Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana a bude se ucházet o post ústavního soudce. Potvrdil to po středeční schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Prezident předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, který je musí schválit. Jedno místo v Ústavním soudu je uvolněno od začátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.
Šestašedesátiletý Šámal dostal od Zemana nabídku 27. listopadu a vzal si dva týdny na rozmyšlenou. V úterý řekl, že rozhodování pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost.
„Zároveň tady byla velká výzva stát se členem Ústavního soudu, nejvyšší soudní instituce v České republice. Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, tak o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu,“ vysvětluje.
Šámal bude čelit takzvanému grilování v horní komoře parlamentu. Už dříve prohlásil, že se ho neobává, nyní doplnil, že ho nepodceňuje a připraví se na něj. Senátoři letos jednoho Zemanova kandidáta odmítli – v březnu pro Aleše Gerlocha hlasovalo pouze 19 z 64 přítomných zákonodárců.
Prezident vybere Šámalova nástupce
Šámal se Zemanem diskutoval i o tom, kdo by ho měl nahradit v čele Nejvyššího soudu. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat, protože to považuje za předčasné. „My jsme i o těchto otázkách hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že chce tuto otázku se mnou řešit až poté, co získám případně souhlas Senátu,“ dodává. O obsazení křesla předsedy Nejvyššího soudu rozhoduje hlava státu.
Nejvyššímu soudu Šámal předsedá od roku 2015. Stejně jako Musil je specialistou na trestní právo. Jako soudce by musel za čtyři roky skončit kvůli věku, v roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný podobný limit neexistuje.
Problémy s doplňováním patnáctičlenného Ústavního soudu se v minulosti už objevily. Když bývalý prezident Václav Klaus s obtížemi vybíral druhou generaci soudců, klesl v roce 2004 počet členů na jedenáct. Nemohli tak řešit návrhy na zrušení zákonů. V roce 2013 bylo soudců krátkodobě dvanáct.
Po Zemanově nástupu do funkce hlavy státu se podařilo soud rychle doplnit, třetí generaci soudu pak Zeman postupně jmenoval od května 2013 do konce roku 2015. Neuspěl s nominacemi Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Jana Sváčka.
Šámal se narodil 24. září 1953 v Náchodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1977). Později získal akademický titul Ph.D. (1999). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro trestní právo, kriminologii a kriminalistiku. Působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze či na Policejní akademii v Praze.
Svoji soudcovskou kariéru zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud České republiky, z kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U Nejvyššího soudu v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993. Během výkonu funkce u Nejvyššího soudu působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru ministerstva spravedlnosti.
Nejvyšší soud Šámal řídil od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou; jeho nástupce zatím nebyl vybrán ani jmenován.
Šámal při svém jmenování do čela Nejvyššího soudu řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž soudu, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal coby expert na trestní právo také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později dodal, že soudu se daří posilovat autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.
V lednu 2018 se Šámal ohradil vůči výroku premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že v Česku si lze objednat trestní stíhání (vyjádření zaznělo ve sněmovně v souvislosti s kauzou Čapího hnízda). Podobné výroky mohou podle Šámala ohrozit důvěru ve spravedlivou justici, a v důsledku vést až k rozpadu demokratického právního státu. Šámal řekl, že ústavní činitelé by se bez důkazů takto vyjadřovat neměli.
V souvislosti s kauzou H-Systemu se Šámal v roce 2018 vyslovil pro to, aby do případu vstoupil český stát a odškodnil poškozené. Řekl to po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Omluvil se v té souvislosti také za průtahy řízení, právě proces kolem H-Systemu je podle Šámala příkladem, kdy soudy rozhodovaly nepřiměřeně dlouhou dobu.
Jako předseda Nejvyššího soudu například Šámal rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkconáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent.
Je členem zkušební komise pro zkoušky justičních čekatelů soudů (od roku 1992) a pro advokátní zkoušky advokátních koncipientů pro obor trestního práva (od roku 1996). Šámal dále pracuje v komisi Legislativní rady vlády ČR pro trestní právo (od roku 1998) a je členem redakčních rad různých odborných časopisů. Od roku 2002 působí v Mezinárodní asociaci trestního práva. Byl hlavním autorem nového trestního zákoníku, který vstoupil v účinost v roce 2010.
Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý, jeho manželka Milada je soudkyní Nejvyššího soudu.
Zdroj: ČTK
