Jak se chovat v krizové situaci na železničním přejezdu? Štáb ČT to vyzkoušel na vlastní kůži

3 minuty
Jak se chovat v krizové situaci na železničním přejezdu? Štáb ČT to vyzkoušel na vlastní kůži
Zdroj: Události ČT

Nehod na železničních přejezdech přibývá. Jen letos se jich už stalo 133 a zemřelo 26 lidí. Řidiči přitom opakují stejné chyby včetně té, kdy zůstanou stát mezi spuštěnými závorami. Odborníci přitom opakovaně zdůrazňují, že v takové situaci je třeba závory projet a koleje urychleně opustit. Štáb ČT krizovou situaci vyzkoušel na vlastní kůži.

Situace, kdy řidič zůstal stát na kolejích, nastala nedávno na přejezdu v pražské Uhříněvsi, kde došlo ke střetu vlaku s nákladním automobilem. Po srážce vlak vykolejil a osm lidí utrpělo zranění, včetně jednoho dítěte.

Podle Drážní inspekce byl přitom přejezd zabezpečený světly a závorami, podle svědků ale kamion stál mezi závorami několik minut, než došlo ke střetu. Řidiče kamionu policie obvinila z obecného ohrožení z nedbalosti a hrozí mu až osm let vězení.

Podle odborníků musí řidič v takové situaci přejezd opustit. Pokud se řidič ocitne mezi závorami a auto nejede, musí z vozidla vystoupit, odejít z prostoru kolejí a na čísle 112 nahlásit číslo přejezdu, které vždy začíná písmenem P a je na každé straně kovové konstrukce.

Pokud auto jede, může spolujezdec urychleně opustit vozidlo a zvednout závoru – lze to udělat velmi snadno pouhými dvěma prsty. Zvednutí závory je současně i signál dispečerovi provozu, který tak zjistí, že na přejezdu je problém. Pokud je řidič ve voze sám, musí okamžitě šlápnout na plyn, závoru projet a opustit přejezd.

8 minut
Události v regionech: Nehod na železničních přejezdech přibývá
Zdroj: ČT24

Auto závoru buď nadzvedne a podjede, nebo snadno přerazí. „Závory jsou k tomu uzpůsobeny, řidič se toho nemusí bát,“ říká Martin Kafka z dopravní policie Středočeského kraje.

Nehod na přejezdech ale přesto přibývá, průměrně se nějaká odehraje každý druhý den. Od začátku roku do konce srpna musela Drážní inspekce vyšetřovat celkem 133 mimořádných událostí na železničních přejezdech, většinou šlo právě o srážky vlaků s osobními i nákladními auty, ale také přímo s lidmi nebo s cyklisty. Při všech těchto nehodách a neštěstích v tomto roce přišlo o život 26 lidí, více než 70 lidí bylo zraněno.

„Nejčastějším důvodem toho, že dochází k dopravním nehodám na přejezdech, je jednoznačně nedodržování předpisů, kdy dochází k selhání lidského faktoru,“ říká velitel hasičské jednotky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Zima. Správa železnic přitom ročně investuje zhruba miliardu na zlepšení zabezpečení.

„Mezi faktory, které se podílejí obecně na nehodovosti a na nehodovosti na železničních přejezdech, patří nepozornost řidičů, nerespektování dopravního značení, mnohdy i rizikové chování a neukázněnost a v neposlední řadě také únava, tedy nedostatečný odpočinek před jízdou a déletrvající jízdy,“ říká dopravní policista Martin Kafka.

„V posledních letech počet těchto dopravních nehod stoupá. A pozorujeme zvyšující se tendenci těžkých úrazů při těchto kolizích,“ říká mluvčí zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleš Malý.

Jedna z nejtragičtějších nehod se stala na železničním přejezdu v Černožicích na Královéhradecku, kde v červenci po střetu auta s vlakem zemřela čtyřčlenná rodina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 45 mminutami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 1 hhodinou

Zájem o nové partnerství je čtyřikrát větší než o registrované

Za první čtyři měsíce letošního roku uzavřelo partnerství, nový typ svazku, přes šest set stejnopohlavních párů. Je to zhruba čtyřikrát víc než původních svazků na začátku loňského roku. „Přehled nezohledňuje partnerství uzavřená dvěma cizinci na území České republiky, ale pouze ta, kdy alespoň jeden je státním občanem Česka,“ ujasnila mluvčí resortu vnitra Hana Malá. Institut párům zajišťuje větší právní i sociální jistoty než dříve. Od ledna nahradil registrované partnerství, které bylo možné v tuzemsku uzavírat od roku 2006.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
před 11 hhodinami

Známka dětem nic neřekne, slova mohou ale více ranit, zaznívá v debatě o hodnocení

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.
před 12 hhodinami

Izraelský útok na Írán je pochopitelný, míní Hulicius

„Úder je vzhledem k vývoji posledních dní pochopitelný,“ reagoval náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) na izraelské útoky na Írán v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Jejich samotný rozsah je však podle něj překvapivý. „Nikdo, ani Teherán, netušil, jak hluboce je Izrael odhodlaný bránit sebe a svoji existenci,“ dodal. K podpoře izraelské politiky uvedl, že tuzemsko je na straně židovského státu, nikoliv nutně každé izraelské vlády.
před 12 hhodinami

Čermák neuspěl s ústavní stížností. Trest za podporu terorismu platí

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.
před 18 hhodinami
Načítání...