V Česku loni vzrostla kriminalita o 3,5 procenta na 199 221 trestných činů. Objasněno bylo 105 994 z nich. Kriminalita stoupla ve všech krajích s výjimkou Libereckého a Zlínského. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo policejní prezidium. Největší podíl zaujímají činy majetkové. Meziročně se zvýšil počet případů vraždy, což zahrnuje jak ty dokonané, tak i připravované.
Po letech úbytku trestných činů vloni kriminalita v Česku opět vzrostla
Nárůst kriminality označil ředitel kriminální policie Michal Foit za drobný, také zvýšený počet vražd podle něj není v kontextu posledních pěti let zásadním vybočením z pětiletého průměru.
„Trend, který byl od roku 2013, kdy kriminalita meziročně klesala, samozřejmě nemohl jít donekonečna. Jednou musel přijít den, kdy se ten klesající trend zastaví a dojde k nějakému drobnému nárůstu. Není to nic dramatického, je to 3,5 procenta. Uvidíme, jak se kriminalita bude vyvíjet do budoucna dál,“ řekl Foit.
Před tím se kriminalita v tuzemsku naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325 tisíc trestných činů, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
Vývoj registrované a a kriminality v České republice
Jen asi pět vražd ročně se nepodaří objasnit
Z loňských statistik vyplývá, že mezi násilnými činy bylo nejčastější úmyslné ublížení na zdraví. Ze 143 trestných činů vražd, kterých bylo meziročně o 27 více, bylo 81 dokonaných, 56 ve stadiu pokusu a šest ve fázi přípravy. Bez objasnění zůstane průměrně čtyři až pět vražd ročně.
Nejčastějším motivem zůstaly osobní vztahy, které sehrály roli u 74 vražd. U 12 případů šlo o loupežný motiv, čtyři vraždy byly na objednávku. Nejvíce se loni opět vraždilo v Praze, Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji.
Násilná trestná činnost představovala 6,8 procenta ze všech kriminálních skutků a podařilo se ji vyřešit v 69 procentech případů. Nejčastějším násilným činem bylo úmyslné ublížení na zdraví. Mravnostních činů – tedy například držení dětské pornografie nebo znásilnění – bylo z celkového počtu 1,4 procenta a objasněny byly čtyři pětiny z nich.
Události: Podle policie sází zloději na hrubou sílu a rychlost (zdroj: ČT24)
Policii zaměstnávaly hlavně majetkové zločiny
Vůbec největší podíl trestných činů – 51,3 procenta – ovšem tradičně tvořily činy majetkové. Konkrétně bylo zaznamenáno 102 136 případů, většinu představovaly takzvané krádeže prosté, tedy například kapesní. Policisté objasnili zhruba čtvrtinu z majetkových trestných činů.
Vloupání se týká 22 161 případů. Pokud jde přímo o rodinné domy, tam policie řešila o 195 případů více, lupiči takto celkem vnikli do 2748 obydlí.
Kriminalita v České republice podle druhu
U vloupání Foit poznamenal, že pachatelé se přesouvají mezi kraji. Skupiny podle něj působí chvíli například v Moravskoslezském kraji, odkud se přesunou na jižní Moravu, potom do středních Čech a následně třeba do zahraničí.
„To je změna. U policie jsem třiatřicet let, a když se dříve páchala trestná činnost přes hranice okresu, už to bylo něco zvláštního. Dnes je to naprosto normální záležitost,“ podotkl ředitel a dodal: „Jsou to často skupiny pachatelů, které to mají dobře připravené. Zájmem jsou většinou peníze, šperky, tedy věci drobné, které se většinou neprodávají, nebo je minimální šance, že by na to policie při prodeji přišla.“
Sérii vloupání do rodinných domů aktuálně řeší Jesenice u Prahy a okolní obce. S žádostí o pomoc se obrátily i na ministra vnitra. Organizovaná skupina tam má na svědomí přes 120 vloupání. Zaměřuje se právě na drobné věci, jež se vejdou do batohů. Jde o zkušené zloděje, kteří se pohybují velmi rychle a jsou sportovně zdatní.
Registrované skutky v ČR po krajích (celková kriminalita v roce 2019)
Loni rovněž pokračoval trend vzrůstající kybernetické kriminality. Těchto skutků bylo zaevidováno 8417, což je téměř o čtvrtinu více než předloni. „Hodně trestných činů přechází do kyberprostoru, kde jsou páchány podvody nebo mravnostní trestná činnost,“ řekl k tomu Foit.
Jedinou oblastí kriminality, kde policisté zaznamenali mírný pokles o 248 skutků na 12,3 procenta, byly hospodářské trestné činy, to znamená podvody nebo zpronevěry.
Pachatelé způsobili o šest miliard vyšší škodu než předloni
Škoda způsobená trestnými činy loni dosáhla 24,3 miliardy korun, což je zhruba o šest miliard meziročně více. Zdaleka nejvyšší podíl na tom mají pachatelé hospodářských trestných činů, jako jsou například podvody. Pachatelé činů majetkových, tedy třeba krádeží, způsobili pětinu celkové škody.
Kriminalisté vyčíslili, že průměrná škoda u jednoho hospodářského trestného činu loni byla přes 704 tisíc korun, což je zásadní navýšení oproti roku 2018, kdy činila 428 tisíc korun.
Právě u podvodů evidují největší nárůst škody, a to zejména u pojistných, kde došlo ke zvýšení o 60 procent. „Lidé se pojišťují na vyšší částky, třeba i u více pojišťoven,“ podotkl k tomu Foit.