Pacienti s covidem-19 nyní umírají mnohem méně díky obezřetnosti lidí i kratší inkubační době, říká virolog Beran

Že v Česku umírá nyní mnohem menší počet lidí s covidem-19 než v počátcích pandemie, je tím, že díky ostražitosti lidí a dodržování základních pravidel dostávají nakažení menší dávky viru. Pomáhá i rostoucí počet těch, kdo onemocněním prošli, a získali tak imunitu, je přesvědčen virolog a ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran. Ten byl hostem Interview ČT24.

Video Interview ČT24
video

Jiří Beran v Interview ČT24: „Díky lidem a lékařům se daří držet smrtnost na velmi nízké úrovni.“

V Česku se novým typem koronaviru dosud nakazilo přes 25 tisíc lidí. Podle Jiřího Berana je zajímavé srovnání, kolik nakažených ve které fázi umíralo – z prvních deseti tisíc pozitivně testovaných zemřelo 330 lidí, z dalších deseti tisíc 67 a z následujících pěti tisíc 28.

„Faktorů je několik, ale ten nejdůležitější je to, že se velmi významně snižuje infekční dávka čili počet virových částic, které se dostanou do těla infikovaného člověka. To je dáno tím, že lidé jsou ostražití, dodržují základní pravidla. Dalším důvodem je to, že se velmi významně zkrátila inkubační doba onemocnění. To znamená, pokud jste v kontaktu s někým, kdo je nemocný, tak on bývá většinou infekční dva tři dny předtím, než se onemocnění objeví. Inkubační doba je teď v průměru od tří do pěti dnů,“ uvedl virolog.

Připustil, že probíhá tolik diskutované promořování, což považuje za pozitivní. Imunita, kterou lidé s prodělanou nákazou koronavirem získali, je podle něj silná. „Kdo onemocnění prodělá, nebo je infikován, ačkoli nemá příznaky, tak s největší pravděpodobností má velmi dlouhodobou imunitu. To bych řekl, že je velmi dobré. Pokud virus cirkuluje v mladé populaci, tak velmi dobře vytvářejí hráz, aby se virus nedostal zpátky do seniorské populace,“ míní Jiří Beran.

Podzim takový problém nepřinese, chřipka přijde až v prosinci

Zdůraznil, že nesouhlasí s bývalým ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václavem Hořejším, který očekává, že v příštích týdnech budou růst jak počty infikovaných, tak i množství vážných průběhů covidu-19. „Myslím si, že bude v následujících týdnech přibývat počet infikovaných, počet nemocných, ale počet zemřelých bude stejný nebo nižší,“ kontroval Beran.

Neočekává přitom, že by na podzim nastal vážný problém se záměnami covidu-19 a chřipky. Poukázal, že „pravá“ chřipka se v Česku objevuje až v polovině prosince a nemoci, které se vyskytují na podzim, jsou slabší virózy. „Čili rozlousknout tento oříšek na podzim není problém. Pokud třeba děti ve škole budou mít horečku, budou k tomu mít kašel, tak s největší pravděpodobností se bude jednat o koronavirus. Pokud to bude po Novém roce, tak s největší pravděpodobností to bude chřipka,“ uvedl.

Připustil, že rozsah diskuse, kterou vědci o novém koronaviru vedou, je nevídaný. Za srovnatelnou považuje snad jen diskusi při větší epidemii eboly v polovině desetiletí. „Dnes jde o to, že je tady celá řada zpravodajských médií, která chtějí přijít s novými informacemi, a proto oslovují pořád nové a nové odborníky. Často se mi zdá, že vypíchnou nepodstatnou informaci, která by ale mohla všechny zajímat,“ soudí.

Lék na opar jako záchrana před těžkým průběhem covidu-19?

Jiří Beran do diskuse přispěl mimo jiné vyzdvižením léku s účinnou látkou inosin pranobex, který vyzkoušel sám na sobě v březnu, kdy se koronavirem nakazil. „Tento lék stimuluje tvorbu cytotoxických T-lymfocytů, nestimuluje tvorbu protilátek (…), které způsobují cytokinovou bouři,“ ozřejmil s tím, že se používá například na opary. Ocenil, že v současnosti probíhá testování příslušného přípravku.

„Tento lék je díky svým vlastnostem velmi výhodný podle mého názoru tam, kde máme předpoklad, že u toho člověka může proběhnout těžké onemocnění. Je dobré nasadit ho ve chvíli, kdy téměř žádné příznaky nemá. Dotýká se to osob starších 65 let. Pokud mají pozitivní test a nasadí se jim tento lék, tak s největší pravděpodobností nesklouznou do těžkého stavu. To je moje hypotéza, která není ničím potvrzena,“ dodal Jiří Beran.

I když se v souvislosti s pandemií covidu-19 hovoří o několika léčivých přípravcích, rozhodující zřejmě bude vznik vakcíny. Několik jich již podstupuje klinické testy – k dispozici by tedy mohly být zhruba rok poté, co se koronavirus začal výrazně šířit.

Z mimořádně rychlého vývoje očkování nemá šéf Centra očkování a cestovní medicíny obavy. „Myslím, že klinické studie, jak jsou prováděny, jsou prováděny podle precizních protokolů s dohledem lékových agentur a s tím, že se dohledává každá reakce, která po tom léku je,“ ujistil. Vzorky, kterých se klinické studie týkají, považuje za dostatečně velké k tomu, aby se případné nežádoucí účinky projevily.