Zeman požádal Senát o souhlas se jmenováním Šámala na soudce Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman předložil Senátu žádost o souhlas se jmenováním předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala na soudce Ústavního soudu. Šámal minulý týden přijal Zemanovu nabídku, aby se o post ucházel. Kandidáti na soudce Ústavního soudu mohou do funkce nastoupit jedině v případě, že je horní komora parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.

Pavel Šámal
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Šámal dostal od hlavy státu nabídku 27. listopadu, poté si vzal dva týdny na rozmyšlenou. Minulý týden po schůzce se Zemanem řekl, že rozhodování pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svoji srdeční záležitost.

Se Zemanem mimo jiné diskutoval o tom, kdo by ho měl v čele Nejvyššího soudu nahradit. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat.

Specialista na trestní právo

Šámal Nejvyššímu soudu předsedá od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby volné. Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu – tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi. 

Pavel Šámal
Profil

Pavel Šámal

Šámal se narodil 24. září 1953 v Náchodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1977). Později získal akademický titul Ph.D. (1999). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro trestní právo, kriminologii a kriminalistiku. Působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze či na Policejní akademii v Praze.

Svoji soudcovskou kariéru zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud České republiky, z kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U Nejvyššího soudu v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993. Během výkonu funkce u Nejvyššího soudu působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru ministerstva spravedlnosti.

Nejvyšší soud Šámal řídí od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. Expert na trestní právo tehdy řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž soudu, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později dodal, že soudu se daří posilovat autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.

V lednu 2018 se Šámal ohradil vůči výroku premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že v Česku si lze objednat trestní stíhání (vyjádření zaznělo ve sněmovně v souvislosti s kauzou Čapího hnízda). Podobné výroky mohou podle Šámala ohrozit důvěru ve spravedlivou justici, a v důsledku vést až k rozpadu demokratického právního státu. Šámal řekl, že ústavní činitelé by se bez důkazů takto vyjadřovat neměli.

V souvislosti s kauzou H-Systemu se Šámal v roce 2018 vyslovil pro to, aby do případu vstoupil český stát a odškodnil poškozené. Řekl to po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Omluvil se v té souvislosti také za průtahy řízení, právě proces kolem H-Systemu je podle Šámala příkladem, kdy soudy rozhodovaly nepřiměřeně dlouhou dobu.

Jako předseda Nejvyššího soudu například Šámal rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkconáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent. 

Je členem zkušební komise pro zkoušky justičních čekatelů soudů (od roku 1992) a pro advokátní zkoušky advokátních koncipientů pro obor trestního práva (od roku 1996). Šámal dále pracuje v komisi Legislativní rady vlády ČR pro trestní právo (od roku 1998) a je členem redakčních rad různých odborných časopisů. Od roku 2002 působí v Mezinárodní asociaci trestního práva. Byl hlavním autorem nového trestního zákoníku, který vstoupil v účinost v roce 2010.

Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý, jeho manželka Milada je soudkyní Nejvyššího soudu.

Zdroj: ČTK