Do závěrečného čtení posunula sněmovna v úterý novelu Pirátů, podle níž by polostátní energetická společnost ČEZ a další firmy přišly o výjimky z povinného zveřejňování smluv v registru. Do třetího schvalování se dostal i samostatný zákon, který upravuje činnost soudních tlumočníků a překladatelů. Do třetího čtení poslali poslanci rovněž novelu o rozšíření finanční kontroly a novelu o vnitrozemské plavbě. Současná 26. schůze sněmovny zároveň podpořila v prvním kole vládní návrh, podle něhož by měli lékaři od července vyplňovat část neschopenek jen elektronicky.
Opoziční Piráti v novele o registru smluv navrhují, aby energetická společnost ČEZ a další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí přišly o výjimky z povinného zveřejňování smluv. Sněmovna ji posunula do „finále“.
Zmírňující pozměňovací návrh podal poslanec ANO Adam Kalous. Společnost ČEZ a další státní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze, by smlouvy zveřejňovaly v mírnějším režimu, jako má například národní podnik Budějovický Budvar. Piráti chtějí tento změkčený režim úplně zrušit, Kalous by chtěl tuto část jejich novely vyškrtnout. Jde o ustanovení mířící na firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusejí podle loňské novely zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.
Rovněž Marian Jurečka (KDU-ČSL) doporučil zachovat mírnější režim zveřejňování smluv pro firmy, které se pohybují v konkurenčním prostředí. Hned několik návrhů, například lidovce Jana Bartoška, se týká zavedení výjimek pro smlouvy k prvkům takzvané kritické infrastruktury, a to s ohledem na bezpečnost státu. Jednotliví poslanci i branný výbor se snaží vyjmout z povinnosti zveřejňování smluv státní podniky ministerstva obrany.
Piráti tvrdí, že navrhovaná novela by zajistila veřejnosti přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních společností v řádu nejméně miliard korun ročně. Současná podoba zákona o registru smluv umožňuje skrýt údaje o případných nevýhodných dohodách, uvádějí.
Je ale také možné, že se novela vrátí do druhého čtení, uvedla agentura ČTK. Postup bude záviset na rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu skupiny senátorů na zrušení celého zákona o registru smluv nebo jeho částí. Soud zveřejní verdikt ve středu.
Piráti versus ODS
Už v listopadu se o novelu střetli Piráti a ODS. Například předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) tehdy prosadila návrh na přerušení diskuse s odkazem na tvrzení státních podniků ministerstva obrany, podle nichž je zákon o registru smluv diskvalifikuje na trhu.
Ostře se v listopadu do předlohy Pirátů opřel i Václav Klaus mladší (ODS), podle kterého se nejedná o zákon pro Českou republiku. „To je pirátský zákon, aby mohli nakukovat do ČEZu a dělat tam svoji udavačsko-kriminalistickou politiku,“ řekl.
Vyšší odměny pro tlumočníky?
Soudní tlumočníci a překladatelé se patrně budou řídit samostatným zákonem, který upraví jejich činnost. Vládní předlohu v úterý propustila sněmovna do závěrečného schvalování, které by se mohlo uskutečnit za dva týdny. Zákon stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od roku 2021.
Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům. Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je již tlumočníků dostatek. Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi.
Elektronické neschopenky na počátku cesty
Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh, podle něhož by měli lékaři od července vyplňovat část neschopenek jen elektronicky. České správě sociálního zabezpečení by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat jen přes počítač. Vládní návrh kritizovali také zaměstnavatelé a lékaři, podle oponentů je uspěchaný a nepřipravený.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) označila změnu za první etapu zavádění e-neschopenek, které by měly papírové plně nahradit začátkem příštího roku. Výtky odmítla s tím, že lékaři budou proškoleni. Systém podle ní bude do poloviny příštího roku funkční. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) prohlásil, že jeho úřad poskytne Maláčové maximální součinnost.
Novelu o pracovní neschopnosti nyní projednají výbory sociální, hospodářský a zdravotnický. Snaha ČSSD, aby na to dostaly jen 30 místo obvyklých 60 dnů, byla neúspěšná.
Finanční kontroly ve veřejné správě se asi rozšíří na dobrovolné svazky obcí, jejich příspěvkové organizace a Správu železniční dopravní cesty. Předpokládá to vládní novela, kterou v úterý Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.
Novela reaguje na směrnici EU, která požaduje zavést systém řízení a kontroly veřejných financí u všech subjektů veřejné správy. Proto je podle podkladů nynější právní úprava nedostatečná.
Lodě na vnitrozemských plavbách s výjimkou malých plavidel budou zřejmě na některých úsecích povinně vybaveny zařízením pro sledování pohybu. Počítá s tím novela o vnitrozemské plavbě, kterou sněmovna poslala do závěrečného schvalování. To se uskuteční nejdříve v únoru. Poslanci Jan Bauer (ODS) a Martin Kolovratník (ANO) chtějí do výjimek přidat převozní lodi.
