Lenka Procházková nebude členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Její opakovanou nominaci, která vzešla od prezidenta Miloše Zemana, neschválili senátoři. Stejně dopadla předchozí volba na jaře 2017.
Procházkovou, kterou do rady ÚSTR znovu navrhl prezident, senátoři opět odmítli
Rada ÚSTR zůstává neúplná, Senát s prezidentem se znovu neshodli, kdo by v ní měl usednout. Prezident do rady v minulosti neúspěšně navrhl předsedu Jazzové sekce Karla Srpa, poté spisovatelku Lenku Procházkovou a nyní ji navrhl znovu. V tajné volbě v Senátu ale získala pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Teoretickou šanci na zvolení bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.
Procházková v nominační řeči hovořila o svobodě slova a demokracii, které jsou podle ní propojeny. Uvedla, že demokracie může dospět a udržet se pouze na principu svobody slova a svobodném šíření informací rozličných názorů. Své případné zvolení označila za lakmusový papírek dokazující, zda je Senát skutečně pojistkou demokracie.
Spisovatelka přirovnala své někdejší působení proti komunistickému režimu ke svým současným aktivitám v internetových diskusích. „Jiná doba, jiné nálepkování, pokročilejší praktiky cenzury, ale stejný záměr vykolíkovat terén a připravit jej pro novou dračí setbu,“ uvedla.
S opakovanou nominací Lenky Procházkové – která se mezitím stala laureátkou medaile Za zásluhy – přišel prezident Zeman po dvouleté odmlce a až po výzvě Senátu, aby neotálel. Spisovatelku a chartistku navrhl přesto, že v roce 2017 vzbudila její nominace nevoli. Její současné postoje kritizovali sami pracovníci ÚSTR, domnívají se, že Procházková s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.
Odboráři ÚSTR v otevřeném dopise také poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, a katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident.
