několika desítkám lidí.

„Vyznamenání má být jako šafránu. Vyznamenán velikou státní cenou má být člověk, kterého všichni známe, který něco znamená, který se zapíše do historie naší země,“ poznamenal Klaus v roce 1998.

Sám Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.

Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěČesko po výpadku. Nouzový stav platil 12 hodin

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k páteční půlnoci.
07:08Aktualizovánopřed 21 mminutami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 40 mminutami

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 1 hhodinou

Zoo se přizpůsobují vysokým teplotám, letní provoz může být dražší než zimní

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
před 1 hhodinou

Nízké hladiny řek komplikují start vodácké sezóny. Půlka toků je nesjízdná

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.
před 2 hhodinami

Elektřina po výpadku opět proudí do všech odběrných míst

Česko v pátek zasáhl masivní výpadek elektrického proudu. Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu, podařilo se také již obnovit dodávky elektřiny do všech odběrných míst. Bez proudu byl podle dostupných informací asi milion odběratelů. Výpadek se dotkl zejména severozápadu republiky, ale i Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Příčinou byla technická závada. K běžnému provozu se vrátily již také vlaky. ČEPS pro ČT uvedl, že o půlnoci ukončil stav nouze pro území celého Česka. Večer dokončil úpravu klíčového vedení vysokého napětí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zlom těsně před polednem. Jak došlo k masivnímu výpadku proudu

Klíčový moment pátečního masivního výpadku nastal v 11:50, kdy v tuzemské přenosové soustavě reálně teklo o 850 megawattů proudu méně, než v tu chvíli mělo. Výsledkem byl masivní výpadek elektřiny. Odborníci uvádějí, že něco podobného už hodně dlouho nezažili.
před 11 hhodinami

Zásuvka nefungovala, plicní ventilátor běžel z baterie. Výpadek zasáhl i nemocnice

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.
před 12 hhodinami
Načítání...