Notářská komora upozorňuje, že v Česku klesá zájem o notářské úřady v pohraničních oblastech. Podle vyhlášky se odměna notáři například v dědických řízeních určuje podle výše majetku zemřelého. Jenže třeba v okresech Chomutov, Sokolov nebo Strakonice je tak velké množství exekucí a insolvencí, že když notář odměnu vyúčtuje, často mu ji kvůli dluhům nemá kdo zaplatit. Provoz úřadů je tak obtížné ekonomicky udržet.
„Problematický je především klesající zájem o úřady v oblastech ekonomické periferie, nyní zejména v severních a západních Čechách. Lze ale mluvit o klesajícím zájmu o venkovské úřady obecně. Do konkurzů na uvolněná místa se v těchto regionech hlásí minimum uchazečů splňujících podmínky pro jmenování notářem a množí se situace, kdy se nepřihlásí uchazeč žádný. Týká se to dokonce i krajských měst, konkrétně Ústí nad Labem,“ uvedl pro ČT prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
„Dramaticky se také snižuje počet uchazečů přihlášených do konkurzu, dříve bylo nutno konkurzy do Prahy vypsat na dva dny a standardem bylo přibližně 15 uchazečů, dnes se přihlásí i do Prahy například tři lidé,“ doplňuje Neubauer.
Podle něj se notářům působení v pohraničních oblastech ekonomicky nevyplatí. „Nízký zájem o volné úřady je daný především nižší odměnou z pozůstalostních řízení ve srovnání s většími městy a vysokou zadlužeností tamního obyvatelstva, která komplikuje vyřizování pozůstalostních řízení včetně úhrady odměny notáře.“
Zájem o notářské úřady v těchto oblastech není ani mezi mladými právníky. „Notáři v ekonomicky slabších regionech nejsou finančně schopni zabezpečit výchovu nástupců v daných regionech. Stejně jako další právnické stavy se notářství potýká s problémem, že se kandidáti po absolvování studia práv již nevrací do regionů a zůstávají převážně tam, kde studovali,“ dodává šéf Notářské komory.
Notáři by chtěli zvýši tarif, ministerstvo se k tomu zatím nechystá
V budoucnu by tak mohl být problém s dostupností některých služeb. V případě, že se uvolněný úřad nepodaří obsadit, dočasně ho zabezpečuje náhradník, kterého určí příslušná regionální komora – většinou jde o notáře ze stejné lokality. Notář, který působí jako náhradník, má vedle uvolněného úřadu ještě úřad vlastní. Hlavně v lokalitách s vyšším počtem zadlužených obyvatel je ale provoz dvou úřadů najednou velmi obtížný. Notáři navíc nemůžou mít jiný příjem – kromě umělecké, vědecké nebo třeba pedagogické činnosti.
Problém by podle Neubauera mohlo vyřešit například zvýšení notářského tarifu, který od roku 2001 neprošel žádnými výraznými úpravami a nereagoval proto ani na přibývající administrativu nebo zvyšující se náklady notářů na provoz úřadů.
Ministerstvo spravedlnosti ale takový krok zatím nechystá. „Navýšení notářského tarifu v současné chvíli nepřipravujeme. Do budoucna je však možné vedle navýšení odměn diskutovat například obecné rozložení notářských úřadů,“ uvedl pro ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Ve více než třetině případů dědických řízení zemřelý nezanechá žádný nebo jen nepatrný majetek. V takové situaci hradí odměnu ve výši 400 korun stát. Částka byla stanovena v roce 1993 a podle Notářské komory nepokrývá ani náklady na pracovní sílu.
Počet notářů je stanovený ministrem spravedlnosti podle počtu obyvatel v příslušném regionu. Ze zákona si je lidé v dědickém řízení nemohou vybírat ani je měnit.
