Geneticky modifikované plodiny zachraňují životy, říká biolog. Chtěl by jejich povolení v EU

9 minut
Biolog Jiří Friml hostem pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Je potřeba, aby byly v Evropě povolené geneticky modifikované organismy (GMO), říká rostlinný biolog Jiří Friml. V jiných částech světa díky této technologii pěstují rostliny odolnější vůči škůdcům nebo obsahující více živin a vitaminů, což zachraňuje stovky tisíc životů v Africe nebo v jihovýchodní Asii. Friml ve středu získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie.

Můžete popsat, na čem v souvislosti s rostlinami pracujete, abychom to pochopili i my laici?

Rostliny jsou v podstatě úplně jiné organismy než živočichové. Ti, když se stane něco nepřátelského v jejich prostředí, můžou bojovat nebo utéct.  Rostlina ale zůstává na místě a musí se přizpůsobit svým růstem. 

To znamená, že ve větru nebo v zimě poroste méně a v lepších podmínkách poroste více. Když je potřeba dosáhnout k vodě, kořeny porostou delší. Když jsou v půdě, kde je víc živin, budou se víc větvit. V podstatě se (rostlina) přizpůsobí prostředí tím, že změní to, jak vypadá, jak roste. 

Jak rychle je schopná se rostlina – já vím, že se to asi pravděpodobně liší prostředím a konkrétním typem rostliny – obecně přizpůsobit?

Například kořen, který chce růst směrem dolů, se reorientuje během několika málo minut. To znamená, že některé reakce jsou velmi rychlé. Trvají i několik sekund.

Čím to je, že jsou schopné takhle rychle přeprogramovat svůj vývoj?

To je objekt toho našeho výzkumu. Hlavní signální molekula v rostlinách, která se jmenuje auxin – rostlinný hormon – se v určitých buňkách hromadí. A pak je instruuje, aby buď začaly růst, začaly se prodlužovat nebo naopak růst přestaly, začaly se dělit či vytvářet nový orgán – třeba nové listy nebo květy. 

Auxin tak v podstatě funguje jako univerzální signál, který buňky v rostlině – na základě toho, jak daná rostlina vnímá, co se děje v okolí – instruuje, jak se mají chovat. 

Když hovoříte o relativně vysoké přizpůsobivosti rostlin, znamená to, že jsou rostliny obecně schopnější – než jsme předpokládali – reagovat na změny klimatu a s ním související jevy, jako jsou jiní škůdci, různá teplota, vlhkost?

To asi ne. Máme zkušenosti tisíce let zemědělství, kdy víme, jak ty rostliny reagují a do jaké míry se mohou vyrovnat se změnami prostředí. To znamená, že limity jako lidská společnost známe velice dobře.

Výzkum, co provádíme, samozřejmě tyto limity může posunout. Tím, že budeme znát  mechanismy, jak to ta rostlina dělá, tak je budeme schopni vylepšit, když to řeknu jednoduše.

GMO jako cesta k odolnějším a nutričně hodnotnějším rostlinám

Jakým konkrétním způsobem? Co si pod tím mám představit?

Můžeme zapnout nebo vypnout geny kódující některé bílkoviny, které jsou důležité pro odpověď. Můžeme je zapnout v určitých částech rostliny. K tomu, abychom to mohli dělat, je ale potřeba, aby v Evropě byly povolené takzvané GMO, neboli geneticky modifikované organismy.

  • Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA, případně RNA u RNA virů) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.
  • Zdroj: Wikipedie 

To je moje další – velice důležitá – otázka. Jak se to vypnutí a zapnutí děje za situace, kdy je ve velké části západního světa ten odpor ke geneticky modifikovaným organismům tak velký?

Když to zase zjednoduším, tak v současné době je možné, že vezmeme pytel semen a vystavíme ho nějakému mutagennímu účinku – třeba radioaktivnímu záření. 

Tyto tisíce semen pak vysejeme a mezi nimi najdeme rostlinu, kde náhodně došlo k vypnutí nebo zapnutí toho správného genu. To je legislativně v pořádku. Pokud my – molekulární biologové – změníme jenom jeden jediný gen a víme, co děláme, tak je to legislativně nepovolené. 

Takže v současné době, pokud to děláte třeba v USA, tak to můžete dělat tím druhým způsobem, a pokud to děláte v Evropské unii, tak musíte spoléhat na náhodu. Máte pak ještě tu nevýhodu, že v těch náhodně zmutovaných rostlinách budou samozřejmě desítky, stovky nebo tisíce jiných mutací, které nemáte pod kontrolou. 

Co by bylo například možné, pokud by ta pravidla byla volnější?

Bylo by možné mít rostliny, které budou mít zhruba o třicet procent vyšší výnos. Byli bychom schopni mít rostliny, které budou odolné vůči různým škůdcům, takže nebude je potřeba stříkat tolik pesticidy a jinými jedy. 

Mohli bychom mít rostliny, které by pro nás byly nutričně hodnotnější, měly by více vitaminů a více látek, které chybí. Například existuje zlatá rýže nebo zlaté banány, což jsou plodiny, které v podstatě v banánech nebo v rýži vytvářejí vitamin A, a tím pádem můžou zlepšit kvalitu života nebo zachránit život stovkám tisíc lidí v Africe a v jihovýchodní Asii, kde populace, které jsou závislé na rýži nebo na banánech, mají nedostatek vitaminu A.

Myslíte si, že tyto argumenty  budou jednou dostatečně silné na to, abyste přesvědčili legislativní orgány v západní Evropě a v Evropě jako takové?

Určitě budou dostatečně silné. Jakákoliv technologie, která je schopná zlepšit kvalitu lidského života, se vždycky nakonec prosadí. Je otázka, o kolik to nastane v Evropě později než třeba v Americe nebo teď v Anglii a kolik se ztratí cenného času.

Od přiotrávení rtutí k rostlinám

Zaujala mě ve vašem životopise jedna zajímavá věc. A to, že jste se k rostlinám dostal náhodným přiotrávením rtutí. Můžete říct, co se stalo? 

Původně jsem studoval chemii, biochemii a fyzikální chemii. Když jsem pracoval na své magisterské práci, tak jsem pracoval se rtuťovou elektrodou. Pravděpodobně jsem pracoval trochu víc, než bylo zdrávo, a tou rtutí jsem se přiotrávil.

Můj původní plán byl, že doktorskou práci odjedu dělat do Brazílie, kde budu studovat obsah vitaminu C v pomerančích. Vzhledem k mému zdravotnímu stavu, ale tato možnost padla, tak jsem se v podstatě náhodou dostal k rostlinám a do německého Ústavu Maxe Plancka. 

Teď pracujete v Rakousku. Jak byste porovnal vědecké prostředí v Rakousku a v Česku v konkrétním oboru, kterému se věnujete?

Musím říct, že lidský potenciál v mém oboru v Česku je daleko větší než v Rakousku. Máme spoustu vynikajících, schopných, pracovitých, dobře vzdělaných lidí. Ale ty podmínky nebo koncept vědy jsou samozřejmě v Rakousku lepší. Investice do vědy jsou tam větší, celý ten systém je průhlednější. Takže to nakonec funguje efektivněji než v Česku, kde to závisí na kvalitách těch jednotlivých vědců, a nikoliv na systému. 

Redakčně kráceno a upraveno. Celý rozhovor je k dispozici ve videu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 15 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 16 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 20 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
23. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
23. 12. 2025
Načítání...