Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 9 kandiduje Komunistická strana Čech a Moravy, do voleb ji vede Kateřina Konečná. Rozhovor s ní vedl Daniel Takáč.
Pokud uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, jaká je nejdůležitější věc, na kterou se hodláte zaměřit?
Úplně nejaktuálnější pro Českou republiku je teď určitě dvojí kvalita potravin. Tu máme rozdělanou, nepovedlo se to dokončit tak, jak jsme chtěli, ale pořád jsou cesty, jakým způsobem donutit Evropskou komisi, aby ještě v některých dalších směrnicích nebo nařízeních přitvrdila, a zároveň abychom jí velmi rychle dokázali, že si tady nevymýšlíme, ale že je to prostě fakt, se kterým chceme bojovat.
Vy máte jako poslanec reálnou sílu Evropskou komisi k něčemu donutit?
My jako poslanci, ono to nikdy není o jednom člověku, ji určitě máme. Já jsem pracovala ve výboru pro životní prostředí a my jsme velmi často Evropskou komisi velmi důrazně úkolovali. Tlak se musí dostat z obou stran, musí samozřejmě přijít i z České republiky. I my jako europoslanci, když budeme zvoleni, nebo já když budu zvolena za KSČM za Českou republiku, tak bych chtěla pracovat dál ve výboru pro životní prostředí a tohle bude jedno z prvních témat, které určitě otevřu. A jde to různými rezolucemi, deklaracemi a podobně, kdy ukážeme Evropské komisi: Ne, neskončilo to tím, co jste nám udělali, že jste z nás udělali odpadkový koš Evropy. To je vina Evropské komise, v tomhle parlament nesehrál roli, která by mu příslušela, kdybychom se bavili o tom, že to je ten jediný demokratický orgán…
Takže jste Komisi nedonutili.
Komise zneužila svého článku ve smlouvách, který použila dvakrát za toto volební období, aby tam bylo jednomyslné hlasování v Radě. Což je věc, kterou ona samozřejmě udělat může, ale myslím si, že si tím naštvala velkou část poslanců i vyjednávačů a že v tuhle chvíli je třeba klidně i cestou evropského soudu, na který se bezpochyby někteří obrátí, donutit Evropskou komisi, aby postupovala jinak.
To je možná trochu paradoxní přístup k rozhodování Evropské unie. Stále se říká, jak je škodlivé mít většinové hlasování, a když se přistoupí k jednomyslnosti, tak je to zase špatně.
Ale tam jde o to, že nebyl důvod k jednomyslnosti. Oni zneužili svého postavení, protože tu možnost mají dánu historicky, ještě hluboko před Lisabonskou smlouvou, a nikdo z nás to nečekal. Ten trialog, jednání mezi Komisí, Radou a parlamentem, skončil úplně jinak. Tam prostě páni komisaři, přestože jsme od Junckera slyšeli, jak ho to strašně štve, nakonec udělali tenhle pro mne nepochopitelný krok a všichni jsme věděli, že toto Německo nikdy nepodrží.
Co s tím? Připusťme, že Komisi k něčemu donutíte. K čemu ji donutíte?
Určitě budeme chtít, aby Komise připravila dvě nové změny, to znamená změnu v nařízení o značení potravin a v nařízení o geoblockingu, to znamená o tom, aby výrobci nemohli říkat: Na tenhle trh tohle nepošleme. Protože to se dneska děje. To je část, kterou máme jako europoslanci pevně v rukou. A určitě je možné velmi důraznou iniciativou a rezolucí donutit Komisi k tomu, aby ta témata otevřela. Zároveň budeme chtít po tom, kdo bude mít na starosti vnitřní trh, aby dál pokračovaly testy nejenom u potravin, ale například i u drogistického zboží, protože se domníváme, že se nejedná pouze potraviny. A zároveň ten tlak přijde, pevně věřím, protože už příští čtvrtek o tom bude jednat česká Poslanecká sněmovna na návrh komunistických poslanců, i od českého ministerstva zemědělství, kdy jsem slyšela paní komisařku Jourovou, že to s největší pravděpodobností bude v rozporu s evropským právem, ale pojďme do toho natvrdo.
Pokud se nemýlím, ministerstvo zemědělství chce pokutu 50 milionů, pokud nebude správné značení, ale to neřeší ten geoblocking.
Geoblocking musíme vyřešit evropsky.
Čili vy chcete, aby bylo nařízení Evropské komise, které zakáže geoblocking?
Jasně, to musí jít nařízením.
To znamená, že z Prahy si nákupčí pro obchod může zajet do Paříže pro to, co se mu zrovna líbí, a nesmí mu to nikdo neprodat?
Přesně. Když jsme to dokázali u elektronických ochodů, které jsou už dneska bez toho, tak si myslím, že tohle je věc, která bude velmi jednoduchá a jednoduše vysvětlitelná, protože já nevidím důvod, proč by pražští nákupčí neměli nakupovat například v Paříži.
V programu píšete, že požadujete odstranění demokratického deficitu v orgánech Evropské unie. Tak když má parlament šanci, možnost a sílu zatlačit na Evropskou komisi…
Ale ne tak rychle.
… tak tam asi není žádný demokratický deficit.
Je, obrovský. Je to obrovská ostuda, že parlament nemá zákonodárnou iniciativu. A tedy ne tak rychle. My budeme muset první donutit Komisi, aby to udělala, nějaký čas to budou připravovat, pak se to teprve dostane do parlamentu. Kdyby parlament iniciativu měl, tak jsem přesvědčená o tom, že najdeme velkou část poslanců, kteří nás v tom podpoří, zvláště těch zemí, kterých se to týká, to není jenom Česká republika, to jsou Slováci, Chorvati a další, a budeme schopni vlastní iniciativou vyvolat změnu nařízení. Cesta by byla řádově minimálně o několik měsíců kratší.
Pro to máte podporu i v ostatních zemích?
Myslím, že každý, kdo říká, že mu jde o to, aby Evropská unie byla demokratická, tak musí souhlasit s tím, aby Evropský parlament měl konečně legislativní iniciativu.
Pojďme rychle proběhnout ještě některá témata. Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Unie, než je současný 31. říjen? Za jakých okolností?
Vždycky musíme počkat na to, co se stane ve Velké Británii. Oni se dneska chystají na volby, myslím, že už moc dříve to nebude. Bezpochyby bude hodně záležet na tom, jak tam ty volby dopadnou. Ale především by to měl být odchod s nějakou dohodou, to je asi to, o co nám jde všem.
Ale závisí to teď na Británii?
Určitě na Británii, určitě ne na zemích Evropské unie.
Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?
Když jsme měli odvahu se zeptat jako politici voličů na vstup, tak nevidím důvod, proč bychom neměli mít odvahu se zeptat na vystoupení.
Je potřeba se teď ptát na vystoupení?
Pokud bude vůle občanů, protože ten zákon o obecném referendu se teď připravuje…
Mají komunisté požadavek, aby bylo referendum o vystoupení z Evropské unie?
My ty názory slyšíme, že by si to občané přáli. Pokud jich bude dostatek, tak bezpochyby nemáme problém s tím, aby bylo vyhlášeno referendum, aby se k tomu občané mohli vyjádřit.
S referendem nemáte problém, to vím. Ale chcete, aby teď bylo referendum o vystoupení z Evropské unie?
Teď v tuto chvíli pracujeme na zákonu o obecném referendu, protože potřebujeme najít 120 podpisů. A ve chvíli, kdy zákon bude a uvidíme, jak nakonec dopadne, protože jsou velké tlaky, aby se to například Evropské unie netýkalo, tak se budeme dále bavit o tom, jestli například nebudeme potřebovat speciální zákon. My ty požadavky od lidí máme. My se nebojíme toho rozhodnutí a já neříkám, že by dopadlo ano, nebo ne, ale říkám, že občané mají mít právo… To, že se Evropská unie po Lisabonu – a na ten jsme neměli odvahu se zeptat, jako jiné státy Evropské unie, svých občanů – velmi změnila a s největší pravděpodobností se bude měnit nadále, to je prostě faktem, který musíme reflektovat. A nebojíme se zeptat občanů na to, jestli v této Unii po Lisabonu při změnách, které se chystají, chtějí zůstat.
Co by mělo obsahovat strategické partnerství Evropské unie a Číny?
Určitě by to mělo být partnerství, to znamená, mělo by to obsahovat všechny standardy, na které jsme zvyklí. To říkáme u všech dohod o volném obchodu, o všech strategických partnerstvích. Prostě musíme se bavit o dodržování podmínek v životním prostředí, v pracovním právu, musíme se bavit o tom, že to nebude výhodné pouze pro někoho, respektive například pouze pro nadnárodní korporace, ale že si z toho budou moci vzít něco i občané. Je to to, co máme dlouhodobě v programu – a ať se jedná o strategické partnerství s Čínou, Spojenými státy, nebo Ruskem, všechna tato strategická partnerství mají pro nás stejný základ, to znamená udržitelné podmínky pro život.
