Bývalý ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny dostal za ovlivňování zakázek tříletou podmínku

Za ovlivňování veřejných zakázek na propagaci Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Obvodní soud pro Prahu 9 potrestal jejího bývalého ředitele Karla Šteina tříletou podmínkou s pětiletým odkladem. Dalším třem obžalovaným, kteří se podle státní zástupkyně podíleli na manipulování se zakázkami či uplácení generálního ředitele, uložil soud také podmíněné tresty. Rozsudek není pravomocný. Podle obžaloby způsobila čtveřice pojišťovně škodu přes devět milionů korun. Třem obviněným soud také uložil peněžité tresty.

Obžaloba kromě Šteina mířila na Martina Lafka, Josefa Svobodu a Pavla Vondrušku. Lafkovi soud uložil stejný trest jako Šteinovi, Svobodu potrestal 2,5roční podmínkou s odkladem na čtyři roky. Vondruška, který se k činu přiznal, dostal roční podmínku.

Soudce Václav Kvapil také obžalovaným kromě Vondrušky uložil peněžité tresty – Lafek má zaplatit milion korun, Svoboda 150 tisíc a Štein 200 tisíc korun. Bývalému řediteli podle nepravomocného rozsudku ale zároveň propadne více než milion korun, které u něj zajistila policie. Všem čtyřem obžalovaným také soud zakázal činnost ve statutárních orgánech obchodních společností na dobu od dvou do pěti let.

Pojišťovna podle státní zástupkyně v letech 2014 a 2015 vypisovala jako tendry malého rozsahu s plněním do 500 tisíc korun marketingové zakázky na svou propagaci například při sportovních či kulturních akcích. K tomu podle ní uzavírala nevýhodné, finančně nadhodnocené smlouvy, u nichž byli předem známí soutěžitelé, výherci zakázky i celková výherní cena. Reálné náklady na reklamu byly podle obžaloby nižší, než bylo VoZP fakturováno, a to mnohdy až o 80 procent. Takto bylo údajně uzavřeno 35 zakázek.

Lafek podle státní zástupkyně oslovil v roce 2014 Šteina s nabídkou, aby pojišťovna realizovala zmíněné zakázky, ke kterým vždy osloví předem vybrané dodavatele. Z těch pak podle obžaloby vyhrála firma, kterou obžalovaní určili, účast zbylých byla podle vyšetřovatelů pouze formální. Obžaloba také tvrdí, že Štein za ovlivnění zakázek přijímal úplatky.

Podle Kvapila byla vina obžalovaných bezpochyby prokázána. Z dokazování podle soudce mimo jiné vyplynulo, že zřízení komise, která měla zakázky hodnotit, bylo čistě formální. O tom, že komise fakticky nerozhodovala, svědčí podle Kvapila například to, že další nabídky byly neúplné nebo špatně zpracované, z protokolů pak například nelze zjistit, proč byla pro zakázku vybrána vítězná firma.

Šteina pojišťovna odvolávala dvakrát

Štein se mimo jiné hájil tím, že nemohl zakázky ovlivnit, podepisoval jen smlouvy, které vždy předem zkontrolovalo právní oddělení pojišťovny. Popřel také, že by vyžadoval nebo převzal úplatek. Na svou nevinu poukazovali i Svoboda a Lafek. Vondruška se naopak přiznal a svého jednání lituje. Dříve u soudu uvedl, že obviněnému Lafkovi dával peníze, o nichž se domníval, že jsou pro Šteina. Přímo u předání však nikdy nebyl, nelze tedy podle něj určit, zda se skutečně k tehdejšímu řediteli pojišťovny dostaly.

VoZP se k trestnímu řízení připojila jako poškozená s nárokem na 12,7 milionu korun. Zástupce pojišťovny na začátku hlavního líčení uvedl, že rozdíl oproti škodě, kterou uvádí obžaloba, vychází z jiné kalkulace škody. Soud ji s nárokem odkázal na civilní řízení. Podle Kvapila totiž pojišťovně žádná škoda nevznikla, naopak z náborových kampaní těžila.

Štein vedl pojišťovnu od roku 2009. Správní rada pojišťovny ho na podzim 2016 nadvakrát odvolala. Pražský městský soud ovšem loni v létě nepravomocně určil, že rozhodnutí o prvním odvolání je neplatné. Odvolací vrchní soud o žalobě dosud nerozhodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČesko je pro Ukrajinu velký vzor. A to nás i trochu zavazuje, říká Pánek

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.
před 3 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 8 mminutami

Nájemní bydlení se týká pětiny domácností. Na co si dát pozor?

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v roce 2025 v nájmu téměř milion a tři sta tisíc tuzemských domácností. I kvůli rostoucím cenám nemovitostí se nájemní bydlení stává volbou pro stále širší skupiny obyvatel. Například podle průzkumu pro společnost Xella se třetina mladých lidí smířila s tím, že na vlastní byt či dům nikdy nedosáhne. Nájemní bydlení je spojeno i s řadou práv a povinností, které podrobně rozebírá tento článek.
před 1 hhodinou

Američan, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou, je v Praze. Příznaky nemá

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko, není zatím jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 4 hhodinami

Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost. Spoléhala na USA, řekl Pavel

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.
před 9 hhodinami

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
před 10 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...