Židům vystavil tisíce pasů. Osud studenta zabitého nacisty připomíná kámen zmizelých

Osud studenta Marka Frauwirtha, kterého s dalšími osmi vysokoškoláky popravili 17. listopadu 1939 nacisté, připomíná kámen zmizelých v pražské ulici Jilská. Tam pobýval v době svého zadržení gestapem. Letos je to od Frauwirthovy smrti 80 let.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

„Měl jsem velkou radost, když jsem se dozvěděl od profesora Jozefa Leikerta, že se má položit pamětní kostka na chodník před ‚Dům U Kočků‘ k uctění Frauwirthovy památky,“ komentoval připomínku slovenský velvyslanec  Petr Weiss.  

„Potěšilo mě to i proto, že tento mladý levicový intelektuál z oravského Tvrdošína byl univerzálně nadaný, vzdělaný a velmi oblíbený v kruzích, ve kterých se pohyboval. Obětavě pomáhal lidem, kteří se po německé okupaci ocitli v ohrožení,“ dodal.  

Za pietní akcí, která se uskutečnila v pátek 15. listopadu, stojí profesor Jozef Leikert z Univerzity Komenského v Bratislavě. Ten požádal Iniciativu A. zabývající se připomínáním zapomenutých hrdinů, aby spolu s Československou obcí legionářskou událost zorganizovala.

„Letošní 80. výročí uzavření českých vysokých škol, popravy devíti mladých lidí pro výstrahu a odvlečení 1222 studentů do koncentračního tábora je vhodnou příležitostí k odhalení Kamene zmizelých,“ říká.

Pietní položení kamenu zmizelých, který připomíná popraveného Marka Frauwirtha

Zdroj: ČTK
Autor: Ondřej Deml

„Frauwirth byl charismatickou osobností, spolužáci a přátelé ho měli velmi rádi, vyhledávali ho, protože se v jeho přítomnosti cítili dobře. Byl mimořádně vzdělaný, miloval umění, hodně četl, hrál na kytaru, na housle, rád recitoval. Z devíti spolu s ním popravených byl pravděpodobně nejpokrokovější a dá se o něm i říci, že to byl typický levicový intelektuál své doby,“ akcentuje. 

Záchrana Tigrida a osudný Opletal 

Marek Frauwirth byl slovenský Žid a aktivista, který se v roce 1932 přestěhoval do Prahy kvůli studiím. Svůj titul komerčního inženýra získal na ČVUT. Přes nepokoje roku 1939 zůstal v Praze a aktivně se zapojil do vydávání falešných výjezdních dokumentů pro Židy a odboráře.

Pod krycím jménem „Ing. Marek“ vystavil ilegálně na slovenském konzulátu v Praze 2216 výjezdních pasů. „Musel tušit, že osud Židů ve střední Evropě bude stejně tragický jako v říši. Přesto neemigroval, ale vrátil se z cest do Prahy a zapojil se,“ okomentoval Karel Polata z Iniciativy A. Díky této činnosti se podařilo z protektorátu utéct stovce lidí, mezi nimi byl i český spisovatel Pavel Tigrid. 

Samotný Frauwirth ale režim nepřežil. V den pohřbu studenta Jana Opletala ztratil svou osobní aktovku. V té nosil protinacistické odbojové letáky, které aktivně roznášel. „Je možné, že právě na základě tohoto nálezu si pro něj 17. listopadu v půl páté ráno přišlo gestapo,“ uvedl historik Jakub Jareš na iForum Univerzity Karlovy. Ve stejný den byl student popraven v bývalých dělostřeleckých kasárnách. Stal se tak jedním z devíti popravených studentů roku 1939.

„Budu rád, když pamětní kostka vzbudí zájem české veřejnosti i návštěvníků Prahy ze Slovenské republiky,“ dodal slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss.

Zájem o kameny v Česku stále roste

Není to první pokus uctění Frauwirthovy památky. Už v roce 1945 žádali jeho dva bratři Maxmilián a Jozef ministerstvo národní obrany v Praze o udělení vyznamenání pro svého sourozence. Marek Frauwirth má také svou pamětní desku na Základní škole Štefana Šmálika v Tvrdošíně, kde se narodil.

Stolpersteinovy kameny neboli kameny, „o které je třeba klopýtnout“, připomínají osudy lidí holocaustu a nacistického režimu. O zlaté kostky roste zájem. O jejich výrobu zažádala letos nová města. Opomenuté osudy by si tak měli připomenout lidé v Českém Krumlově, Pardubicích, Mělníku nebo Žacléři. Sami výrobci hlásí naplnění výrobní kapacity.

S připomínkou „zmizelých hrdinů“ přišel v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig, který položil první kámen před radnicí v Kolíně nad Rýnem. V České republice se kameny nacházejí od roku 2008. Od té doby se z Prahy rozšířily do více než 35 měst. Za poslední rok můžou lidé narazit na 59 nových zlatých památek.