Sněmovna schválila nová pravidla ochrany soukromí, která navazují na evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Na rozdíl od prosincového schvalování souhlasila se zrušením sankcí pro obce a kraje, jak to požadoval Senát. Původně chtěla pouze snížit maximální pokuty pro malé obce na 15 tisíc korun. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Proti zrušení pokut pro veřejnou správu marně bojovali jen Piráti. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) to naopak podpořil, byť při lednovém projednávání zákona byl proti odpuštění sankcí. Změnu postoje zdůvodnil mimo jiné tím, že unijní nařízení to umožňuje a že sankce by bylo možné zavést dodatečně, pokud by obce a kraje jejich absence zneužívaly.
Senát zdůvodňoval zrušení pokut pro obce a kraje tím, že by to bylo jen přesouvání peněz v rámci veřejných rozpočtů. Prosincový návrh počítal s tím, že úřadům veřejné správy vyjma malých obcí by Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) mohl uložit za porušení pravidel až desetimilionovou pokutu.
Předmětem sporu bylo i ustanovení o tom, že ÚOOÚ se stane odvolacím správním orgánem pro odmítnuté žádosti, které byly podány podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Měl také informačním příkazem nařídit úřadům v případě jejich obstrukcí poskytnutí požadované informace. Podle horní komory na to úřad není kapacitně připraven. Poslanci se rozhodli věc vyřešit v navazujících normách. Hamáček navíc přislíbil ještě tento měsíc příslušnou novelu předložit vládě.
Zákon o zpracování osobních údajů od příštího roku zavede výjimky z unijních pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Výjimky se týkají například minimalizace poučovací a informační povinnosti pro média. Novináři nebudou muset žádat každého účastníka shromáždění či demonstrace o souhlas se zveřejněním jeho záběrů. Nebudou muset ani žádat řečníka o souhlas se zveřejněním jeho postojů či politické příslušnosti. Ani používání skryté kamery by v důvodných případech nemělo být sankcionováno.
Při uplatnění práva na výmaz nebo na opravu osobních údajů by se podle přijaté úpravy postupovalo tak jako nyní podle tiskového zákona nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Úprava zachovává právo na námitku proti zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů, pokud by žadatel konkrétně zdůvodnil, proč oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod převažuje nad zájmem na zpřístupnění nebo uveřejnění jeho údajů. Média by námitce měla vyhovět například tehdy, pokud by zveřejněné údaje nesouvisely s popisovaným tématem.
Podle nových pravidel bude mít každý možnost, ne povinnost souhlasit se zpracováním svých osobních údajů. Neplatný bude souhlas podmíněný získáním služby nebo výrobku.
Faltýnek má vysvětlovat ve čtvrtek
Zda a případně kdy se plénum sněmovny bude zabývat kauzou kolem místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a údajného ovlivňování mýtného tendru, se sněmovní grémium dopoledne neshodlo. Opoziční ODS chtěla debatu už v úterý, odpoledne se ale poslanci dohodli, že se tématu budou věnovat ve čtvrtek.
Faltýnek v pondělí v České televizi avizoval, že je poslancům připraven svou roli vysvětlit. O ovlivňování podle něj nemůže být řeč. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) uvedl, že považuje Faltýnkovo jednání s účastníky soutěže za nestandardní.
Záležitostí se měl v úterý zabývat poslanecký klub ANO. Vzhledem k oslavám výročí vstupu Česka do NATO na Hradě se ale sešel nízký počet členů. Jednání se neúčastnil ani předseda ANO a premiér Andrej Babiš.
Policie kvůli údajnému ovlivňování zakázek ve čtvrtek zasahovala na několika místech v zemi, mimo jiné na antimonopolním úřadu, v sídle firmy Kapsch a u Faltýnka v bytě. Nikoho neobvinila. Server Novinky.cz napsal, že policie podezírá předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Rafaje a ředitele české pobočky Kapsch Karla Feixe z korupce. V této souvislosti se mluvilo o Faltýnkovi, který s oběma jednal.
Poslanci odmítli nižší daň na pivo
O vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli výroku o táboře v Letech u Písku pak poslanci rozhodnou ve středu odpoledne. Sněmovní mandátový a imunitní výbor však minulý týden jeho vydání nedoporučil.
Sněmovna také odmítla senátní úpravy vládního daňového balíčku a stvrdila ho v původně schválené podobě. Senát chtěl mimo jiné snížit spotřební daň z piva nebo zařadit dodávky tepla do desetiprocentní sazby DPH už od letošního 1. července.