Praha – Zákon o registrovaném partnerství by se měl změnit tak, aby umožnil adopci dětí. České společnosti by zároveň prospěla širší diskuze o tomto tématu. V pořadu Interview ČT24 to řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Upozornila zároveň na to, že pokud homosexuálně orientovaný jedinec požádá o adopci předtím, než vstoupí do registrovaného partnerství, bude mu umožněno být zařazen do evidence žadatelů vhodných stát se náhradním rodičem za stejných podmínek, jakým čelí všichni ostatní. Právě proto je podle ní zákaz adopce dětí homosexuálními páry diskriminační a protiústavní.
Šabatová: Děti homosexuálních párů nemají problémy s okolím
Zákon, který neumožňuje homosexuálním párům žijícím v registrovaném partnerství osvojit si děti, by se měl podle ombudsmanky Anny Šabatové změnit. Není totiž výsledkem celospolečenské dohody. „Možná že byl výsledkem aktuální politické dohody v Poslanecké sněmovně, ale rozhodně to nebylo předmětem společenské dohody. Politickou dohodu lze překonat, nabydeme-li dojmu, že je diskriminační,“ podotkla.
- Zatímco osvojit si dítě naše zákony gayům a lesbám neumožňují, vstupovat do pěstounské péče mohou: Náhradní rodiče hledali marně, teď je vychovávají dva tátové, natáčeli Reportéři ČT – více čtěte zde
Děti rodičů stejného pohlaví prý nemají problém s okolím
Šabatová si myslí, že české společnosti by prospěla především široká diskuze o tom, jestli homosexuální páry mohou kvalitně vychovávat děti. Poukázala na výzkum psychologa, jenž pracuje s 25 dětmi, které vyrůstají v rodině s rodiči stejného pohlaví. „Byl překvapen, že samy děti říkaly, že přijetí okolím nebyl velký problém, a pokud byl, že ho zvládly,“ dodala. Od uzákonění registrovaného partnerství uplynulo osm let a kromě nových politiků ve sněmovně dorostla i nová generace mladých lidí, kteří mají na registrované partnerství otevřenější názor, dodala.
Průzkum CVVM: Zhruba třetina je PRO
Zhruba třetina Čechů a Češek dnes míní, že by homosexuálové měli mít právo adoptovat děti. V roce 2005 si to myslela ani ne pětina lidí. Proti tehdy bylo 70 procent dotázaných. Právo na sňatek lesbickým ženám a gayům nyní přiznává polovina lidí, na uzavírání registrovaného partnerství pak tři čtvrtiny. Do výzkumu se v květnu zapojilo 1 062 lidí nad 15 let.
Šabatová se v minulém čtvrtletí zabývala mimo jiné případem muže, který se obrátil na Úřad městské části Praha 13 s žádostí o to, aby byl zařazen do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli dítěte. Uvedl, že žije v registrovaném partnerství. Úřad a později ani pražský magistrát jeho žádosti nevyhověl. Žádost stěžovatele je podle nich nepřípustná, protože zákon o registrovaném partnerství nedovoluje, aby si homosexuální páry v ČR osvojily dítě.
Úřady by měly o homosexualitě vědět, ale neměly by uchazeče diskriminovat
Úřady přitom podle zákona nemohly rozhodnout jinak. Paradoxní na celém případu ale je, že kdyby daný muž žádal o zařazení do evidence ještě předtím, než vstoupil do registrovaného partnerství, úřady by mu to umožnily. Podle Šabatové je sice takový postup nepřípustný, o homosexuální orientaci žadatele by ale úřady přesto vědět měly. „Mělo by to být otevřenou záležitostí, mělo by se diskutovat o tom, jaké je zvýšené riziko, že dítě bude čelit předsudkům. V přípravách by to nemělo být tabu, ale neměla by to být ani otázka, která by ho diskvalifikovala,“ konstatovala.
Pokud by Ústavní soud onen sporný paragraf zrušil, mohli by se homosexuální páry stejně jako ostatní po pečlivém posouzení dostat do pořadníku. Politici mají ale na adopci homoparentálních párů rozporuplné názory a někteří se v této souvislosti ani nevyhýbali silným slovům. „Jestli ten další požadavek je ten, že chtějí osvojovat děti, tak já říkám, zruštit registrované partnerství jako celek, protože není normální mít dva tatínky a dvě maminky,“ reagoval poslanec za ODS Marek Benda.
Tři rodiče? I dnes žijí děti v podivně propletených rodinných svazcích
Někteří také poukazují na to, že dítě by mělo kromě dvou biologických rodičů ještě dalšího. To ale podle Šabatové jako argument neobstojí. „I dnes vznikají v heterosexuálních párech velice komplikované vztahy. Dnes existuje velké množství neúplných a rekonstruovaných rodin a to je sociologická realita, na kterou je třeba reagovat,“ zdůraznila ombudsmanka.
Podle dětského psychologa Jaroslava Šturmy by na prvním místě měl být zájem dítěte. „Mně se zdá, že se v těch diskuzích příliš upínáme na práva potenciálních rodičů a tomu přizpůsobujeme děti (…) Je dobře, abychom v těchto věcech byli velmi zdrženliví,“ konstatoval. Nicméně dlouhodobý pobyt v dětských domovech nesvědčí žádnému dítěti a neumožňuje jejich dobrou socializaci.
Veřejná ochránkyně práv by tak přivítala, kdyby i v Česku, stejně jako ve většině evropských zemí, existoval úřad dětského ombudsmana, který by zejména propagoval dětská práva. Mohli by fungovat i pod hlavičkou jejího úřadu. „Umím si to představit za situace, že bychom na to vyčlenili lidi, tzn. že bychom dostali prostředky na to, aby to dělali noví lidé,“ uzavřela.