Brabec: Plány máme skvělé, ale přispět k ochraně klimatu musíme všichni
Evropa je podle ministra Brabce lídrem v opatřeních proti znečištění ovzduší, má zhruba desetiprocentní podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů.
Větší vliv na celosvětové klima tak podle Brabce nebude mít ani cíl Evropské komise, který v uplynulém týdnu schválili europoslanci. Unie má podle nich přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby nulových čistých emisí skleníkových plynů za 30 let dosáhla.
Podle Brabce jde o nesmírně ambiciózní scénář, kterého nedosáhnou všechny evropské státy. Dokáže si to představit u severských zemí nebo Německa, naopak například u Polska nikoli. Na druhou stranu má podle něj Evropa jako jediná šanci se k cíli alespoň přiblížit.
„Evropa je ten lídr, ale my si musíme uvědomit, že Evropa má dnes necelých deset procent podílu emisí skleníkových plynů na světě,“ uvedl ministr. Nejvyšší podíl má podle něj Čína – 25 procent, dále USA 16 procent, zmínil také Rusko a Brazílii. „Je to o celosvětové solidaritě, protože i kdyby Evropa zítra přestala topit, svítit, jezdit autem, nezastaví klimatickou změnu,“ dodal Brabec.
V rámci národní politiky ochrany klimatu si resort vymodeloval scénáře, jak by vypadala Česká republika v roce 2050, aby uspořila 80 až 90 procent emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. V takovém případě by podle Brabce v Česku nemohlo být ani jedno auto na fosilní paliva, dávno by se muselo fosilními palivy přestat topit a znamenalo by to také dramatickou úsporu z hlediska živočišné výroby.
V současnosti má Česko závazek do roku 2030 snížit emise minimálně o 40 procent oproti roku 1990. Podle Brabce je možné, že se ČR dostane i na snížení o 45 procent.
Podle dat Eurostatu činily emise skleníkových plynů v roce 2016 v Česku 12,4 tuny na obyvatele, průměr Evropské unie byl 8,7 tuny. Nad průměrem byly také Německo, Polsko nebo Rakousko, pod ním naopak Slovensko, Maďarsko či Švédsko. Podle Brabce se Česko k průměru přiblíží zhruba během příštích pěti let.
„Studenti mají pravdu, my jsme ji taky měli“
Brabec ocenil páteční protesty studentů. Ti čeští se přidali k celosvětové stávce Fridays For Future, která chce přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.
„Jsem rád, že se o tuto otázku mladí zajímají. My jsme taky v mládí měli pocit, že máme pravdu, a často jsme ji měli, oni ji teď mají taky. Ale křivdí nám. Od roku 2014 tady mluvím o dopadech klimatické změny,“ prohlásil Brabec.
Diskutujme o uhlí
Brabec v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že by chtěl založit po vzoru Německa takzvanou uhelnou komisi. „Velmi široká skupina odborníků, vědců, manažerů, politiků, a také nevládních organizací, hovoří o budoucnosti spalování fosilních paliv,“ vysvětlil fungování komise.
„Mně se ten německý model líbí. Abychom si řekli, jaké jsou reálné možnosti České republiky v možná ještě rychlejším přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a na jádro. Jen na obnovitelných zdrojích samozřejmě zůstat nemůžeme, takovou pozici nemáme,“ dodal ministr.
Uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.
Uhelná komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost má vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.
Podle Brabce „doba uhelná“ v České republice skončí kolem roku 2040, řekl v ČT. Výrazně dřívější termín by podle něj měl dramatické důsledky.
V Česku se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta). V roce 2018 se vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.
