Proti návrhu na sloučení ministerstev zemědělství a životního prostředí se postavila vláda

Návrh poslanců hnutí Starostové a nezávislí (STAN) na sloučení ministerstev zemědělství a životního prostředí do resortu pro udržitelný rozvoj v pondělí vláda nepodpořila. Kabinet podle podkladů považuje návrh za nedostatečně zdůvodněný, předkladatelé podle něj také nevyčíslili hospodářské a finanční náklady navrhované změny. Novelu kompetenčního zákona nyní projedná sněmovna.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Radek Petrášek

Zásadním změnám zákona by podle vládních legislativců měla předcházet podrobná odborná i politická debata. Neměly by být podle nich předkládány jako poslanecký, ale jako vládní návrh po důkladném rozboru a po standardním připomínkovém řízení.

„Vnímám to jako nějaký názor určitého politického spektra. Bylo by potřeba napřed vyhodnotit plusy a minusy. V tuto chvíli to není dostatečně připraveno, aby se to mohlo zrealizovat,“ řekl před zasedáním vlády ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Poslanci STAN navrhují sloučit ministerstva od roku 2026. Nový úřad by se měl zabývat úkoly obou nynějších ministerstev, od ochrany zemědělského půdního fondu, vodního hospodářství až třeba k potravinářskému průmyslu.

Návrh má podle předkladatelů za cíl spojit kompetence obou nynějších ministerstev pod jedno vedení se společnou odpovědností za ochranu životního prostředí i za státní správu v zemědělství. Spojení obou úřadů je podle nich nezbytné kvůli zvýšeným nárokům souvisejícím s klimatickou změnou. Ochrana a hospodaření s vodou a půdou by neměly být podle autorů v konfliktu.

S návrhem se neztotožňovala ani opozice

Nové ministerstvo by také řídilo podřízené organizace. Jde o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Českou plemenářskou inspekci, Českou inspekci životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.

S návrhem se neztotožňují ani někteří zástupci opozice. Například první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin jej na Twitteru označil za pitomost. „Také nespojíte roli žalobce a roli obhájce. Jsou to dvě ramena vah, která se musí vzájemně vyvažovat, konfrontovat a hledat kompromis ku prospěchu země,“ uvedl.

„Pro ministerstvo životního prostředí, které se má nyní soustředit na klimatické otázky, by rozhodnutí o sloučení s ministerstvem zemědělství představovalo jasný krok zpět. V minulosti byl podobný pokus realizován na Slovensku a selhal. Vydejme se spíše cestou Německa či Polska, které má od roku 2019 dokonce ministerstvo klimatu,“ poznamenala na Twitteru předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). 

STAN neuspěl ani s návrhem na vyvlastňování kvůli suchu

Pro nadbytečnost vláda v pondělí odmítla také návrh poslanců Starostů a nezávislých na rozšíření možnosti vyvlastňování nemovitostí i pro stavby proti suchu. K novele vodního zákona pošle kabinet zákonodárcům záporné stanovisko. Nyní vodní zákon předpokládá možnost vyvlastňování jen u opatření proti povodním.

Vyvlastňování pro stavby ke snížení nepříznivých účinků sucha je podle vlády možné ze stavebního zákona, který je předpokládá v souvislosti s objekty proti živelním pohromám. Sucho podle nich k takovým pohromám patří.

Právní základ pro takový postup ale podle Starostů a nezávislých není kvůli obecným formulacím příslušných ustanovení jistý a může být zpochybněn. Novela by podle autorů uzákonila jednoznačně možnost vyvlastnění pro opatření proti suchu.

Stejně tak neuspěl návrh poslanců STAN, aby dal vodní zákon přednost zachytávání a shromažďování srážkových vod ze staveb a jejich následnému využití. Obdobný návrh už obsahuje vládní předloha, která je ve sněmovně před prvním čtením. 

V současnosti dává zákon přednost vsakování dešťové vody. Změna by podle předkladatelů z řad Starostů umožnila využít tuto vodu třeba k zalévání a obecně by se mohla snížit její spotřeba.

Vláda schválila teze hospodářské strategie, tu dostane v březnu

Skandinávské země, Nizozemsko, Švýcarsko a Irsko jsou inspirací hospodářské vize do roku 2030, kterou v pondělí vláda schválila. Česká republika chce v připravované hospodářské strategii propojit vědu s průmyslem a obchodem. Dokument předchází samotné strategii, která by měla být vládě předložena do konce června. 

Teze definují osm hlavních oblastí strategie: průmysl, stavebnictví a suroviny, dopravu, energetiku, vzdělávání a trh práce, podnikání a obchod, výzkum, vývoj, inovace a digitalizaci, regiony, krajinu a zemědělství a zdraví.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v materiálu uvádí, že Česko se v hospodářském rozvoji zaměří do roku 2030 na posílení domácího sektoru ekonomiky, podporu malých a středních podniků, posun ekonomiky na vyšší pozice v mezinárodní dělbě práce a v mezinárodním hodnotovém řetězci a na zvýšení kvality přímých zahraničních investic.

Kabinet v pondělí neprojednal návrh ministerstva spravedlnosti, který by v Česku umožnil podávání hromadných žalob. Bod byl zařazen na jednání kabinetu dodatečně v pátek, v pondělí ho ale ministři z časových důvodů odložili. Zákon, slíbený v programovém prohlášení vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), by umožnil lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení. V Česku zatím není možné hromadné žaloby podávat.

Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že nynější vymáhání práv z hromadných událostí je neefektivní a drahé pro stát i účastníky soudu. „Soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě,“ vypočítává materiál nynější nedostatky.

Ke změně plateb za zdravotní služby v dětských centrech je vláda neutrální

Vláda ve sněmovně nepodpoří ani neodmítne změnu financování zdravotních služeb v dětských centrech, jak ji navrhuje Pardubický kraj, který chce, aby zdravotní služby v dětských centrech hradily zdravotní pojišťovny. Nyní je platí zřizovatelé, tedy obvykle kraje.

Pardubický kraj poukazuje na to, že se tyto zdravotní služby neplatí ze zdravotního pojištění, přestože do systému za tyto pojištěnce stát platbu odvádí. „Tato skutečnost se jeví jako nespravedlivá diskriminace vybrané skupiny pojištěnců, obzvlášť jsou-li to děti, které bez svého zavinění potřebují velký podíl zdravotní péče,“ stojí v důvodové zprávě. Předkladatelé odhadují, že dětská centra by dohromady čerpala ze systému veřejného zdravotního pojištění kolem 30 milionů korun ročně.

Návrh je podle vládních legislativců možné podpořit, novela by ale nemusela naplnit zamýšlený účel, upozornili v podkladech pro jednání kabinetu. K úhradě zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění by bylo podle nich nezbytné, aby dětská centra měla smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Nárok na jejich uzavření ale ze zákona neplyne a dětská centra by se musela účastnit výběrových řízení.

„Mohlo by tak dojít k situaci, kdy by zdravotní péče poskytovaná přímo dětskými domovy pro děti do tří let věku nebyla hrazena vůbec. Například z toho důvodu, že pro zdravotní pojišťovnu by bylo výhodnější zajišťovat ji prostřednictvím agentur domácí péče,“ stojí v podkladech pro vládu.