Vědci z Brna sesbírali za dva měsíce na Antarktidě šest tun odpadu

Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala. Sesbírali tam zhruba šest tun odpadu, včetně odpadu naplaveného mořem. Podle nich to dokládá, že znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu.

Brněnská Masarykova univerzita vypravila tuto zimu do Antarktidy tradiční výpravu na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá výprava pak vyrazila na Nelsonův ostrov, kde si univerzita na devadesát devět let pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Stanice, kterou na konci 80. let minulého století založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, je zastaralá a v posledních letech nebyla v provozu. Devítičlenná výprava ji měla připravit tak, aby ji v budoucnu bylo možné rekonstruovat.

Moře vyplavilo polystyren, baterie nebo sklo

„Zaměřili jsme se především na sanační práce. Odstranili jsme všechny poškozené části stanice, nahradili je novými tam, kde to bylo možné, zlikvidovali jsme celý jeden objekt. Sesbírali jsme také velké množství odpadu, který tam byl za léta provozu stanice nashromážděný. A také odpad na pobřeží, který každým dnem naplavuje moře,“ popsal vedoucí výpravy Pavel Kapler.

Podle něj to bylo více než jedenáct metrů krychlových odpadu, téměř šest tun, z nichž dva a půl tuny tvořil spalitelný odpad, tři a půl tuny šrot, dvě stě kilogramů sklo a asi dvě stě padesát kilogramů nebezpečný odpad, jako baterie.

„Moře pak naplavilo velké množství dalšího nejrůznějšího odpadu, například polystyren, který do Antarktidy vůbec nesmí, plasty, mnoho bójí z lodí, rybářské sítě, ale také dřevo z lodí. V Antarktidě žádné dřeviny nerostou, dřevo je tak nepůvodní materiál, a tedy odpad,“ vysvětlil Pavel Kapler.

Jižní ledový oceán, který Antarktidu obklopuje, je podle vědců nejčistším na světě. Odpad vyplavený na břeh je tak podle Pavla Kaplera důkazem, že lidská činnost a znečištění způsobené člověkem ohrožují celou planetu. Vědci všechen odpad vytřídili a odeslali k likvidaci do Chile.

Bakterie jako přírodní alternativa antibiotik

Tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela se letos účastnilo třináct členů. Vědci se věnovali výzkumům z oborů paleontologie, klimatologie či mikrobiolobie. Tradičně se zaměřili na získávání dat pro dlouhodobé monitorování. Nově například zkoumají bakterie s přirozenou produkcí takzvaných antimikrobiálních látek, které mohou představovat alternativu antibiotik. Na stanici pobývali od 15. ledna do 2. března.

Odběr vzorků
Zdroj: Masarykova univerzita/Miloš Barták

„Letošní sezona byla oproti předchozím rokům chladnější, zaznamenali jsme jen osm dní, které měly průměrnou denní teplotu vyšší než nula. Loni jich bylo 22. Počasí ale bylo vhodné pro terénní práci a podařilo se nám splnit téměř všechny plány,“ řekl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Mendelova polární stanice předloni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

  • Expedice na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse pod vedením Daniela Nývlta
    Třináctičlenná expedice pobývala na stanici provozované Masarykovou univerzitou od 15. ledna do 2. března. Vědci se věnovali výzkumům z oborů geomorfologie, glaciologie, paleontologie, klimatologie, mikrobiologie, ekologie a rostlinná fyziologie. Tradičně se zaměřili na získávání dat do dlouhodobých monitoringů dopadů klimatické změny na místní ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, mikroorganismy či nižší rostliny
  • Expedice na Nelsonův ostrov na základnu CzECO Nelson vedená Pavlem Kaplerem
    Výprava pořádaná Masarykovou univerzitou ve spolupráci s Českým antarktickým nadačním fondem (ČANF) měla za cíl zahájit první kroky k rekonstrukci základny na ostrově Nelson Island, který je součástí souostroví Jižní Shetlandy. Stanice, kterou před třiceti lety založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, už nevyhovovala předpisům platným pro území Antarktidy a bylo potřeba ji sanovat a uklidit její okolí
  • Chilská expedice na ostrov Krále Jiřího za účasti Miloše Bartáka
    V lednu se profesor Barták zúčastnil jako mezinárodní vědec chilské expedice na ostrov Krále Jiřího v souostroví Jižní Shetlandy. Pobýval na stanici Escudero díky projektu INACH RT2716 Ecophysiology of Antarctic and Atacama Lichens. Zaměřil se na biofyzikální terénní měření fotosyntetických procesů u lišejníků ovlivněných dlouhodobým experimentálním oteplením za pomoci expozičních komor s otevřeným vrcholem
  • Turecká antarktická expedice za účasti Barbory Chattové
    Od konce ledna do začátku března pobývala v Antarktidě také algoložka Barbora Chattová, která se zabývá výzkumem rozsivek, což jsou mikroskopické řasy výrazně se podílející na produkci kyslíku
  • Americká expedice do oblasti Dry Valleys ve Východní Antarktidě za účasti Martina Luláka
    V prosinci a lednu se doktorand Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Martin Lulák zúčastnil americké expedice v rámci výzkumné skupiny vedené profesorem Johnem C. Priscu z Montana State University, která se zabývá dlouhodobým studiem ekologických změn v oblasti tzv. Suchých údolí (Dry Valleys) ve Východní Antarktidě poblíž americké vědecké stanice McMurdo
  • zdroj: Masarykova univerzita

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...