České zdravotnictví by mělo šíření koronaviru zvládnout, věří ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) Ladislav Dušek. Většina nemocných v Česku je totiž podle Duška v produktivním věku a daří se chránit seniory a vážně nemocné před nákazou. Česku se tak zatím vyhýbá takzvaný italský či španělský scénář, který vedl k vysokému počtu úmrtí a kolapsu zdravotnictví. „Čísla nakažených porostou, nákaza populací projde, ale o našem úspěchu rozhoduje to, zda ochráníme ohrožené skupiny,“ řekl. Šéf krizového štábu Roman Prymula oznámil, že stát chystá v příštích týdnech takzvanou chytrou karanténu tak, aby se mohl znovu nastartovat průmysl. Začít by měla po Velikonocích.
Česko má k úternímu ránu 1289 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. „Navýšili jsme počet laboratoří, které testují, aktuálně jich je 51. Také máme 45 odběrových míst po celé republice. Očekáváme, že by měl růst počet vyšetřených pacientů,“ shrnul současný stav ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Jsem mírně optimistický. Denní přírůstky nakažených mírně klesají a zdá se, že budou stagnovat. Kéž by to znamenalo, že nemáme v populaci někde skrytou nálož lidí, kteří koronavirus šíří dál,“ prohlásil ředitel ÚZIS Dušek. Podle něj je nyní v Česku asi 1500 nezachycených případů.
Dušek vyzdvihl, že většina nakažených jsou lidé v produktivním věku, kteří si s nákazou poradí. „Je lhostejné, kolik naměříme infekčních lidí, protože nemoc je nakažlivá a je přirozené, že populací projde. Ale je nezbytné hlídat zásah mezi populaci starších a vážně nemocných. A to se mi z aktuálních dat jeví, že se děje,“ řekl.
Na konci března by podle modelací ÚZIS mohly být v Česku asi tři tisíce případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 tisíc nakažených, včetně už vyléčených.
U českých seniorů zatím nedochází ke španělskému scénáři
Podíl seniorů mezi nakaženými je asi 17 procent, daří se je tedy zřejmě přijatými opatřeními chránit. Například Španělsko má zhruba 50 procent. „Zdá se, že se seniorní generace schovala anebo se ji daří opatřeními chránit. Daří se nám uřídit průchod onemocnění populací tak, aby nevnikla mezi staré, nemocné a hospitalizované,“ dodal Dušek.
Mezi hlavní rizikové skupiny, které je třeba od nákazy koronavirem ochránit, zařadil Dušek seniory, diabetiky zejména s dekompenzovaným diabetem a pacienty s vysokým krevním tlakem čili hypertenzí. „A zřejmě to budou i lidé na aktivní protinádorové léčbě,“ doplnil.
Hospitalizovaných je podle ÚZIS deset až jedenáct procent ze všech nakažených, varování z Itálie mluvila o potřebě připravit se až na 15 procent. „Zatím jsme pod toutu hranicí a snad se to bude držet dál,“ dodal Dušek. Zhruba pětina z hospitalizovaných potřebuje intenzivní péči.
Jeden nemocný dnes v průměru nakazí asi jen 1,2 dalších lidí
Jeden infikovaný v ČR k 12. březnu v průměru nakazil 2,64 osoby. Po prvních opatřeních, tedy uzavření škol a omezení akcí s větším počtem osob, číslo zřejmě kleslo na 1,84.
„Ještě nevíme, kolik lidí jeden nemocný nakazí dnes, ale omezení volného pohybu osob je velmi silné opatření. Ještě budeme na přesná čísla muset zhruba týden počkat, ale podle našich odhadů by to nyní mohlo být 1,2,“ doplňuje ředitel ÚZIS.
Pokud by toto číslo kleslo pod 1, znamenalo by to, že by se nákaza přestala šířit. „Ale nevím, jestli je to správná forma vítězství. Infekce musí republikou projít a my musíme ochránit staré a nemocné,“ zdůraznil.
Podobně se vyjádřil i Roman Prymula: „Pokud se nám podaří číslo udržet někde mezi 1,2 a 1,3, bude to veliké vítězství, protože to nepovede ke zbytečným úmrtím kvůli přetíženému systému.“
Získali jsme čas, vysvětluje opatření Prymula
„Opatření, která jsme přijali, nejsou náhodná. Aplikovali jsme je poměrně striktně, vedla k tomu, že jsme získali čas, místo toho, aby propukla epidemie s plnou silou,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví.
Podle něj by přísnější opatření mohla epidemii v zemi zcela zastavit, k tomu se ale vláda nechystá přistoupit. „Bylo by to za cenu obrovských ekonomických nákladů a za cenu paralýzy života v zemi. Náš realistický scénář proto je, že budeme opatření různě kombinovat tak, abychom byli schopní žít a zároveň nedopustili scénáře z jiných zemí,“ plánuje Prymula. Tím by se podle něj mohlo podařit epidemii „řídit“.
„Po Velikonocích budeme co do tvrdosti některá opatření snižovat,“ oznámil Prymula.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je sice možné, že se některá opatření ještě před Velikonocemi rozvolní, režim by ale o svátečních dnech mohl být odlišný. Vojtěch upozornil, že letošní Velikonoce budou jiné než dosud: „Obvykle se lidé setkávají, rodiny se navštěvují, konají se mše. Letos to možné nebude. Nechceme jít cestou čínského nového roku, kdy se lidé rozjeli za rodinami a roznesli nákazu.“
Chystá se takzvaná chytrá karanténa
Rozvolňování opatření umožní podle náměstka Prymuly takzvaná chytrá karanténa, kdy se budou rychle vyhledávat a izolovat kontakty nakažených. „Chystáme spuštění centralizovaného systému s inteligentní karanténou a velínem, a to v horizontu čtrnácti dnů. Na konci tohoto týdne budeme mít představu, jak to poběží, a v následujícím týdnu to budeme ladit. Po Velikonocích to spustíme naostro,“ oznámil Prymula.
Podle náměstka je to jediný způsob, jak udržet nemoc pod kontrolou a přitom uvolnit život v Česku. „Chceme selektivní opatření, která nám umožní cíleně vychytávat nakažené. Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních, ty co nejrychleji otestovat a izolovat jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat,“ uvedl náměstek. „Chceme nastartovat zejména běh průmyslu. Nepočítali jsme, že výrobu zastaví automobilový průmysl.“
Podle Prymuly by tato takzvaná chytrá karanténa měla být efektivnější než plošná, která se podle něj často porušuje.
Hromadné akce budou podle ministra zdravotnictví Vojtěcha opět povolené jako jedny z posledních, podobně otevření škol. „Pravděpodobně půjdeme zpětně, jak byla opatření zaváděna. Hromadné akce, kultura, koncerty a fotbalové zápasy budou jedny z posledních, které uvolníme. To riziko je tam největší, “ řekl ministr k uvolňování restriktivních opatření.
ÚZIS má nonstop přehled o lůžkách
Dušek také v úterý představil nový zdravotnický informační systém. „V reálném čase máme přehled o volných kapacitách v nemocnicích, o lůžkách na odděleních intenzivní péče. Monitorujeme každou laboratoř, každé odběrné místo, hospitalizaci každého pacienta. Příroda přeje připraveným: díky novému systému můžeme v reálném čase reagovat na to, kde jsou volná lůžka,“ vyzdvihl Dušek. „Víme o každém funkčním ventilačním přístroji, máme seznam kontaktů a dispečink je schopný okamžitě zjistit, jestli je stroj v tuto chvíli využitý.“
Podle Duška je zřejmé, že nevyužité kapacity nemocnic, které se českému zdravotnickému systému v minulých letech vyčítaly, jsou nyní strategickou výhodou v boji proti šíření koronaviru a onemocnění COVID-19. „České zdravotnictví disponuje velmi robustní volnou kapacitou,“ řekl.
Zdravotníci pro péči o nakažené koronavirem by mohli mít v nouzi karanténu jen deset dní
Lékařů intenzivní péče jsou asi čtyři tisíce, sester 15 500. Lůžek na odděleních intenzivní péče je 4481, plicních ventilací je na nich 2080. Kapacita lůžek je využitá asi na 63 procent, k úterý tedy bylo volných asi 1700 lůžek a téměř 1300 ventilátorů. V Česku je také sedm desítek přístrojů na mimotělní oběh pro náhradu plic, shrnul předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
Tisíce specializovaných zdravotníků si proto podle Černého poradí až do chvíle, kdy bude v Česku až 30 tisíc nakažených. Podle Černého to vychází z údajů, podle kterých zhruba 10 procent nakažených vyžaduje hospitalizaci a jen asi třetina z nich potřebuje plicní ventilaci či mimotělní oběh.
„Až třicet tisíc nakažených by byl důvod pro aktivaci záložních kapacit,“ dodal Černý. Na jejich vytvoření nyní ministerstvo zdravotnictví pracuje. Dnes se snaží lékaři hospitalizovat nakažené, jen pokud mají nějaké obtíže, a po jejich překonání je propouští do domácí karantény. Přes 80 procent nakažených vůbec nepotřebuje nemocniční péči.
Podle náměstka Prymuly by při vyčerpání personálních kapacit zdravotníků pro péči o nakažené s nemocí COVID-19 mohlo být možné zkracovat u nich karanténu na deset dní. Zatím taková situace ale nenastala.
