Pokud se jeden z rodičů věnuje hazardu, justice to musí náležitě zohlednit ve sporech o péči a výživné na děti. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu. Může například zvážit psychiatrické vyšetření rodiče, které by případně bylo prvním krokem k léčení. Diagnostika může mít vliv jak na určení rozsahu styku rodiče s dítětem, tak na výši výživného.
Ústavní soud: Společnost zlehčuje závislosti, kontakt s nimi ale není v zájmu dítěte
„Není v zájmu nezletilého dítěte ani přicházet do kontaktu se závislostí, ani nést důsledky bezdůvodného snižování majetku rodiče,“ stojí v nálezu Ústavního soudu. Ten aktuálně zrušil výrok odvolacího Krajského soudu v Plzni, který musí znovu řešit výživné na dvě děti. Napoprvé totiž dostatečně nezohlednil všechny okolnosti.
Otec dětí má údajně zálibu v pokeru a sázkách na internetu. Podle ústavního soudce Jaromíra Jirsy existuje v české společnosti tendence zlehčovat chování směřující k závislostem, kromě hazardu třeba také konzumaci alkoholu. Pokud ale něco podobného vyjde najevo v řízení o péči a výživném, soudy by se tomu měly zodpovědně věnovat.
Ve sporu existovaly pochybnosti o skutečných otcových příjmech. Zámečnickou firmu přepsal na svého zaměstnance. Převod mohl být účelový. „Že někdo vynakládá peníze na hazard, nevypovídá o jeho špatných majetkových poměrech, ale přesně naopak, o jeho dobrých majetkových poměrech,“ uvedl Jirsa.
Připomněl, že soudy jsou při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů rodiče povinny vycházet nejen z jeho faktických, ale také potenciálních příjmů. V konkrétní kauze musí plzeňský soud více zohlednit a lépe zdůvodnit vše, co se týká jak případné závislosti, tak převodu firmy a majetku otce.
Soud zkritizoval „schovávání se za fikci“
Ústavní soud se vyjádřil také k problematice fikce násobku životního minima, která se používá pro stanovení výživného, pokud rodič nedoloží své reálné příjmy.
Fikce se do právního řádu dostala původně jako sankce pro rodiče, který své příjmy nepřizná nebo je zatemňuje. Postupem času ale přibývá rodičů, pro které je fikce jako základ pro stanovení výživného výhodná. Jejich skutečné příjmy jsou totiž vyšší než zákonem stanovená fikce pětadvacetinásobku životního minima (nyní 85 250 korun).
„Po dvaceti letech se setkáváme s trendem, který lze nazvat jako schovávání za fikci, která měla od samého začátku sloužit jako sankce a byla vymyšlena v zájmu nezletilého dítěte,“ uvedl Jirsa.
V projednávané kauze se matka domáhala zvýšení výživného pro dvě děti. Okresní soud v Domažlicích zvýšil výživné pro starší dceru ze tří na pět a půl tisíce korun a pro mladšího syna ze dvou na tři a půl tisíce, obojí s účinností od 1. února 2015. Rozhodl také o nedoplatku na výživném 118 300 korun.
Krajský soud v Plzni změnil po odvolání otce rozsudek tak, že pro nezletilou se měsíční výživné s účinností od 1. února 2015 do 31. prosince 2017 zvyšuje jen na částku tři a půl tisíce korun a s účinností od 1. ledna 2018 na čtyři tisíce korun. Pro chlapce krajský soud zvýšil výživné s účinností od 1. února 2015 na tři tisíce. Dlužné výživné odvolací soud vypočetl na 55 700 korun.