Norové přebírají data a „prodávají“ je pod svou hlavičkou, štvou tím Česko i ostatní státy, říká šéf ČHMÚ

Více než na českou předpověď počasí v mobilní aplikaci se Češi často odkazují na norskou. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale tvrdí, že ta česká je pro Česko přesnější, protože porovnává a vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Češi jsou zřejmě jediní Evropané, kteří často používají předpověď počasí od cizího státu, řekl v rozhovoru ke 100. výročí založení ústavu.

„Jsou to zažité názory a změnit je bude nesmírně obtížné. Je to také o hrdosti a mentalitě národa,“ uvedl Rieder. Připustil, že ČHMÚ dlouho žádnou mobilní aplikaci s předpovědí neměl, a tak se stalo, že se Češi začali před několika lety orientovat podle norské, která už byla dostupná. Svoji aplikaci ČHMÚ spustilo teprve před rokem a půl.

Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder
Zdroj: ČTK

„Fenomén YR.no (norské služby, která vydává předpovědi počasí) je jen v Norsku a u nás. Nikde jinde tomu tak není. Nechci spekulovat, proč tomu tak je v Čechách, ale ostatní státy jsou více hrdé na to, co mají doma. Na co jsou pyšní Češi? Mám pocit, že česká nátura je taková, že téměř všechno, co máme, není nejlepší,“ uvedl.

V Česku využívaný model Aladin, který vypočítává vývoj teplot, srážek, větru a oblačnosti na několik hodin pro území České republiky, považuje Rieder pro předpověď na tři až šest dnů za přesnější než evropský centrální model.

ČHMÚ se chystá pořídit druhý superpočítač za zhruba 80 milionů korun. Předpoví proměnu počasí v Česku při různých scénářích klimatické změny, zpřesní i sezonní předpovědi. O výrobci bude jasno během prvního čtvrtletí příštího roku.

Čtrnáct evropských států včetně Norska a Česka denně zasílá aktuální data o počasí do Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, které sídlí v britském Readingu. Na provozu centra se státy podílejí finančně a posílají sem i své vědce. Zároveň odtud čerpají data, která dále zpracovávají do lokálních předpovědí.

Norský trik

„Jediní Norové berou výsledky z evropského centra, které platí stejně tak Rakušani, Češi i oni, a prezentují v rámci své aplikace pod hlavičkou Norského meteorologického ústavu a norské televize. Řada lidí pak říká: jdu se podívat na Nory, co dávají,“ stěžuje si šéf meteorologů.

Podle rezoluce Světové meteorologické organizace OSN je zakázané, aby jeden stát dělal předpověď počasí pro území jiného státu, mimo jiné z důvodu ochrany vzdušného prostoru. Norové ale podle Riedera fakticky neprovádějí předpověď, pouze přebírají data, která vytvoří evropské centrum a „prodávají“ je pod svojí hlavičkou.

Tato praxe podle Riedera rozčiluje nejen Česko ale i ostatní státy, které se podílejí na fungování Evropského centra pro střednědobou předpověď. Soudit se nemá smysl, myslí si však. „My musíme přesvědčit českou veřejnost, že předpovědi našeho ústavu jsou prostě lepší a kdykoliv dostupné,“ dodal. Jedním z cílů, které si Rieder dal po vstupu do funkce před dvěma lety, je zlepšit komunikaci a prezentaci Českého hydrometeorologického ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...