Listopad 1993 - Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla MUS. Část akcií firmy šla do kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
Květen 1998 - Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná společnost Appian Group, která skoupila dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.
29. července 1999 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) prodala firmě Investenergy, resp. Appian Group zbylý státní podíl za 650 milionů Kč.
21. listopadu 2003 - Česká televize uvedla, že privatizaci MUS zkoumá protikorupční policie. Prověřovalo se, zda MUS nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl případ odložen.
2003 - Majetek Appian Group koupil fond Appian Central European Development Fund, spravovaný bankou Credit Suisse First Boston.
11. března 2005 - Novým majitelem mosteckých dolů se stala Severočeská uhelná (SU), kterou ovládala čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS ve složení Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Ti následně své podíly převedli na firmu Czech Coal N.V.
Červen 2005 - Švýcarská policie začala vyšetřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, jež byly poté „vyprány“ ve Švýcarsku.
16. května 2006 - Menšinový podíl v dolech získala Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatele Pavla Tykače.
11. března 2008 - Koláček a Měkota prodali své podíly v důlní firmě svým dosavadním partnerům Bobelovi a Pudilovi.
Červenec 2009 - Česká nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že na základě výsledků vyšetřování švýcarských orgánů nechala kauzu privatizace MUS znovu otevřít.
Prosinec 2010 - Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.
24. října 2011 - Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací ve vztahu s MUS sedm lidí.
13. listopadu 2011 - Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že ČR ztratila možnost uplatnit v trestním řízení ve Švýcarsku nárok na náhradu škody. Švýcaři se opakovaně dotazovali, zda se chce k řízení připojit jako poškozená strana, české úřady ale včas nereagovaly.
19. prosince 2011 - Švýcarský soud zamítl dodatečně podanou žádost ČR o připojení k trestnímu řízení.
5. června 2012 - Ministerstvo financí podalo jménem ČR trestní oznámení na šest manažerů MUS a uplatnilo nárok na náhradu škody.
20. června 2012 - Česká policie oznámila, že začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup jejích akcií. K obvinění z trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku přibylo v říjnu ještě obvinění z podvodu při privatizaci.
9. března 2013 - Stíhaný Luboš Měkota zemřel.
10. října 2013 - Švýcarský soud uznal vinnými Diviše, Koláčka, Čmejlu, Krause i Klimeckého z podvodů a praní špinavých peněz. Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců a podmínečné pokuty. Belgičan De Groote, který Appian v minulosti v ČR reprezentoval, dostal pouze peněžitý trest.
Červen 2014 - Manažeři nepravomocně odsouzení v kauze MUS obdrželi od švýcarského soudu písemné odůvodnění rozsudku, proti kterému se v červenci odvolali. Začátkem srpna pak advokátka manažerů oznámila, že budou u švýcarského odvolacího soudu požadovat veřejné projednání věci. Řízení dosud nezačalo.
4. února 2015 - Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu MUS dozoruje, oznámilo, že chce případ uzavřít do poloviny roku 2015. Ohlášený termín se později posunul; nejprve na konec loňského roku, posléze mělo být vyšetřování ukončeno v lednu 2016.
29. ledna 2016 - Protikorupční policie ukončila vyšetřování kauzy MUS, ve které se pro podezření z tunelování a podvodného ovládnutí firmy zodpovídá od roku 2012 sedm lidí včetně pěti bývalých manažerů.
24. května 2016 - Žalobci přerušili ze zdravotních důvodů stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely v kauze MUS. V případu se nyní zodpovídá šest lidí.
14. října 2016 - Protikorupční policie navrhla obžalovat z podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů - Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause. Kvůli údajnému přijetí úplatku navrhla policie obžalovat také bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Státní zástupce je následně obžaloval.
29. prosince 2017 - Spolkový soud ve Švýcarsku zamítl odvolání proti trestu u Antonína Koláčka a Petra Krause. Oznámil také, že v případě Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Marka Čmejly musí o trestu znovu rozhodnout Federální trestní soud v Bellinzoně.
26. listopadu 2018 - Případem se začal zabývat pražský městský soud. Podle obžaloby Čmejla, Diviš, Klimecký i další vymysleli plán, jehož cílem bylo ovládnout MUS za její vlastní finanční prostředky. Údajně vytvořili záměrně nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií uhelné společnosti, což před ostatními akcionáři včetně státu zatajili. Poté prý záměrně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun a hrozí jim za to až desetileté vězení. Poškození požadují po bývalých manažerech MUS přes 15 miliard korun, z toho devět miliard žádá stát.
20. prosince 2018 - Švýcarský federální soud v novém řízení o výši trestu uložil v kauze třem českým podnikatelům vězení v délce od 36 do 46 měsíců. Deník N napsal, že jde o zmírnění trestů o měsíce. Marek Čmejla byl podle deníku uznán vinným z podvodu a závažného praní špinavých peněz, za což mu soud uložil 46 měsíců odnětí svobody a pokutu 24 200 švýcarských franků (550 tisíc korun). Jiří Diviš byl podle soudu spolupachatelem v podvodu a praní špinavých peněz, do vězení má jít na 41 měsíců s pokutou 41 400 švýcarských franků. Oldřich Klimecký si podle Deníku N vyslechl verdikt 36 měsíců odnětí svobody, přičemž jen 18 měsíců je nepodmíněný trest; zaplatit má také pokutu 6300 švýcarských franků. Muži se proti verdiktu mohli odvolat.
14. května 2019 - Švýcarská policie zadržela Petra Krause, kterému tamní justice pravomocně uložila trest 16 měsíců. Krause převezla policie k výkonu trestu ve věznici poblíž města Fribourg.
27. srpna 2019 - Deník N napsal, že tři z pěti bývalých manažerů Mostecké uhelné, které chtěl poslat za mříže švýcarský soud, mohou zatím zůstat na svobodě. Uspěli s odvoláním – nikoli proti verdiktu o vině, nýbrž proti výši trestu. Federální soud vrátil jejich případ nižší instanci k novému projednání.
