Senátoři chtějí přísnější tresty za týrání zvířat. Poslancům proto vrátili zákon proti množírnám

Šest let za týrání zvířat, deset let za provozování množíren – takové tresty chtějí senátoři zařadit do novely trestního zákona, kterou proto vrátili do sněmovny. Poslanci ovšem návrh na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům probírali již při původním schvalování novely a zavrhli jej. Odpůrci tehdy argumentovali tím, že by byly tresty příliš přísné ve srovnání s těmi, které hrozí za násilí vůči lidem.

Novela, která má za sebou hlasování v Senátu a vrací se do Poslanecké sněmovny, míří proti množírnám, tedy chovům, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Ve znění, které schválili poslanci, počítá s možností zakázat chov zvířat fyzickým osobám na deset let a právnickým osobám až na dvacet let.

Poslanci ale odmítli návrhy na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům, což by Senát rád změnil. Do novely chce zařadit zvýšení sazby za týrání zvířat z pěti na šest let a také trestat provozování množíren, respektive chov zvířat v nevhodných podmínkách v krajním případě až deseti lety.

Například senátor Miroslav Antl (za ČSSD) tomu však oponoval. Domnívá se, že po takovém zpřísnění by byly tresty za zločiny spáchané na zvířatech příliš přísné ve srovnání s násilím vůči lidem. „Chcete-li zvýšit trestní sazby, udělejte to, ale udělejte to u všeho. Udělejte to napříč zvláštní částí trestního zákoníku. Vždyť to přece nejde, pak budeme příště zase dohánět jinou hlavu z trestního zákoníku?“ varoval senátory.

Václav Láska (SEN 21) si to ale nemyslí. Případné přísné tresty za násilí vůči zvířatům by považoval za vhodnou prevenci. „Ten, kdo týrá zvířata, nezřídka přejde i k násilí vůči jednotlivcům,“ míní. Navíc se Láska nedomnívá, že by byly tresty za zločiny na zvířatech tak vysoké – srovnal ublížení na zdraví s týráním. „Bude to zhruba v polovičce té sazby,“ poukázal.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která návrh senátorům představila jako zástupkyně skupiny, jež jej předložila, zdůraznila, že část věnovaná množírnám je klíčová. „Bez přijetí samotného trestného činu chovu v nevhodných podmínkách, tedy tzv. množírnách, nebude nadále možné množírny odhalovat a následně trestat,“ řekla. I ona ale podpořila také zpřísnění trestů. Domnívá se, že je to nutné kvůli odrazujícímu účinku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 40 mminutami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

O prázdninách přibývá vážných nehod cyklistů. Rizikem je alkohol i jízda bez přilby

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.
před 2 hhodinami

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 3 hhodinami

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 3 hhodinami

Ministry čeká první jednání po vládním volnu, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 8 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 12 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.