Praha - Vláda schválila platové tabulky, které počítají se zvýšením tarifních platů o 3,5 % pro státní zaměstnance už od listopadu, jak před časem oznámil ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO (čtěte víc). Průměrně by se platy měly zvednout o 650 korun. Přidáno už od příštího měsíce nicméně nedostanou všichni, pracovníkům ve zdravotnictví se mzdy zvýší až od nového roku, a to o 5 %. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by ale na konci roku měli obdržet mimořádné odměny.
Původní návrh ministerstva práce a sociálních věcí počítal s tím, že od listopadu porostou tarifní platy o 3,5 % všem zaměstnancům ve veřejné sféře. Platy ve zdravotnictví jsou ale financovány z jiných zdrojů, jejich navyšování se tak opozdí. „Platy zdravotníků se zvýší od 1. ledna příštího roku, nebudou se zvyšovat teď v listopadu, protože platy zdravotníků nejsou financovány přímo ze státního rozpočtu,“ potvrdil premiér Sobotka. Peníze do zdravotnictví tečou prostřednictvím úhradové vyhlášky, která se mění vždy k 1. lednu.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) nicméně po jednání vlády oznámil, že společně s hejtmany vyzve ředitele nemocnic, aby na konci roku vyplatili svým zaměstnancům mimořádné odměny. „Budou zhruba odpovídat rozdílu za dva měsíce po 3,5 procentech. Věřím, že to bude značná část nemocnic,“ uvedl Němeček. S tímto záměrem souhlasí jak premiér Sobotka, tak odbory. Ty přesto vnímají nouzové řešení jako nedodržení původního slibu, že platy porostou od příštího měsíce.
Stejně tak nejsou odbory spokojené s pětiprocentním zvýšením tarifních platů v příštím roce, které jim na začátku října nabídl ministr zdravotnictví Němeček. Z veřejného zdravotního pojištění na to mají jít zhruba tři miliardy (čtěte víc). Odborům to nestačí – stále se odvolávají na svůj původní požadavek zvýšit platy o 10 %. O konečné částce se tedy bude ještě jednat. „Toto je velice směšné navýšení, prostě kosmetické, marginální,“ myslí si předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
Opozice: Je to předvolební kampaň
Pravicová opozice zvyšování platů státních zaměstnanců už dříve kritizovala jako zbytečné utrácení. „Vláda rozpouští veškeré přírůstky do rozpočtu z rostoucí ekonomiky v platech a sociálních dávkách,“ nechal se slyšet místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
ODS se zase nelíbí, že kabinet o úpravě mezd jednal těsně před druhým kolem senátních voleb – považuje to za předvolební tah. „Já to považuju svým způsobem za předvolební korupci. Když nestačí koblihy, tak se musí přidat státním zaměstnancům,“ poznamenal ekonomický expert strany Jan Skopeček.
Premiér Sobotka podobná nařčení odmítá. „Neudělali jsme zvýšení před volbami, i když jsme ho teoreticky udělat mohli,“ hájí se předseda vlády. „Je to vlastně nejvyšší zvýšení tarifních platů státních zaměstnanců, ke kterému došlo od roku 2009,“ dodal šéf kabinetu.
Po listopadovém navýšení o 3,5 % bude některým skupinám zaměstnanců veřejného sektoru znovu zvýšen plat od ledna 2015. Celkem pětiprocentní nárůst zaznamenají policisté, hasiči a další členové ozbrojených složek včetně pracovníků ve vězeňství. O čtyři procenta by si měli celkově polepšit zaměstnanci v oblasti kultury. Zhruba miliardu korun na růst mezd v listopadu a prosinci vezme vláda z nespotřebovaných výdajů letošního rozpočtu. Příští rok si růst platů vyžádá ze státního rozpočtu 6,5 miliardy.
Do šesti let by se měla zaměstnanost zvýšit na 75 %
Vláda kromě platových tabulek schválila ještě strategii politiky zaměstnanosti do roku 2020. Ta počítá například s tím, že investiční pobídky na zřízení pracovního místa by měly putovat do více oblastí než dosud. Dále by se měla zrušit možnost odběru výrobků od postižených místo jejich zaměstnávání.
Strategie má přispět ke zvýšení zaměstnanosti tak, aby u lidí ve věku 20 až 64 let dosahovala 75 % (v srpnu 2014 činila míra zaměstnanosti podle ČSÚ 68,8 %, hodnota ovšem platí pro širší věkovou skupinu 15 až 64 let). Dokument se soustředí na lepší uplatnění absolventů škol, zdravotně postižených, rodičů malých dětí, lidí s nízkou kvalifikací či pracovníků před penzí. Řeší také téma rovných šancí pro muže a ženy. Ministerstvo práce chce využít hlavně peníze z Evropského sociálního fondu, zbytek uhradí státní rozpočet.
