Třem extremistům hrozí doživotí. Měli plánovat útok na vlak

Třem z šesti lidí obviněných po policejním zátahu proti extremismu hrozí až doživotí. Policie je viní z přípravy teroristického útoku na vlak. Dva další čelí stíhání za nepřekažení trestného činu, poslední pak za nedovolené ozbrojování kvůli údajnému přechovávání hromadně účinné zbraně v bytě. Tři obvinění jsou ve vazbě.

Žalobci dosud právní kvalifikaci údajných trestných činů tajili. Nyní vyšlo najevo, že podle policistů obviněná trojice připravovala jako organizovaná skupina „přerušení dopravy ve větším rozsahu“. Minimálně od loňského září prý plánovali útok zápalnými láhvemi na nákladní vlak s vojenským materiálem na hlavním tranzitním železničním uzlu z Prahy do Plzně v úseku Radotín - Beroun. Žalobci ale údajnou trestnou činnost zatím konkretizovat nechtějí. V následujících týdnech budou rozhodovat o stížnostech, které si obvinění proti trestnímu stíhání podali.

V případě prokázání viny hrozí první trojici 12 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest, tedy až doživotí. Vedle trestu odnětí svobody může soud uložit také propadnutí majetku. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová upřesnila, že dva z těchto obviněných jsou ve vazbě, třetí je stíhán na svobodě. Ve vazbě skončil také obviněný z nedovoleného ozbrojování, hrozí mu až pět let vězení. Dva další obvinění mohou u soudu dostat za nepřekažení trestného činu až tři roky odnětí svobody.

Policie našla při zásahu nástražný výbušný systém

Policie na konci dubna provedla zásah na několika místech po celém Česku a obvinila šest lidí. V Brně-Králově Poli našla extrémně nebezpečný předmět, jehož povahu neupřesnila. Údajně šlo o nástražný výbušný systém uložený v bytě panelového domu. V souvislosti s nálezem museli čtyři lidé dočasně opustit své obydlí.Zásah proběhl i v Komunitním centru Ateneo v Mostě, kde se pořádají diskusní večery a projekce.

4 minuty
Události: Teroristé plánovali útok na vlak. Hrozí jim doživotí
Zdroj: ČT24

Podle serveru Lidovky.cz mířila policejní operace proti levicovým radikálům, kteří údajně spáchali nejméně pět žhářských útoků. Zapálili prý policejní vozy, jednu policejní služebnu a mýtnou bránu. Podle policie prý za útoky stojí anarchisté z uskupení Síť revolučních buněk: „Síť revolučních buněk nejméně od ledna roku 2014 umisťuje na veřejně přístupných webových stránkách prohlášení k útoku… prostřednictvím takto publikovaných prohlášení se hlásí k dosud pěti případům poškození cizí věci,“ uvádí policejní dokumenty, které má server k dispozici.

Podle paragrafu 311 Trestního zákoníku spáchá trestný čin teroristického útoku ten, kdo jedná v úmyslu poškodit obranyschopnost ČR, narušit její politickou či hospodářskou strukturu, zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně k něčemu přinutit vládu či jiný orgán veřejné moci.

Trestný čin teroristického útoku se ve své současné podobě dostal do trestního zákona novelou z roku 2004. Podle dostupných informací za něj byl zatím pravomocně odsouzen pouze muž, který v roce 2012 v opilosti poslal tehdejšímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) dva výhružné e-maily. Kvůli nespokojenosti se svou životní situací v nich tvrdil, že se oblepí několika kilogramy silné výbušniny a „pokusí se všechny zlikvidovat najednou uprostřed nějakého důležitého zasedání vlády, kde se bude nacházet co nejvíce jejích členů“. Svou hrozbu nenaplnil, od soudu odešel s dvouletým podmíněným trestem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...