Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Kateřina Konečná (KSČM)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 9 kandiduje Komunistická strana Čech a Moravy, do voleb ji vede Kateřina Konečná. Rozhovor s ní vedl Daniel Takáč.

Pokud uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, jaká je nejdůležitější věc, na kterou se hodláte zaměřit?

Úplně nejaktuálnější pro Českou republiku je teď určitě dvojí kvalita potravin. Tu máme rozdělanou, nepovedlo se to dokončit tak, jak jsme chtěli, ale pořád jsou cesty, jakým způsobem donutit Evropskou komisi, aby ještě v některých dalších směrnicích nebo nařízeních přitvrdila, a zároveň abychom jí velmi rychle dokázali, že si tady nevymýšlíme, ale že je to prostě fakt, se kterým chceme bojovat.

Vy máte jako poslanec reálnou sílu Evropskou komisi k něčemu donutit?

My jako poslanci, ono to nikdy není o jednom člověku, ji určitě máme. Já jsem pracovala ve výboru pro životní prostředí a my jsme velmi často Evropskou komisi velmi důrazně úkolovali. Tlak se musí dostat z obou stran, musí samozřejmě přijít i z České republiky. I my jako europoslanci, když budeme zvoleni, nebo já když budu zvolena za KSČM za Českou republiku, tak bych chtěla pracovat dál ve výboru pro životní prostředí a tohle bude jedno z prvních témat, které určitě otevřu. A jde to různými rezolucemi, deklaracemi a podobně, kdy ukážeme Evropské komisi: Ne, neskončilo to tím, co jste nám udělali, že jste z nás udělali odpadkový koš Evropy. To je vina Evropské komise, v tomhle parlament nesehrál roli, která by mu příslušela, kdybychom se bavili o tom, že to je ten jediný demokratický orgán…

Takže jste Komisi nedonutili.

Komise zneužila svého článku ve smlouvách, který použila dvakrát za toto volební období, aby tam bylo jednomyslné hlasování v Radě. Což je věc, kterou ona samozřejmě udělat může, ale myslím si, že si tím naštvala velkou část poslanců i vyjednávačů a že v tuhle chvíli je třeba klidně i cestou evropského soudu, na který se bezpochyby někteří obrátí, donutit Evropskou komisi, aby postupovala jinak.

To je možná trochu paradoxní přístup k rozhodování Evropské unie. Stále se říká, jak je škodlivé mít většinové hlasování, a když se přistoupí k jednomyslnosti, tak je to zase špatně.

Ale tam jde o to, že nebyl důvod k jednomyslnosti. Oni zneužili svého postavení, protože tu možnost mají dánu historicky, ještě hluboko před Lisabonskou smlouvou, a nikdo z nás to nečekal. Ten trialog, jednání mezi Komisí, Radou a parlamentem, skončil úplně jinak. Tam prostě páni komisaři, přestože jsme od Junckera slyšeli, jak ho to strašně štve, nakonec udělali tenhle pro mne nepochopitelný krok a všichni jsme věděli, že toto Německo nikdy nepodrží.

Co s tím? Připusťme, že Komisi k něčemu donutíte. K čemu ji donutíte?

Určitě budeme chtít, aby Komise připravila dvě nové změny, to znamená změnu v nařízení o značení potravin a v nařízení o geoblockingu, to znamená o tom, aby výrobci nemohli říkat: Na tenhle trh tohle nepošleme. Protože to se dneska děje. To je část, kterou máme jako europoslanci pevně v rukou. A určitě je možné velmi důraznou iniciativou a rezolucí donutit Komisi k tomu, aby ta témata otevřela. Zároveň budeme chtít po tom, kdo bude mít na starosti vnitřní trh, aby dál pokračovaly testy nejenom u potravin, ale například i u drogistického zboží, protože se domníváme, že se nejedná pouze potraviny. A zároveň ten tlak přijde, pevně věřím, protože už příští čtvrtek o tom bude jednat česká Poslanecká sněmovna na návrh komunistických poslanců, i od českého ministerstva zemědělství, kdy jsem slyšela paní komisařku Jourovou, že to s největší pravděpodobností bude v rozporu s evropským právem, ale pojďme do toho natvrdo.

Pokud se nemýlím, ministerstvo zemědělství chce pokutu 50 milionů, pokud nebude správné značení, ale to neřeší ten geoblocking.

Geoblocking musíme vyřešit evropsky.

Čili vy chcete, aby bylo nařízení Evropské komise, které zakáže geoblocking?

Jasně, to musí jít nařízením.

To znamená, že z Prahy si nákupčí pro obchod může zajet do Paříže pro to, co se mu zrovna líbí, a nesmí mu to nikdo neprodat?

Přesně. Když jsme to dokázali u elektronických ochodů, které jsou už dneska bez toho, tak si myslím, že tohle je věc, která bude velmi jednoduchá a jednoduše vysvětlitelná, protože já nevidím důvod, proč by pražští nákupčí neměli nakupovat například v Paříži.

V programu píšete, že požadujete odstranění demokratického deficitu v orgánech Evropské unie. Tak když má parlament šanci, možnost a sílu zatlačit na Evropskou komisi…

Ale ne tak rychle.

… tak tam asi není žádný demokratický deficit.

Je, obrovský. Je to obrovská ostuda, že parlament nemá zákonodárnou iniciativu. A tedy ne tak rychle. My budeme muset první donutit Komisi, aby to udělala, nějaký čas to budou připravovat, pak se to teprve dostane do parlamentu. Kdyby parlament iniciativu měl, tak jsem přesvědčená o tom, že najdeme velkou část poslanců, kteří nás v tom podpoří, zvláště těch zemí, kterých se to týká, to není jenom Česká republika, to jsou Slováci, Chorvati a další, a budeme schopni vlastní iniciativou vyvolat změnu nařízení. Cesta by byla řádově minimálně o několik měsíců kratší.

Pro to máte podporu i v ostatních zemích?

Myslím, že každý, kdo říká, že mu jde o to, aby Evropská unie byla demokratická, tak musí souhlasit s tím, aby Evropský parlament měl konečně legislativní iniciativu.

Pojďme rychle proběhnout ještě některá témata. Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Unie, než je současný 31. říjen? Za jakých okolností?

Vždycky musíme počkat na to, co se stane ve Velké Británii. Oni se dneska chystají na volby, myslím, že už moc dříve to nebude. Bezpochyby bude hodně záležet na tom, jak tam ty volby dopadnou. Ale především by to měl být odchod s nějakou dohodou, to je asi to, o co nám jde všem.

Ale závisí to teď na Británii?

Určitě na Británii, určitě ne na zemích Evropské unie.

Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?

Když jsme měli odvahu se zeptat jako politici voličů na vstup, tak nevidím důvod, proč bychom neměli mít odvahu se zeptat na vystoupení.

Je potřeba se teď ptát na vystoupení?

Pokud bude vůle občanů, protože ten zákon o obecném referendu se teď připravuje…

Mají komunisté požadavek, aby bylo referendum o vystoupení z Evropské unie?

My ty názory slyšíme, že by si to občané přáli. Pokud jich bude dostatek, tak bezpochyby nemáme problém s tím, aby bylo vyhlášeno referendum, aby se k tomu občané mohli vyjádřit.

S referendem nemáte problém, to vím. Ale chcete, aby teď bylo referendum o vystoupení z Evropské unie?

Teď v tuto chvíli pracujeme na zákonu o obecném referendu, protože potřebujeme najít 120 podpisů. A ve chvíli, kdy zákon bude a uvidíme, jak nakonec dopadne, protože jsou velké tlaky, aby se to například Evropské unie netýkalo, tak se budeme dále bavit o tom, jestli například nebudeme potřebovat speciální zákon. My ty požadavky od lidí máme. My se nebojíme toho rozhodnutí a já neříkám, že by dopadlo ano, nebo ne, ale říkám, že občané mají mít právo… To, že se Evropská unie po Lisabonu – a na ten jsme neměli odvahu se zeptat, jako jiné státy Evropské unie, svých občanů – velmi změnila a s největší pravděpodobností se bude měnit nadále, to je prostě faktem, který musíme reflektovat. A nebojíme se zeptat občanů na to, jestli v této Unii po Lisabonu při změnách, které se chystají, chtějí zůstat.

Co by mělo obsahovat strategické partnerství Evropské unie a Číny?

Určitě by to mělo být partnerství, to znamená, mělo by to obsahovat všechny standardy, na které jsme zvyklí. To říkáme u všech dohod o volném obchodu, o všech strategických partnerstvích. Prostě musíme se bavit o dodržování podmínek v životním prostředí, v pracovním právu, musíme se bavit o tom, že to nebude výhodné pouze pro někoho, respektive například pouze pro nadnárodní korporace, ale že si z toho budou moci vzít něco i občané. Je to to, co máme dlouhodobě v programu – a ať se jedná o strategické partnerství s Čínou, Spojenými státy, nebo Ruskem, všechna tato strategická partnerství mají pro nás stejný základ, to znamená udržitelné podmínky pro život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se shodli na změně nastavení platů

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách od ledna. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekli ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce Aleš Juchelka (oba ANO). Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého by přidání mohlo činit od nuly do zhruba devíti tisíc korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila novelu o financování asistentů pedagoga

Novelu o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga schválila na pondělním jednání jednomyslně vláda. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zruší neefektivní prvky inkluze. Kvůli výhradám koaličních partnerů projednávání novely před dvěma týdny kabinet přerušil, minulý týden se jím zabývala pracovní skupina. Plaga nyní řekl, že novela zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V týdnu bude většinou do 15 stupňů, ve středu a čtvrtek zaprší

Nejvyšší odpolední teploty tento týden většinou nepřekročí 15 stupňů Celsia. Ve středu se na některých místech přiblíží dvacítce, ale na západě Čech zůstanou jen kolem dvanácti stupňů. Na začátku ani konci pracovního týdne moc pršet nebude, nejvíc srážek očekávají meteorologové v noci ze středy na čtvrtek, přeháňky se objeví i o víkendu. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko nepodpořilo omezení víz pro Rusy do EU, má vlastní pravidla, píší Seznam Zprávy

Česko nepodpořilo finský návrh na omezení vstupu Rusů do Evropské unie, podle serveru Seznam Zprávy o tom rozhodl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká republika podobné omezení sama uplatňuje, Rusové ale mohou do Česka vstoupit z okolních zemí. Podle Finska ruské sabotáže a další hybridní operace ohrožují EU, Unie by proto měla změnit vízovou politiku vůči Rusku. Macinka se na tiskové konferenci po jednání vlády vůči článku Seznam Zpráv vymezil.
před 8 hhodinami

Pětikoalice v Olomouci podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude Zelenka

Hnutí STAN podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce pětadvacet mandátů. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali povolební dění či digitální detox

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o povolebním vyjednávání na komunální úrovni a o druhém kole senátních voleb. Zaměřili se také na přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské válce na Ukrajině a roli Evropy v podpoře napadené země. Věnovali se rovněž rostoucímu zájmu o digitální detox. Pozvání přijali publicista Roman Joch, spisovatelka Markéta Čermák Lukášková, advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda, komentátor Martin Zvěřina a novinářka Tereza Povolná. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 15 hhodinami

Nová metodika vyjasňuje poplatky u lékařů

Ministerstvo zdravotnictví v nové metodice upřesňuje situace, kdy ordinace nesmí chtít po pacientech poplatky. Zakazuje například poplatek za registraci, vymezuje podmínky pro ten za promeškaný termín. Materiál upřesňující zákon, který problematické platby ve zdravotnictví zakazuje už od začátku roku, zároveň radí, kam případy hlásit. Zdravotní pojišťovny zaznamenávají nárůst takových stížností.
před 17 hhodinami

Agresivita dětí roste ve školách i vůči rodičům. Resort školství hledá řešení

Ministerstvo školství řeší, jak nakládat s agresivními žáky. Policie za prvních šest měsíců letošního roku eviduje 830 incidentů ve školách, které spáchali děti či mladiství. Zhruba třetinu z nich policisté vyhodnotili jako závažné projevy agresivity nebo radikalizace. Krajním řešením by mohlo být krátkodobé vyloučení ze školy. Resort školství uvažuje o větší podpoře vzdělávacích ústavů, ale i o úpravě zákonů, včetně zvýšení odpovědnosti rodičů. Agresivita dětí se ale často obrací i vůči nim.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.