Norové přebírají data a „prodávají“ je pod svou hlavičkou, štvou tím Česko i ostatní státy, říká šéf ČHMÚ

Více než na českou předpověď počasí v mobilní aplikaci se Češi často odkazují na norskou. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale tvrdí, že ta česká je pro Česko přesnější, protože porovnává a vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Češi jsou zřejmě jediní Evropané, kteří často používají předpověď počasí od cizího státu, řekl v rozhovoru ke 100. výročí založení ústavu.

„Jsou to zažité názory a změnit je bude nesmírně obtížné. Je to také o hrdosti a mentalitě národa,“ uvedl Rieder. Připustil, že ČHMÚ dlouho žádnou mobilní aplikaci s předpovědí neměl, a tak se stalo, že se Češi začali před několika lety orientovat podle norské, která už byla dostupná. Svoji aplikaci ČHMÚ spustilo teprve před rokem a půl.

Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder
Zdroj: ČTK

„Fenomén YR.no (norské služby, která vydává předpovědi počasí) je jen v Norsku a u nás. Nikde jinde tomu tak není. Nechci spekulovat, proč tomu tak je v Čechách, ale ostatní státy jsou více hrdé na to, co mají doma. Na co jsou pyšní Češi? Mám pocit, že česká nátura je taková, že téměř všechno, co máme, není nejlepší,“ uvedl.

V Česku využívaný model Aladin, který vypočítává vývoj teplot, srážek, větru a oblačnosti na několik hodin pro území České republiky, považuje Rieder pro předpověď na tři až šest dnů za přesnější než evropský centrální model.

ČHMÚ se chystá pořídit druhý superpočítač za zhruba 80 milionů korun. Předpoví proměnu počasí v Česku při různých scénářích klimatické změny, zpřesní i sezonní předpovědi. O výrobci bude jasno během prvního čtvrtletí příštího roku.

Čtrnáct evropských států včetně Norska a Česka denně zasílá aktuální data o počasí do Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, které sídlí v britském Readingu. Na provozu centra se státy podílejí finančně a posílají sem i své vědce. Zároveň odtud čerpají data, která dále zpracovávají do lokálních předpovědí.

Norský trik

„Jediní Norové berou výsledky z evropského centra, které platí stejně tak Rakušani, Češi i oni, a prezentují v rámci své aplikace pod hlavičkou Norského meteorologického ústavu a norské televize. Řada lidí pak říká: jdu se podívat na Nory, co dávají,“ stěžuje si šéf meteorologů.

Podle rezoluce Světové meteorologické organizace OSN je zakázané, aby jeden stát dělal předpověď počasí pro území jiného státu, mimo jiné z důvodu ochrany vzdušného prostoru. Norové ale podle Riedera fakticky neprovádějí předpověď, pouze přebírají data, která vytvoří evropské centrum a „prodávají“ je pod svojí hlavičkou.

Tato praxe podle Riedera rozčiluje nejen Česko ale i ostatní státy, které se podílejí na fungování Evropského centra pro střednědobou předpověď. Soudit se nemá smysl, myslí si však. „My musíme přesvědčit českou veřejnost, že předpovědi našeho ústavu jsou prostě lepší a kdykoliv dostupné,“ dodal. Jedním z cílů, které si Rieder dal po vstupu do funkce před dvěma lety, je zlepšit komunikaci a prezentaci Českého hydrometeorologického ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 1 hhodinou

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 10 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...