Dohady končí. Platy politiků vzrostou o necelá tři procenta

Praha - Po několikatýdenních dohadech Poslanecká sněmovna schválila zvýšení platů zákonodárců o 2,9 procenta. Prošel tak návrh z dílny sociální demokracie, která chtěla navázat mzdy politiků na průměrnou mzdu. Základní plat poslance i senátora je od roku 2011 zmrazen, činí 55 900 korun, nově by mělo jít o 57 600; normu ale ještě musí posvětit Senát a do konce roku podepsat prezident.

„Najít elementární shodu bylo velmi složité. Zvítězila umírněná, pragmatická varianta,“ konstatoval předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Zvýšení je v intencích růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a je dobré řešení, že se platy ústavních činitelů nezvyšují více, než rostou platy učitelů nebo zaměstnanců ve zdravotnictví. Současně návrh znamená, že se sněmovna nebude muset v příštích letech k platům vracet.“

Pro návrh hlasovalo 102 ze 187 přítomných poslanců, pět jich bylo proti. Zvýšení platů o 2,9 procenta prošlo díky hlasům ČSSD, KSČM, lidovců a devíti poslanců hnutí ANO (hlasování se zdržel Andrej Babiš, Jaroslava Jermanová i Martin Stropnický). Zákon tak prošel vahou opozičních, komunistických hlasů. „Když jsme viděli hlasování vládní strany ANO, tak jsme měli obavu, že usilují o skokové zvýšení o 26 procent,“ uvedl k rozhodnutí komunistů jejich předseda Vojtěch Filip. „Náš návrh neprošel, tak jsme hledali další, který měl nějakou logiku,“ řekl pak šéf lidovců Pavel Bělobrádek, jehož poslanci se také většinově postavili za Hamáčkův návrh.

Schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak by se automaticky vrátil zřejmě na konečných 2,75. Kdyby se tak průměrná mzda držela na stejné úrovni, za čtyři roky se poslancům zvednou platy skoro o pět tisíc oproti současnému stavu.

Platy soudců by se měly odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64 496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.

„Dostali jsme se za velký problém a doufám, že jsou platy vyřešeny jednou provždy,“ uvádí předseda sněmovny Hamáček. „Návrh jsem předkládal tak, aby byl systémový, a aby se neopakovala nedůstojná debata o tom, kolik mají poslanci brát a o kolik jim platy vzrostou. Nárůst je nižší, než o kolik byly zvýšeny platy ve státní správě.“

Na tahu je Senát

O výši svých platů rozhodovali poslanci na poslední chvíli a ve hře bylo šest návrhů – od zmražení do roku 2018 po 14procentní nárůst. Jako nejpravděpodobnější se ještě ráno jevila varianta ročního zmražení, což prosazovali lidovci podporovaní hnutím ANO. Nejsilnější vládní strana ale trvala na svém návrhu a pro jakýkoli jiný odmítala hlasovat. Pokud by zákonodárci o svých platech nerozhodli, od Nového roku by došlo k jejich skokovému navýšení o 26 procent, protože vyprší expirace zmražení, kterou nastavila v době krize Nečasova vláda.

Horní komora by mohla novelu schvalovat 18. prosince, aby měl na její posouzení dost času i prezident, řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat – zákon by tak rovnou putoval na Hrad. Sněmovnou přijatý návrh je podle Štěcha „vcelku rozumný“ vzhledem k tomu, že znovu zavádí mechanismus automatické úpravy platů v příštích letech.

Problém by s normou neměl mít ani Hrad. „Pan prezident jasně sdělil, že pro něj je překážkou zvýšení o čtrnáct procent. Označil to za velmi neúměrné a vyslovil se pro nárůst o tři procenta. Ze strany pana prezidenta v tomto směru nebude žádný problém,“ informoval Zemanův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

Odměny za výkon předsednictví a místopředsednictví
Zdroj: ČT24

Platy zmrazila Nečasova vláda

V České republice jsou platy poslanců a senátorů, stejně jako dalších ústavních činitelů, vázány na platy státních úředníků. Zákon platí od roku 1995, příjem politiků měl být nejprve změněn v roce 2002 novelou zákona o státní službě, který však v původní podobě nikdy nevešel v působnost. Situaci se pokusila změnit i Nečasova vláda, taktéž neúspěšně, a tak platy zmrazila.

Základní plat řadových poslanců a senátorů je dnes 55 900 korun, k tomu je však třeba připočíst příplatky za výkon dalších funkcí. Za pozici místopředsedy výboru se vyplácí odměna 11 400 korun, za předsednictví 22 800. Řadových poslanců je však minimum, jen téměř každý pátý nezastává další funkci. Obdobná situace je i v Senátu. Kromě toho mají poslanci a senátoři právo na náhrady výdajů spojených s výkonem funkce. To se týká především výdajů na reprezentaci, dopravu, asistenty a stravování či ubytování při služebních cestách.