Vědci z Brna sesbírali za dva měsíce na Antarktidě šest tun odpadu

Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala. Sesbírali tam zhruba šest tun odpadu, včetně odpadu naplaveného mořem. Podle nich to dokládá, že znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu.

Brněnská Masarykova univerzita vypravila tuto zimu do Antarktidy tradiční výpravu na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá výprava pak vyrazila na Nelsonův ostrov, kde si univerzita na devadesát devět let pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Stanice, kterou na konci 80. let minulého století založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, je zastaralá a v posledních letech nebyla v provozu. Devítičlenná výprava ji měla připravit tak, aby ji v budoucnu bylo možné rekonstruovat.

Moře vyplavilo polystyren, baterie nebo sklo

„Zaměřili jsme se především na sanační práce. Odstranili jsme všechny poškozené části stanice, nahradili je novými tam, kde to bylo možné, zlikvidovali jsme celý jeden objekt. Sesbírali jsme také velké množství odpadu, který tam byl za léta provozu stanice nashromážděný. A také odpad na pobřeží, který každým dnem naplavuje moře,“ popsal vedoucí výpravy Pavel Kapler.

Podle něj to bylo více než jedenáct metrů krychlových odpadu, téměř šest tun, z nichž dva a půl tuny tvořil spalitelný odpad, tři a půl tuny šrot, dvě stě kilogramů sklo a asi dvě stě padesát kilogramů nebezpečný odpad, jako baterie.

„Moře pak naplavilo velké množství dalšího nejrůznějšího odpadu, například polystyren, který do Antarktidy vůbec nesmí, plasty, mnoho bójí z lodí, rybářské sítě, ale také dřevo z lodí. V Antarktidě žádné dřeviny nerostou, dřevo je tak nepůvodní materiál, a tedy odpad,“ vysvětlil Pavel Kapler.

Jižní ledový oceán, který Antarktidu obklopuje, je podle vědců nejčistším na světě. Odpad vyplavený na břeh je tak podle Pavla Kaplera důkazem, že lidská činnost a znečištění způsobené člověkem ohrožují celou planetu. Vědci všechen odpad vytřídili a odeslali k likvidaci do Chile.

Bakterie jako přírodní alternativa antibiotik

Tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela se letos účastnilo třináct členů. Vědci se věnovali výzkumům z oborů paleontologie, klimatologie či mikrobiolobie. Tradičně se zaměřili na získávání dat pro dlouhodobé monitorování. Nově například zkoumají bakterie s přirozenou produkcí takzvaných antimikrobiálních látek, které mohou představovat alternativu antibiotik. Na stanici pobývali od 15. ledna do 2. března.

Odběr vzorků
Zdroj: Masarykova univerzita/Miloš Barták

„Letošní sezona byla oproti předchozím rokům chladnější, zaznamenali jsme jen osm dní, které měly průměrnou denní teplotu vyšší než nula. Loni jich bylo 22. Počasí ale bylo vhodné pro terénní práci a podařilo se nám splnit téměř všechny plány,“ řekl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Mendelova polární stanice předloni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

  • Expedice na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse pod vedením Daniela Nývlta
    Třináctičlenná expedice pobývala na stanici provozované Masarykovou univerzitou od 15. ledna do 2. března. Vědci se věnovali výzkumům z oborů geomorfologie, glaciologie, paleontologie, klimatologie, mikrobiologie, ekologie a rostlinná fyziologie. Tradičně se zaměřili na získávání dat do dlouhodobých monitoringů dopadů klimatické změny na místní ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, mikroorganismy či nižší rostliny
  • Expedice na Nelsonův ostrov na základnu CzECO Nelson vedená Pavlem Kaplerem
    Výprava pořádaná Masarykovou univerzitou ve spolupráci s Českým antarktickým nadačním fondem (ČANF) měla za cíl zahájit první kroky k rekonstrukci základny na ostrově Nelson Island, který je součástí souostroví Jižní Shetlandy. Stanice, kterou před třiceti lety založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, už nevyhovovala předpisům platným pro území Antarktidy a bylo potřeba ji sanovat a uklidit její okolí
  • Chilská expedice na ostrov Krále Jiřího za účasti Miloše Bartáka
    V lednu se profesor Barták zúčastnil jako mezinárodní vědec chilské expedice na ostrov Krále Jiřího v souostroví Jižní Shetlandy. Pobýval na stanici Escudero díky projektu INACH RT2716 Ecophysiology of Antarctic and Atacama Lichens. Zaměřil se na biofyzikální terénní měření fotosyntetických procesů u lišejníků ovlivněných dlouhodobým experimentálním oteplením za pomoci expozičních komor s otevřeným vrcholem
  • Turecká antarktická expedice za účasti Barbory Chattové
    Od konce ledna do začátku března pobývala v Antarktidě také algoložka Barbora Chattová, která se zabývá výzkumem rozsivek, což jsou mikroskopické řasy výrazně se podílející na produkci kyslíku
  • Americká expedice do oblasti Dry Valleys ve Východní Antarktidě za účasti Martina Luláka
    V prosinci a lednu se doktorand Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Martin Lulák zúčastnil americké expedice v rámci výzkumné skupiny vedené profesorem Johnem C. Priscu z Montana State University, která se zabývá dlouhodobým studiem ekologických změn v oblasti tzv. Suchých údolí (Dry Valleys) ve Východní Antarktidě poblíž americké vědecké stanice McMurdo
  • zdroj: Masarykova univerzita

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 2 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 4 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 4 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 7 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...