24. dubna roku 1915 – datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše – Turecko – označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.
Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí
Za genocidu považuje arménskou tragédii okolo třiceti států na světě. Česká republika se k nim připojila v roce 2017.
O získání práv se Arméni snažili už od připojení k osmanské říši v 16. století. Například nesměli jezdit na koni, platili vyšší daně a nemohli držet zbraně. Také se jednalo o menšinu hlásící se ke křesťanství, a to v převážně muslimské zemi.
Jako důvod k přesunu a likvidaci více než jednoho a půl milionu lidí uvedli tehdejší představitelé osmanské říše sabotáž války. Přitom sice na části bojové linie docházelo k přechodu Arménů k jednotkám carského Ruska, nejednalo se ale o masovou dezerci.
Během večera 24. dubna roku 1915 byly v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu) zatčeny a zavražděny více než tři stovky arménských intelektuálů, politiků a podnikatelů. Tato událost odstartovala následnou násilnou deportaci zbytku arménského obyvatelstva.
Deportace probíhala ve dvou fázích, nejdřív Osmané zastřelili bojeschopné muže, pak ostatní obyvatele vyhnali na nucenou cestu do pouště na území dnešní Sýrie.
Z výstavy Kus arménské duše
„Lidem zakázali vzít si osla, vše si tedy museli nést sami. Na východě, kde byla železnice, je nahnali do vagonu na dobytek. Do jednoho se vešlo i sto lidí, byli bez jídla a bez vody. Cílem nebylo, aby někdo do sběrného tábora dojel,“ popisuje pro projekt Moderní historie Gevorg Avetysian, Armén žijící v Česku.
Lidé, kteří přežili transport a pobyt v koncentračních táborech, museli podle něj v poušti u syrského Damašku několik dní pochodovat bez jídla a vody. Byl to první pochod smrti v moderních dějinách. Někteří přeživší z transportu byli hromadně vražděni v jeskyních. Před vchodem rozdělali vojáci oheň, takže většina lidí buď uhořela, nebo se udusila zplodinami.
Proč se vláda osmanské říše rozhodla pro systémovou likvidaci arménského obyvatelstva?
Už od připojení území Arménie k osmanské říši bylo hlavním problémem společného soužití rozdílné náboženství. V říši dominoval islám, arménský národ se hlásil k východnímu křesťanství. Spory se mezi osmanskou říší a dvoumilionovou arménskou menšinou začaly zhoršovat v polovině 19. století, kdy začalo arménské národní obrození.
Na rozkaz tehdejšího sultána Abdilhamida II. bylo mezi lety 1894 a 1896 na 300 tisíc Arménců zavražděno. Po revoluci v osmanské říši a nástupu reformní vlády takzvaných Mladých Turků v roce 1908 pokračoval útlak této menšiny. Cílem bylo vytvořit homogenní společnost bez národnostních minorit.
obrázek
V době první světové války vládl v osmanské říši triumvirát tří pašů. Do armády narukovali i Arménci. Většina z nich byla poslána bojovat na Kavkaz proti kulturně bližším Rusům. Po prohrané bitvě u Sarikamiše byli za viníky označeni právě Arméni a to posloužilo jako hlavní záminka masakru.
Sloužící vojáci byli odzbrojeni a odvoláni z míst bojů nebo rovnou stříleni za dezerci. Ti, kteří přežili, byli násilně odsunuti do sběrných táborů a poté dál do pouště u Damašku.
„Můj dědeček byl na začátku války v armádě. Když se dozvěděl o tom, že Arméni bojující v armádě jsou zabíjeni za dezerci, tak utekl. Když se vrátil do rodné vesnice, byla prázdná. Většina rodiny byla zabita, utekli jen dva další členové naší rodiny,“ vzpomíná otec Barseg (Artur Pilovčan), arménský kněz působící v Praze.
Papež František v Arménii
Některá města s početnou arménskou menšinou proti čistkám povstala. Například město Van se bránilo přesile tureckých jednotek skoro měsíc, dokud ho neosvobodily jednotky carského Ruska. Po mezinárodním tlaku byli v rozpadající se poválečné osmanské říši všichni tři pašové v nepřítomnosti odsouzeni k smrti. Do roku 1921 byli pašové postupně vypátráni a zabiti arménskými komandy smrti.
Podle Turecka nešlo o genocidu, ale nutné přesídlení obyvatel
Historický výklad událostí po roce 1915 dodnes vyvolává kontroverze a řada států odmítá, že by se jednalo o genocidu. Podle současné turecké vlády šlo o nucený přesun obyvatel. Například v minulém roce turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdě odsoudil americké kongresmany za to, že uznali arménskou genocidu. Pohrozil zhoršením vztahů, tureckou odvetou a pozval si amerického velvyslance k podání vysvětlení.
Česká vláda genocidu uznala před třemi lety. „Většina historických pramenů, příběhů lidí a faktů mluví jasně. Jednalo se o cílené vyvraždění jedné rasy ze společnosti a odstranění její kulturní elity,“ vysvětluje český historik Jaroslav Šebek.
V roce 2016 při návštěvě Arménie se k tlaku na Turecko připojil i papež František, který jako první hlava katolické církve v historii též nazval události genocidou.
