Lidí ve vyloučených lokalitách v Česku zřejmě přibývá. Vážná je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji

V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců a v pondělí by ji měla projednat vláda. V roce 2015 bylo v Česku podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíc obyvateli a v roce 2006 kolem tří set ghett s 80 tisíci obyvateli.

„Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit na úrovni obcí s rozšířenou působností je od roku 2015 relativně stabilní. Kritická zůstává situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se na území všech obcí s rozšířenou působností vyskytuje alespoň jedna sociálně vyloučená lokalita,“ uvádí zpráva.

V Česku jsou po zrušení okresů dvě stovky takzvaných obcí s rozšířenou působností. Svou chudinskou lokalitu má podle zprávy rovněž 85 procent těchto měst v Olomouckém kraji, čtyři pětiny v Královéhradeckém a Libereckém a dvě třetiny v Moravskoslezském a Plzeňském.

V Jihočeském kraji a na Vysočině je to víc než polovina a necelá polovina pak v Pardubickém, Středočeském a Zlínském kraji. Nejlepší je situace v Jihomoravském kraji, kde má vyloučené místo třetina měst. Situaci v Praze a jejích částech zpráva neupřesňuje.

Autoři dokumentu podotýkají, že loňský počet vychází z hrubých odhadů a subjektivního vnímání romských poradců a koordinátorů z regionů. Předchozí analýzy hovořily o zhruba třech stech ghettech v roce 2006 a více než šesti stech v roce 2015. Za vyloučenou lokalitu analytici považovali místo, kde žilo aspoň 20 lidí v tísni. Byli odkázáni na dávky a bez práce, měli dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.

Rozdrobení chudinských lokalit

Situaci v minulosti zhoršila ekonomická krize. Lidé se stěhovali do odlehlejších míst a chudinské lokality se rozpadaly na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, v roce 2015 pak 188. Třeba v Ústeckém kraji to byla celá sídliště, na Olomoucku či Karlovarsku naopak menší venkovská místa.

Nynější zpráva také uvádí, že v roce 2017 žilo v Česku podle odhadů 240 300 Romů. Zhruba polovina z nich se dostala do vyloučení. Autoři ve zprávě píšou, že soužití Romů a ostatních „není ideální ani bezproblémové“ a v minulém roce se nezlepšilo. Podle zprávy ke zlepšení nepřispívají vystoupení některých politiků a jejich „rétorika vůči nepřizpůsobivým“.

Situaci v ghettech a jejich okolí chtěla vláda zlepšit pomocí patnácti opatření pro boj s chudobou. Ministerstvo práce seznam zveřejnilo před rokem poté, co kabinet upustil od přípravy zákona o sociálním bydlení. Sněmovní sociální výbor před třemi týdny kritizoval, že v řešení žádný pokrok nenastal.