Soudcovská unie nesouhlasí se záměrem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), aby laičtí přísedící v trestních procesech spolurozhodovali pouze u nejzávažnějších, především násilných činů. Podle viceprezidenta unie Petra Černého může toto opatření vést ke zvýšení počtu případů, kdy soudní rozhodnutí samosoudce nebude zcela správné.
Návrh na omezení účasti přísedících v trestních řízeních je součástí novely zákona o soudech a soudcích, kterou ministerstvo předložilo vládě. Tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou laiků by podle plánu úřadu v budoucnu působily jen u kauz úmyslných trestných činů, kde horní hranice trestní sazby činí nejméně deset let – ovšem s výjimkou trestných činů majetkových a hospodářských, kde by nově rovněž rozhodoval pouze samotný soudce.
„Institut laických přísedících není součástí právního řádu v kontinentálním i angloamerickém právu jen tak. Jedná se o důležité propojení mezi justicí a tzv. normálním životem. Vedle kontroly soudní moci občany, která má ústavněprávní rovinu, jsou přísedící schopni do rozhodování soudu přinést cenný úhel pohledu, kterého soudce, ať už sebevíce erudovaný, není schopen,“ upozornil Černý, který působí jako trestní soudce v táborské pobočce českobudějovického krajského soudu.
Úloha přísedících spočívá podle něj především ve zjišťování skutkového stavu projednávané věci. „Správně vybraní a dobře pracující přísedící jsou vedle účinné pomoci ve své odbornosti schopni zachytit a následně předsedovi senátu reprodukovat nonverbální projevy osob v jednací síni v okamžiku, kdy předseda senátu upřel svou pozornost na spis nebo na jinou osobu v jednací síni a těchto nonverbálních projevů si nemohl všimnout,“ zdůraznil viceprezident profesní organizace českých soudců.
Tyto postřehy mohou mít podle Černého zásadní dopad na závěr, zda je určitý provedený důkaz věrohodný, či nikoliv. „Bez přísedících těchto informací při rozhodování citelně ubude,“ konstatoval soudce.
Podle kritiků problémy s přísedícími často vedou k protahování procesu – třeba když jsou laici v taláru nemocní nebo nedostanou volno z práce. Zajistit jejich účast u soudů bývá problém především v době letních měsíců.
Ministerstvo argumentuje také tím, že projednávané závažné hospodářské a majetkové zločiny jsou vysoce odborně náročné a laik o nich mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá ekonomické či právní vzdělání.
Černý však označil novou úpravu působení přísedících za „klasickou ukázku bezradnosti ministerstva spravedlnosti“. „Místo toho, aby stát učinil nutná opatření směřující k zatraktivnění laického prvku v justici zejména v podobě navýšení odměny za účast u soudu či v organizaci každoročních školení přísedících, raději řekne, že přísedící, kteří jsou soudům k dispozici, nejsou dostatečně erudovaní, snižují pro svůj často vysoký věk a zdravotní problémy s ním spojené důstojnost soudních jednání, případně komplikují vedení řízení svými absencemi,“ zrekapituloval.
Podle Černého je při této argumentaci nelogické, že chce stát omezit rozhodování přísedících jen na ty nejzávažnější případy, kde může špatné fungování prvku přísedících způsobit největší škody.
Přísedícím se podle zákona může stát plně svéprávný a bezúhonný člověk starší 30 let. Do této čestné funkce jej volí zastupitelstvo obce či kraje, a to na čtyři roky, přičemž je možné i opakované zvolení. Přísedící působí v soudních senátech při rozhodování pracovněprávních sporů a v závažnějších trestních řízeních, kde nerozhoduje samosoudce. Podle dostupných statistik působilo u českých soudů k loňskému červnu 5415 přísedících.
