Přejme si, aby 28. říjen byl svátkem národní hrdosti, uvedl prezident. Vyznamenáni byli Gott, Prymula i Rychetský

Nahrávám video
Projev prezidenta Miloše Zemana u příležitosti státního svátku 28. října
Zdroj: ČT24

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Zeman v projevu připomněl své nedávné televizní vystoupení, ve kterém lidi vyzval k dodržování vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Vyslovil se v něm také pro pokutování těch, kteří vládní nařízení porušují.

Ke státnímu svátku 28. října řekl, že jeho smyslem je především oslava díla těch, kteří jsou vyznamenáni. Výrazné osobnosti podle něj stojí za dějinným pohybem, proto své projevy k 28. říjnu vždy zaměřoval na popis životních příběhů lidí, které se rozhodl ocenit. „Je mi líto, že to nemohu udělat i dnes, a velice se omlouvám jak vyznamenaným, tak jejich rodinným příslušníkům, že na základě zpřísněných opatření vlády jsem byl nucen odsunout slavnost 28. října na příští rok,“ řekl Zeman.

Dějiny podle něj tvoří lidé, kteří v životě něco dokázali. Řekl, že mezi ně nepatří pouze vyznamenaní na Pražském hradě. „Jsou to tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony lidí, kteří svým způsobem mají za sebou úctyhodnou životní dráhu a mohou se ohlédnout za sebe a vidět, že tato dráha byla úspěšná,“ uvedl prezident.

Přál by si proto, aby další osobnosti byly oceňovány na úrovni krajů, měst a obcí. „Já věřím, že ti, kdo se na mě dnes dívají, budou spolu se mnou slavit svátek 28. října jako jejich svátek, svátek jejich díla,“ dodal. Zároveň doplnil, že si lidé nemají všímat těch, kteří nic nedokázali a jen špiní práci druhých.

„Vážení spoluobčané, přejme si, aby svátek 28. října byl svátek národní hrdosti. Hrdosti, která je vytvářena všemi těmi, kdo pomáhají našemu národu k lepšímu životu. Přejme si, aby to byl svátek nás všech, a budu se těšit, že za jeden rok se opět setkáme ve Vladislavském sále Pražského hradu,“ zakončil projev Zeman.

Seznam vyznamenaných byl zveřejněn na webu

O rozhodnutí zrušit ceremoniál spojený s předáváním státních vyznamenání informoval s týdenním předstihem prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „Na základě doporučení pana ministra zdravotnictví, pana profesora Prymuly, pan prezident rozhodl, že státní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října 2021,“ řekl.

Se začátkem projevu nicméně Hrad zveřejnil seznam lidí, kterým prezident letos vyznamenání udělil – byť zatím nepředal. Předem byla známa jména asi čtvrtiny ze čtyř desítek vyznamenaných. Podle očekávání nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdržel zpěvák Karel Gott. Celkem Zeman vyznamenal 38 osobností. 

Řádů bílého lva prezident udělil celkem šest. Nejvyšší státní vyznamenání dostali také bojovník z východní fronty druhé světové války Miloslav Masopust a in memoriam váleční letci František Chábera a Josef Koukal, oceněn jím byl i legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu Heliodor Píka.

Mezi oceněnými není Jaroslav Kubera, který zemřel v lednu ve funkci předsedy Senátu. Zeman mu slíbil udělit Řád bílého lva, vdova Věra Kuberová ale ocenění odmítla převzít. 

Sám prezident předem oznámil, že udělí Řád bílého lva Romanu Prymulovi, a tak se stalo. Už dříve jej nazval „vítězem nad první vlnou koronaviru“ a vyznamenání mu udělil přesto, že Prymula musí skončit ve funkci ministra zdravotnictví.

Nahrávám video
Události: Den vzniku samostatného československého státu
Zdroj: ČT24

Za boj proti pandemii se Zeman rozhodl ocenit i zástupce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Medaili Za hrdinství dostala zdravotní sestra v důchodu Jana Březinová, která i přes prodělanou rakovinu plic pomáhá v nemocnici v Litomyšli zvládat krizovou situaci. Medaili Za zásluhy prezident udělil armádnímu specialistovi Petrovi Šnajdárkovi, který se významně podílí na projektu takzvané chytré karantény. 

Stejnou medaili obdrželi náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós a první náměstek policejního ředitele Martin Vondrášek, a to za svou práci v krizovém štábu. Podle Pražského hradu se velkou měrou zasloužili o zvládnutí první vlny epidemie. V souvislosti s koronavirem se ocenění dočkal i biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který se podílel se svým týmem na vývoji léku remdesivir používaného na léčbu lidí postižených nemocí covid-19.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, dostal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Medailí Za hrdinství Zeman ocenil pracovníka vězeňské služby Petra Langa, který se stal obětí loňské střelby v ostravské fakultní nemocnici. Vlastním tělem při ní chránil svou dceru. Stejné ocenění dostal voják Vladimír Šupa. V roce 2009 přišel na misi v Afghánistánu o část nohy poté, co najel s vozidlem na minu. I přes vážné poranění pokračuje v práci pro armádu jako instruktor.

Zeman dále vyznamenal téměř tři desítky lidí medailí Za zásluhy. Dostal ji třeba hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek či Peter Weiss, který nedávno skončil na postu slovenského velvyslance v Praze. Z oblasti sportu ocenil bývalého trenéra české fotbalové reprezentace Karla Brücknera, bývalého motokrosového závodníka Jaroslava Faltu a hokejového reprezentanta Václava Nedomanského.

Z kultury medaili dostal nedávno zesnulý herec Karel Fiala, jehož proslavil film Limonádový Joe, herci Josef Dvořák a Pavel Trávníček, či zpěváci lidových písní Jožka Černý a Jožka Šmukař. Oceněna byli také varhanice Alena Štěpánková Veselá, izraelská spisovatelka Eva Erbenová, která přežila koncentrační tábor Osvětim, a umělecký fotograf Václav Fanta, který přišel o zrak a pomáhá nevidomým.

Zeman na seznam zařadil také tři historiky. Medaili Za zásluhy obdržel vojenský historik Eduard Stehlík, který se letos stal ředitelem Památníku Lidice, historik zabývající se obdobím husitství Petr Čornej a historik a politický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Jako každoročně jsou na seznamu vyznamenaných i zástupci podnikatelů. Zeman medaili udělil třeba bývalému řediteli jaderné elektrárny Temelín Františku Hezoučkému, majiteli společnosti TOS Varnsdorf Janu Rýdlovi a šéfovi společnosti TOP Hotels Group Vladimíru Dohnalovi. V jeho pražském hotelu TOP Hotel Zeman například sledoval výsledek prezidentské volby či v něm pořádá sjezdy Zemanem založená Strana práv občanů - Zemanovci.

Mezi vyznamenanými je také sexuolog Radim Uzel, vysokoškolský profesor v oblasti trestního práva Jiří Jelínek a dětský psychiatr Jaroslav Matýs, který před rokem po kritice rezignoval na post šéfa dětských psychiatrů, a to kvůli svým výrokům o autismu a za rozhovor o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. Zeman ocenil i místopředsedu Svazu Vietnamců v České republice Tana Trinha a in memoriam bývalého dlouholetého starostu obce Vintířov Jiřího Ošeckého.  

Zeman ocenil o čtyři osobnosti méně než v loňském roce

Prezident Zeman letos ocenil o čtyři osobnosti méně než před rokem, kdy se rozhodl předat nejvyšší počet vyznamenání za své působení ve funkci. Řády a medaile nyní udělil 38 osobnostem, loni jich bylo 42 a předloni 41.

Zeman nejméně vyznamenání udělil při první příležitosti v roce 2013, a to 29. O rok později ocenil o čtyři lidi více a v roce 2015 vybral 35 osobností. V roce 2016 dal řády nebo medaile 30 lidem, v roce 2017 oceněných bylo 39.

Nejvíce státních vyznamenání udělil v roce 1998 první český prezident Václav Havel, a to téměř 90. Jeho následník Václav Klaus pravidelně uděloval lehce nad 20 vyznamenání.

Nahrávám video
Mimořádné vysílání ČT24: 28. říjen 2020
Zdroj: ČT24

Havel počtem vyznamenaných „nešetřil“, mezi lety 1995 a 2002 jich udělil víc než 400. Když v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností, kritizoval ho tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a nástupce ve funkci prezidenta Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností, a nikoli hned několika desítkám lidí.

„Vyznamenání má být jako šafránu. Vyznamenán velikou státní cenou má být člověk, kterého všichni známe, který něco znamená, který se zapíše do historie naší země,“ poznamenal Klaus v roce 1998.

Sám Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.

Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 19 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 20 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...