Babiš nebude muset stát v čele rady pro dotace, ale nic víc. Požadavky senátorů na zpřísnění sněmovna smetla

Pravidla pro členství ve vládní radě pro Evropské strukturální a investiční fondy se změní pouze tak, že jí bude moci předsedat i jiný člen vlády než premiér. Předlohu znovu schválili poslanci v původním znění, návrh Senátu na zpřísnění pravidel odmítli. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) by byly změny z horní komory zbytečné.

Andrej Babiš
Zdroj: ČTK Autor: Petr Kupec

V souvislosti s audity Evropské komise a údajným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) chce vláda změnit pravidla fungování rady pro Evropské strukturální a investiční fondy tak, aby Babiš ze zákona a titulu funkce premiéra nemusel být jejím předsedou. Novela ale narazila v Senátu. Ten navrhl, aby v zákoně výslovně zaznělo, že žádný člen rady nesmí být ve střetu zájmů podle pravidel EU. Poslanecká sněmovna však trvala na své původní verzi.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) by bylo zpřísnění navržené Senátem nadbytečné, neboť unijní nařízení o střetu zájmů je automaticky aplikováno na všechny státní orgány.

Podle kritiků však novela situaci nevyřeší a Babiš bude moci nadále ovlivňovat udělení dotací, a to včetně podpory společnosti Agrofert, kterou kvůli českému zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů. Premiér přitom radu již rok fakticky neřídí – jednání se neúčastní „z důvodu opatrnosti“. Rada je ovšem pouze poradním orgánem vlády a o dotacích rozhodují ministři, jimž Babiš předsedá.

Senátoři uspěli s návrhem pro korporace

Senátoři naopak ve sněmovně uspěli s návrhem na změnu novely zákona o obchodních korporacích. Poslanci kývli na požadavek horní komory, aby byly volnější podmínky pro výplatu pevného podílu na zisku u společností s ručením omezením.

Nynější zákon uvádí, že pevný podíl na zisku je v případě společnosti s ručením omezením splatný do tří měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá. Senát na návrh Tomáš Goláně (Senátor 21) navrhl rozšířit toto ustanovení tak, že tříměsíční lhůta bude platit jen tehdy, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) při projednávání ve sněmovně řekla, že její úřad sice původně považoval tuto úpravu za nadbytečnou, ale návrh Senátu nakonec podpořila.

Změna zákonů týkajících se obchodních korporací má zpřehlednit právní úpravu a snížit regulatorní zátěž podnikatelů. Umožní například rušit neaktivní firmy, což má bránit jejich možnému zneužití k podvodům.

O Válkové poslanci jednat nebudou, zmocněnkyní zůstává

Po takzvaných vratkách ze Senátu pokračovali poslanci druhými čteními nových zákonů. Do závěrečného schvalování zamířila novela, která má zpřesnit a sjednotit pravomoci a postupy úřadů zemí EU tak, aby mohly účinně odhalovat a trestat poškozování spotřebitelů.

Když na začátku lednové schůze schvalovali poslanci její program, chtěla opozice hovořit také o Heleně Válkové a jejím působení ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Snahu o debatu o Válkové zdůvodnila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová argumentem, že vládní zmocněnec pro lidská práva musí mít vysoký morální kredit.

Nedávno vyšlo najevo, že Válková za bývalého režimu spolupracovala na jednom z odborných článků s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Návrh na změnu programu schůze tak, aby mohli poslanci o činnosti Heleny Válkové jednat, však neprošel.