Ve stínu Lidic a Ležáků: Valašské obce vyvražděné nacisty

Před sedmdesáti lety touto dobou sílilo ve valašských kopcích partyzánské hnutí, o němž se v posledních letech moc nemluví. Zatímco Rudá armáda stála 60 kilometrů před Berlínem, spojenci se blížili k Rýnu. A v zapadlé valašské vesničce Prlov sídlili partyzáni z brigády Jana Žižky. I tady se zdálo, že okupační moc je v koncích. Jenže to byl omyl. V dubnu nacisté uspořádali trestnou výpravu, během níž brutálně zavraždili šedesát obyvatel Prlova a okolních obcí. S posledními pamětníky natáčel Karel Vrána z Reportérů ČT.

Paní Ondrášková ztratila před 70. lety na samém konci války všechny své nejbližší příbuzné – rodiče, dva bratry a sestru. Sama přežila pouze zázrakem. Její rodinu a další obyvatele valašské vesničky Prlov vyvraždili členové nacistického protipartyzánského komanda.

Daniel Gargulák, Muzeum prlovské tragédie

„Šedesát lidí bylo zabito drastickým způsobem, ve vlastních domech s vlastními příbuznými, středověkým způsobem upálení, oběšení, zastřelení.“

Důvodem tragédie bylo, že v okolí od začátku okupace sílilo odbojové hnutí. Na sklonku léta 1944 pak na Moravu ze Slovenska přešla první velká organizovaná partyzánská skupina – Brigáda Jana Žižky z Trocnova. Ta po střetech a pronásledování protipartyzánskými jednotkami nakonec zakotvila na Valašsku. A místní obyvatelé partyzánům pomoc neodmítli.

„Bylo potřeba ty lidi ukrývat, poskytnout jim ubytování, starat se o základní hygienické potřeby, o zdravotnické zajištění, opravovat obuv, ošacení. Vždyť jsme nic neměli, bez těchto lidí by nebylo nic, nepřežil by jediný výsadek,“ říká bývalý partyzán Jan Hronek.

Navíc nacistickou okupační správu znervózňovaly čím dál troufalejší akce partyzánů vedených sovětským důstojníkem Dajanem Murzinem. „Dělali destrukce na železnici, což okupantům působilo veliké problémy – podřezávali sloupy. Zdá se, že to je malichernost, ale přerušit spojení v té době znamenalo ohlušit armádu,“ vysvětluje Daniel Gargulák z Muzea prlovské tragédie. Janu Hronkovi se zase podařilo vykrást zbrojní sklad, který si maďarští vojáci – spojenci Německa – zřídili ve škole, kde působil jeho otec.

Skupinka partyzánů, která přešla na Valašsko ze Slovenska
Zdroj: Muzeum prlovské tragédie

Ploštinu připomíná film 'Smrt si říká Engelchen'

Smyčka se kolem valašských vesnic začala stahovat v dubnu 1945. Nacistům se podařilo mezi partyzány nasadit konfidenty, v získávání informací pomohli i slovenští příslušníci fašistické Hlinkovy gardy, kteří se vydávali za uprchlé vojáky. Dne 19. dubna trestný oddíl zmasakroval obyvatele osady Ploština. Její osud vstoupil do veřejného povědomí díky knize Ladislava Mňačka 'Smrt si říká Engelchen' a stejnojmennému filmu režisérské dvojice Kadár–Klos.

„Mňačko tam jako student, který utekl z totálního nasazení, prožil nějaké období, řešil sám v sobě i to vnitřní drama, že Ploštinu nebránili, část partyzánů byla v okolí a v podstatě přihlížela té likvidaci,“ popisuje spisovatel a autor knih o prlovské tragédii Roman Cílek.

Další na řadě byl právě Prlov. Němcům se podařilo zatknout mladého partyzána Aloise Oškeru, ze kterého vymlátili informace o pobytu partyzánů ve vsi. Přidalo se i svědectví maďarských vojáků, kterým se podařilo utéct z partyzánského zajetí a informace od slovenských zvědů. Zásah nakonec přišel 23. dubna.

„Mého dědečka probudilo řinčení skla, a štěkot psů a samozřejmě 'raus, raus'. Vyhnali je, jiní museli třeba ležet v místech před obecním úřadem v blátě a tam se stávaly takové excesy, že si Němci třeba všimli, že mají zlaté zuby, tak jim zuby vykopali a bavili se tím, že už je nebudou potřebovat,“ uvádí Daniel Gargulák z Muzea prlovské tragédie.

Nacisté nahnali obyvatele Prlova do hostince a tady je vyslýchali. Přítomný byl i udavač Oškera a maďarští a slovenští vojáci, kteří jednotlivé obyvatele vesnice usvědčovali ze spolupráce s partyzány. Poté došlo na samotnou exekuci.

11 minut
Reportéři ČT: Když na Valašsko přišla smrt
Zdroj: ČT24

Daniel Gargulák, Muzeum prlovské tragédie

„Přišli k jednotlivým domům, kde Němci řekli jména, ostatní se na to museli dívat. A střelbou byli donuceni vejít do už hořících stavení. Takže ti, kteří se snažili pudem sebezáchovy vylézt ven, byli střelbou třeba do paží donuceni se vrátit dovnitř. Ale většinou je nestříleli tak, aby je zabili, ale aby tam uhořeli.“

Pouhých patnáct dnů po masakru válka skončila. Jenže sovětského partyzánského velitele z Valašska Dajana Murzina po válce doma podezírali kvůli jeho pobytu v Československu a styky s výsadkáři z Británie ze špionáže pro Západ. Měl ale štěstí a v gulagu neskončil.  Štěstí měl i jeden z velitelů masakru – důstojník SS Werner Tutter. Toho československé orgány sice zatkly, ale poté, co podepsal závazek, že bude pracovat pro StB, ho propustily.

„O Lidicích a Ležácích ví celá republika od A do Z všechno, existují tam velké památníky s obrovskými rozpočty. Ale existují i obce jako je Leskovec, Ploština, Prlov, Vařákovy Paseky, které jsou zapomenuté. A tam během měsíce bylo zabito šedesát lidí, nesmí se na to zapomenout,“ uzavírá Gargulák.

  • Ploština: 19. dubna 1945, 24 mrtvých, 10 vypálených domů
  • Prlov: 23. dubna 1945, 21 mrtvých, 8 vypálených domů
  • Vařákovy Paseky: 2. května 1945, 4 mrtví, 8 vypálených domů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteBabišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
06:00Aktualizovánopřed 52 mminutami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
14:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Záchranáři se psy nacvičují pomoc z lavin

Desítky horských záchranářů i policistů včetně psovodů nacvičují v rámci mezinárodního lavinového a kynologického kurzu záchranu lidí z lavin. Na hřebenech v okolí krkonošské Pece pod Sněžkou, kde se akce koná, je v těchto dnech až 70 centimetrů sněhu. Účastníci si během výcviku již vyzkoušeli jak mrazivé, tak i deštivé počasí.
před 7 hhodinami

Teplický soud zamítl žádost exposlance Feriho o podmíněné propuštění

Bývalý poslanec Dominik Feri zůstává ve vězení, okresní soud v Teplicích totiž ve čtvrtek zamítl jeho žádost o podmíněné propuštění. Odsouzen byl na tři roky za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění, žádost podal po odpykání poloviny trestu. Podle žalobce ani soudu zatím Feri neprokázal polepšení, zcela mu chybí sebereflexe. Někdejší politik podal proti usnesení teplického soudu stížnost, pravomocně rozhodne Krajský soud v Ústí nad Labem. Státní zástupkyně ho v úterý obžalovala z dalšího znásilnění.
11:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...