Evropské dotace velkým podnikům, euro a digitální daň. Témata debaty parlamentních lídrů

Vztah k evropským dotacím, (ne)přijetí eura či digitální daň na velké internetové firmy. To byla další témata, o kterých ve čtvrtek diskutovali  předsedové politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně – v ekonomické části debaty České televize. Tu moderovala Světlana Witowská.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Debata o vztahu národní a unijní politiky
video

Závěrečná předvolební debata ČT (ekonomická část)

Vít Rakušan (STAN) reagoval na otázku, jak by jednal v době, kdy se Česká republika stane čistým plátcem do EU. Řekl, že ta doba samozřejmě přijde a je nutné s těmito informacemi veřejnost seznamovat, aby byla Unie srozumitelná. 

Marek Výborný (KDU-ČSL) ke stejnému dotazu uvedl, že k principům EU patří i princip solidarity a vzájemné spolupráce. Řekl, že členství v Unii nám hodně dalo a musíme být připraveni, když jsme součástí nějakého projektu, být v tomto ohledu solidární. Mělo by se podle něho také připomínat, kolik projektů už EU v Česku podpořila.

Dotace pro velké firmy

Otázku, zda by se měly dotacemi podporovat velké ziskové firmy, dostal Andrej Babiš (ANO). Řekl, že v tuzemsku je 770 velkých podniků. Dodal, že čeští zemědělci chtějí mít stejné podmínky jako francouzští nebo němečtí. To se při vstupu do EU (2004) nepodařilo dojednat a devět let jsme museli čekat, než jsme dostali stejné podmínky. S tím souvisí podle něho i to, že nejsme soběstační v některých potravinách. 

Špatně jsme vyjednali v letech 2002 až 2004 kapitolu zemědělství a dostáváme nyní menší dotace, řekl Vojtěch Filip (KSČM). Pokud jsou nyní zastaveny dotace z EU pro Agrofert, souhlasí s tím, aby se to vyrovnávalo z českého rozpočtu. Obecně podle něho platí, že bez těchto dotací by byly české zemědělské firmy nekonkurenceschopné a „padly by“. 

Tomio Okamura (SPD) zpochybnil informaci, že by Česko bylo čistým přijemcem a řekl, že na členství v EU nevyděláváme. Argumentoval vyváděním dividend z ČR nadnárodními korporacemi. Připomněl také projekt Počítače do škol, kde podle něho 60 procent dotace šlo na administrativní účely.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Debata o vztahu národní a unijní politiky
video

Závěrečná předvolební debata ČT (plné znění)

Dotace jsou podle Ivana Bartoše (Piráti) určeny k tomu, aby vyrovnávaly rozdíly v jednotlivých zemích. A pokud je firma velká a zdravá, nemůže své podnikání stavět na dotacích, řekl. Dotaci by měly dostávat firmy, které přináší inovace pro 21. století. 

Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že dotace by měly dostávat podniky do 600 hektarů, což je podle něho optimální velikost. Dodal, že přece nemůžeme být v EU tak dlouho, dokud kasičku nevybereme, a pak utečeme. Až se staneme čistým plátcem, bude to znamenat, že naše ekonomika bude podstatně silnější než nyní.

Nejrůznější měkké projekty, typu golfových hřišť, by podle Víta Rakušana (STAN) neměly získávat evropské dotace. Naopak by měly směřovat například do propojování infrastruktrury ve vodním hospodářství, aby se předešlo hrozícím krizovým situacím. 

Malí a střední farmáři by měli získávat dotace, jako je tomu ve Francii a Rakousku, řekl Petr Fiala (ODS). Tím bychom řešili problémy sucha, dvojí kvality potravin, krajiny a životního prostředí. 

Jiří Pospíšil (TOP 09) by podpořil zastropování dotací, tedy aby každá farma dostávala maximálně 100 tisíc eur na dotacích. Zůstalo by tak větší množství peněz, které budeme moci investovat do ekologických projektů. Například zadržování vody v krajině. Připustil, že je mu jasné, že některé státy budou proti tomu.

Euro a digitální daň

Dále se v pořadu diskutovalo například o (ne)přijetí eura či digitální dani. Podle Hamáčka (ČSSD) by se mělo přijmout v situaci, kdy to bude pro naše občany ekonomicky i sociálně výhodné. Dnes tomu tak kvůli intervencím České národní banky není. Zároveň uvedl, že závazek přijmout v nějakém momentu euro stále platí. 

Podle Bartoše (Piráti) jsou digitální daň a daňové ráje propojenou otázkou a je potřeba se domluvit v Evropě na stejné dani.

„Otázka daňové politiky musí zůstat na úrovni národních států. Digitální daň je cesta, kterou se máme dlouhodobě ubírat,“ řekl Výborný (KDU-ČSL).

Podle Okamury (SPD) je potřeba zdanit velké firmy typu Facebook či Google. Vydělávají tady velké peníze a měly by zde být daněny. Tuto daň podpořil i Pospíšil (TOP 09), ale měla by být nižší (3 procenta) než uvažuje česká vláda (7 %). Filip (KSČM) řekl, že rovněž prosazuje digitální daň.