Už sto let se v Česku kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 vznikl Československý státní ústav meteorologický, na který navázal dnešní Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí lidé zaznamenávali už dříve, v centru Prahy pravidelně od konce 18. století. Tehdy ale zapisovali hlavně to, jak bylo. Začátek moderního pojetí s důrazem na předpověď se datuje právě rokem 1920.
Vůbec nejstarší stanice se nachází v pražském Klementinu, v okně v prvním patře se nepřetržitě měří už od roku 1775. Sto a více let se počasí v Česku zaznamenává celkem na deseti místech, například na Lysé hoře, kde se měří už od roku 1897. Měřicí budka se od té doby příliš nezměnila.
„Kromě toho, že byla budka dřevěná, teď je z laminátu, tak to bylo úplně stejné. Plus přístroje, co tu jsou, kromě jednoho čidla, ale hlavní přístroje tady byly,“ přibližuje vedoucí stanice na Lysé hoře Otakar Šlofar.
Od sešitů k superpočítačům
Pozorovatel dříve kontroloval stanici čtyřikrát denně, od šedesátých let potom každou hodinu. Sešit s naměřenými údaji pak museli meteorologové snést dolů do údolí a poštou poslat do Brna nebo do Prahy.
Meteorologové v centru kromě jiného kontrolovali, zda si pozorovatelé práci neulehčovali. „Oni už poznali v tom deníku, jestli písmo náhodou není dopisované. Šlo to poznat,“ vypráví Otakar Šlofar.
V současnosti už je stanice poloautomatická, a některé údaje tak vyplňuje počítač. „Do tabulky mi naskákaly hodnoty z čidel zvenku ze zahrádky. Odeslal jsem to do Prahy do Komořan, kde už si to zpracovává superpočítač,“ popisuje Šlofar.
- Za sto let měření meteorologové zaznamenali několik extrémů. Vůbec nejnižší teplotu naměřil 11. února 1929 amatérský meteorolog Josef Maňák, který rekordní mráz 42,2 stupně Celsia pod nulou zaznamenal na stanici v Litvínovicích u Českých Budějovic.
- Nejvyšší naměřená plusová hodnota je 40,4 stupně Celsia. Prvenství drží Středočeši, konkrétně obec Dobřichovice od 20. srpna 2012.
- Největší teplotní výkyv zažilo Československo o silvestrovské noci na přelomu let 1978 a 1979. Během ní se ochladilo až o 30,5 stupně. V zemi to tehdy vyvolalo energetickou krizi. Vytěžené zásoby uhlí ze dne na den zamrzly a školy musely vyhlásit uhelné prázdniny.
- Počasí ale nelámalo jen teplotní rekordy. Když roku 2007 zasáhl Česko orkán Kyrill, meteorologickou stanici na Sněžce bičoval vůbec nejsilnější vítr o rychlosti 216 kilometrů v hodině.
Výrazně se během desítek let proměnila i samotná předpověď počasí. Meteorologické údaje se dříve zakreslovaly ručně na meteorologické mapy, které shromažďovaly pozorování z jednotlivých stanic. „Předpovědní možnosti ale byly mizivé,“ říká meteorolog ČHMÚ Stanislav Racko.
Dnes už mají k dispozici výrazně více informací například z radarů, ze satelitů a především z meteorologických modelů. I díky tomu má předpověď na 24 hodin úspěšnost 95 procent.
„Na tři nebo čtyři dni je to tak spolehlivé, že jen v málo případech by to bylo úplně jinak. Z hlediska jednotlivce se ale může zdát, že to není až tak dobré, jak by to chtěli,“ usmívá se Racko.
Jak se postupně rozrůstal počet stanic, rostl i počet pracovníků ústavu. „Když začínal v roce 1920, tak to bylo devět expertů, kteří se snažili nějakým způsobem podchytit a začít organizovat meteorologickou službu. Dnes je nás téměř sedm stovek,“ nastínil ředitel úseku hydrologie ČHMÚ Jan Daňhelka.
Kvalita ovzduší nebo sucho
Odborníci ČHMÚ se už zdaleka nestarají jen o základní předpověď počasí, na 120 stanicích například měří kvalitu ovzduší. Největší počet sledovaných míst je ve velkých městech a na Ostravsku.
Čím dál důležitější je sledování množství a kvality vody, a to v podzemí i v řekách. To je klíčové pro průmysl i zemědělství. Hydrologové kombinují moderní přístup s tradičním. „Počítačové modely jsou každý den stejně doplňovány ruční předpovědí, kdy počítáme metodou, která byla zavedena do praxe v roce 1892,“ upozorňuje Daňhelka.
Ústav chce stále víc pomáhat nejen ve vědeckém výzkumu, ale také se přiblížit široké veřejnosti. I proto vytvořil volně dostupné mobilní aplikace s předpovědí počasí a dalšími podrobnými informacemi třeba o kvalitě ovzduší nebo o vyhlášených výstrahách.
Od svatého Petra ke klíčovacímu pozadí
Už od počátku své činnosti spolupracoval meteorologický ústav také s tiskem. Například předpověď počasí pro Brno na 6. ledna 1920, která vyšla ten den ráno v Lidových novinách, zněla: „Střídavě, ale většinou pod mrakem, žádné neb jen nepatrné srážky, teplota klesající, slabé severozápadní až severovýchodní větry.“
Také prezentace v médiích prošla za sto let výraznou proměnou. V televizi se objevila první předpověď ještě v éře černobílých obrazovek. Meteorologové jako moderátoři tehdy chyběli. Jaké bude počasí, pravidelně předpovídala postava svatého Petra na obrázcích Josefa Kliky.
Až v roce 1961 dostává předpověď počasí v televizi lidskou tvář. Na dalších 18 let se jí stal meteorolog Rudolf Koubek. V osmdesátých letech k divákům mluvili z obrazovky třeba Magdaléna Lípová nebo Vladimír Seifert. Zprávy o rozmarech počasí se v té době ještě stále připravovaly ručně.
Zlom přichází v roce 1994, kdy všechna data a mapy dostávají digitální podobu. Meteorologové se také učili pracovat s klíčovacím pozadím ve studiu. V té době byl symbolem počasí v České televizi třeba Ján Zákopčaník se svým pozdravem: „Slunce v duši.“
Od roku 2000 pracují moderátoři s nástrojem, který přebírá data přímo ze systému ČHMÚ. Škála údajů se neustále zvětšuje. „Dnes jsou předpovědi v médiích daleko preciznější a třeba v televizi mohou diváci vidět stejné materiály, s jakými pracují profesionální meteorologové,“ upozorňuje meteoroložka ČT Taťána Míková.
